Jedním s cílů projektu České stavební standardy bylo vytvořit odbornou poradnu pro investory, projektanty, dodavatele a ostatní účastníky stavebního procesu. Uvítáme nejenom Vaše nové dotazy, ale také názory a připomínky, které můžete zasílat na emailovou adresu stavebnistandardy@rts.cz, naše reakce zveřejníme v co možná nejkratším čase. _______________________________________________________
Dotaz ze dne 3. 12. 2009
Dobrý den, našel jsem na Vašich stránkách informace o výkladu DPH. Obracím se na Vás s dotazem, jak to bude s DPH po skončení roku 2010 (jeden kolega mi tvrdí, že 31.12.2010 končí snížená sazba DPH na stavební práce). V mém případě se jedná o novou výstavbu rodinného domu o celkové podlahové ploše cca 220m2, stavět začínáme na jaře 2010. Jde mi o to, jak moc musíme pospíchat, zda mohu být v klidu, protože snížená sazba DPH (dnes 9%) bude platit i nadále a nebo zda skutečně dojde ke zvýšení dph na sazbu základní (dnes 19%).
Děkuji moc za Vaši kvalifikovanou odpověď.
Odpověď RTS, a.s. Jiří Košulič
Dobrý den, ustanovení § 48 zákona o DPH, které platí do konce roku 2010 se týká oprav a rekonstrukcí. Pokud se chystáte stavět nový rodinný dům s plochou 220 m2 pak se Vás týká ustanovení § 48a – Sazby daně u staveb pro sociální bydlení. U nové výstavby tohoto typu bydlení se uplatní snížená sazba DPH. Toto ustanovení zákona není nijak časově omezeno.
Dotaz ze dne 23. 6. 2009
Dobrý den, můžete mi prosím vysvětlit, co přesně znamená termín skladebné rozměry? Řešíme realizaci oken a v projektu je uvedeno, že všechny rozměry jsou skladebné, znamená to, že se jedná přímo o rozměry oken, nebo máme od rozměrů odečítat 10 mm na vypěnění. S tímto termínem jsem se již několikrát setkala a bohužel nikdo nebyl schopen mi vysvětlit o co se přesně jedná.
Předem velmi děkuji za odpověď, H. Čermáková
Odpověď RTS, a.s. Iveta Kolibová:
Dobrý den, skladebný rozměr je plánovaný rozměr, který prvek zaujme po osazení. Např. pálené tvárnice se vyrábí s výškou 238 mm, tl. spáry je předepsána 12 mm, skladebná výška tvárnic je 250 mm. Naopak to samozřejmě bude u materiálů, které se překládají, jako jsou třeba střešní tašky apod.
Okna se pravděpodobně překládat nebudou, ale k jejich montáži je nutná určitá spára. její šířka bude závislá na způsobu montáže a typu konstrukce, do které se okno kotví. Poradit by měl výrobce oken.
Dotaz ze dne 30. 4.2009
Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o radu. Je dle zákona stanovena minimální tloušťka obvodové zdi mezi jednotlivými bytovými jednotkami?
Děkuji moc za odpověď, S pozdravem Lenka Postova
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal:
Dobrý den, norma, která by stanovila šířku zdi mezi jednotlivými byty neexistuje. Pokud se jedná o pronikání hluku, pka se na tyto zdi vztahuje norma pro stanovení a zjištění zvukové neprůzvučnosti zděných konstrukcí: ČSN 73 0532 - Akustika- Ochrana proti hluku v budovách a souvisící akustické vlastnosti stavebních výrobků - Požadavky.
Tato norma stanoví požadavky na zvukovou izolaci mezi místnostmi v budovách, na zvukovou izolaci obvodových plášťů budov a na neprůzvučnost oken a dveří. Požadavky jsou stanoveny s ohledem na funkci místnosti a hlučnost sousedního prostoru. Nejedná se tedy o šířku zdi, ale o její zvukoizolační schopnosti. _______________________________________________________
Dotaz ze dne 8.1.2009
Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem, zda existuje nějaká norma na nerovnosti vnitřních stěn. Máme před převzetím nového bytu, na stěnách jsou boule a firma tvrdí, že je to v normě. Děkuji za odpověď.
S pozdravem Alena Sapíková, DiS.
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal:
Dobrý den, rovinatost vnitřních omítek řeší norma ČSN EN 13914-2, kde je uvedeno, že rovinatost je 4mm na dva metry. Rovinatost omítek je závislá na tloušťce a materiálu omítek a na podkladu. Velmi záleží i na způsobu nanášení. Měří se odchylka na 2m lati. V této chvíli Vám nezbývá, než se s firmou zkusit domluvit na případné úpravě nebo na slevě z ceny za provedenou práci.
_______________________________________________________
Dotaz ze dne 25.11.2008
Dobrý den, koupil jsem podkrovní byt, ve schemátu bytu bylo uvedeno , že kolmá stěna má výšku 1,2m, pak tepve navazuje šikmá stěna (střecha). Po prohlídce bytu jsem zjistil, že kolmá stěna je cca 93 cm a ne avizovaných 120 cm. Chtěl bych se zeptat, od jaké výšky se počítá podlahová plocha, mám informaci, že to je od až určité výšky stěny a ne přímo od podlahy.
Děkuji Vám za odpověď Tomáš. J
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal:
Dobrý den, Váš dotaz není přesně specifikován, ale pokusím se odpovědět.
Pro účely zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon vč. příslušných předpisů), je podlahovou plochou vše co se v domě (bytě) nachází včetně vnějších konstrukcí (balkonů , lodžií teras). Pro účely výpočtu nájemného se užívá spíše pojem užitková plocha bytu, kterou zákon 85/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů o výpočtu nájemného specifikuje takto : „užitkovou plochou bytu se rozumí plocha všech místností, včetně místností vedlejších, užívaných výhradně nájemcem bytu, bez ploch domovního vybavení vč. sklepů“. Do podlahové plochy se na základě výše uvedeného zákona, započítávají veškeré podlahové plochy, užívané výhradně Vámi v plné míře, vyjma vnějších konstrukcí (balkonů , lodžií a teras), které se započítávají ½ výměry a podlahové plochy společné v odpovídajícím podílu (celkový počet nájemníků k počtu osob bydlícím s Vámi ve společné domácnosti).
Omezení výškou, tak jak jste uvedl, už neplatí.
Dále není zřejmé, zda šlo o přesnou dokumentaci, nebo jen schematický náčrt (schéma).
_______________________________________________________
Dotaz ze dne 10.11.2008
Dobrý den, prosím o Váš názor. Při vyřizování reklamace u nového rodinného domu reklamoval majitel v záruční době (po 2 letech) vlasové praskliny fasády (zateplovací systém + minerální omítka) na jednom místě. Při prohlídce jsme zjistili, že na fasádě není téměř nic vidět ani při pohledu velmi zblízka. Při dobré vůli jsme nalezli pár (2!) velmi malých prasklinek…téměř neviditelných.
Majitel chce za každou cenu opravu, argumentuje vývojem v budoucnu.. Jedná se o probarvenou omítku, takže jsme opravu odmítli, protože oprava by byla vidět (nikdy se netrefíme do původní barvy) s čímž by nesouhlasil a celou fasádu dělat kvůli tomuto nebudeme, bylo by to velmi nepřiměřené.
Odvolání se na normu nepomáhá., znalecký posudek je prozatím předčasný. Uvítali bychom radu, jak postupovat dále.
Jana Seidlová
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal:
Dobrý den, z Vašeho dotazu vyplývá, že majitel (objednatel) uplatnil v zákonné lhůtě reklamaci vad díla (bohužel těžko můžeme posoudit bez toho, abychom omítky fyzicky viděli, zda je či není oprávněná) a vy jako zhotovitel jste se k uvedené reklamaci vyjádřil. Pakliže nedošlo k dohodě, je vhodné oslovit znalce a na základě jeho posudku se dále pokusit o dohodu. Tento postup je podle našeho názoru správný
_______________________________________________________
Dotaz ze dne 29.10.2008
Dobrý den, měla bych dotaz ohledně rovinatosti vnitřních vápenocementových omítek (strojově stříkaných). Firma nám nastříkala na zdi omítky a na šesti metrové zdi ve vodorovné úrovni mají rozdíl 1,5-2,5 cm. Firma se brání normou ČSN EN 13914-2, kde se prý říká, že rovinatost je 4mm na dva metry. Když jsem si vzala lať 2m a oběhla zeď, tak tam rovinatost v celku je, ale když jsem proměřila celou zeď, tak jsem zjistila již zmíněný rozdíl. Zdá se mi to nesmyslné, když tu zeď budu mít dlouhou dvacet metrů a oni budou mít rozdíl třeba osm centimetrů, tak to bude v pořádku? Jelikož na zemi má být jako krytina dlažba, bude na ní poznat jak jsou křivé zdi. Mohl by jste mi prosím blíže sdělit, jakým způsobem se počítá rovinatost a je-li postup firmy dle platných norem.
Děkuji za odpověď Doktorová
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal:
Dobrý den, informace, které Vám firma sdělila, jsou skutečně podle citované normy. Rovinatost omítek je závislá na tloušťce a materiálu omítek a na podkladu. Velmi záleží i na způsobu nanášení. Odchylky od roviny se nesčítají, měří se pouze odchylka na 2m lati.
V této chvíli Vám nezbývá, než se s firmou zkusit domluvit na případné úpravě nebo na slevě z ceny za provedenou práci.
_______________________________________________________
Dotaz ze dne 22.10.2008
Dobrý den, ráda bych věděla, jestli je někde v normě nebo zákoně specifikovaný pojem "vícepráce". Jedná se mi o vícepráce ve stavebnictví. Např. objednatel nám změnil projekt a tuto změnu jako vícepráci neuznává.
Za odpověď děkuji JUDR.Ivana Kořánková
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal:
Dobrý den, nenašli jsme žádnou normu ani odkaz v zákonech, který by přesně definoval pojem vícepráce. Technická definice (uvádí např. Všeobecné podmínky pro zhotovení stavby vydané SIA - Radou výstavby a Hospodářskou komorou ČR) uvádí :
Vícepráce jsou práce, (činnosti, služby) nebo dodávky nezahrnuté v předmětu díla dle smlouvy o dílo ani ve sjednané ceně a : - objednatel na jejich provedení trvá nebo si je dodatečně vyžádal; - zhotovitel na základě svých odborných zkušeností považuje jejich provedení za nezbytné k řádnému dokončení díla; - musí být provedeny, i když Projektová dokumentace tyto práce neobsahovala v důsledku vad nebo chyb projektové dokumentace; - musí být provedeny z rozhodnutí orgánů nebo organizací státní správy a zhotovitel se s objednatelem dohodl na jejich provedení.
Z výše uvedeného vyplývá, že na rozsahu, termínu a ceně víceprací (vícepráce) se musí zhotovitel s objednatelem vždy dohodnout a to nejlépe písemnou formou.
Vámi uvedený příklad je bez znalostí všech okolností těžko posoudit
_______________________________________________________
Dotaz ze dne 16.9.2008
Dobrý den, objednali jsme si projektovou dokumentaci stavebních úprav na našem starším RD pro ohlášení stavby. Dodání vypracovaného projektu mělo téměř 3 měsíce zpoždění, což nám dost zkomplikovalo život (objednání profesních prací, běžící výpověď z podnájmu, plánování dovolené pro svépomocné práce, atd…) Výkresová část dokumentace, která se týká vytápění, zdravotně technických instalací a zařízení silnoproudé elektrotechniky byla provedena, dle našeho názoru, značně odlišně než zněla objednávka. Při objednávce jsme uvedli, že většina budoucích sítí povede po stejných trasách jako jsou trasy původní na odchylky od původních tras bylo upozorněno. Je mi známo, že výkresová část těchto zařízení u tohoto typu dokumentace má obsahovat pouze základní orientační schema jednotlivých rozvodů a zařízení, jejich základní dimenze a vedení. Dispoziční řešení bývá obvykle součástí výkresů stavební části. Ovšem takovéto znění vyhlášky dává projektantovi značnou volnost vypracovat výkresy tak jak ho napadne, hlavně aby si ušetřil práci. Výsledek je takový, že voda, odpady, které vedli a mají vest v podlaze vedou dle dokumentace ve zdi (asi 1.8m od zamýšleného místa z druhé strany v jiné místnosti). My reklamujeme vypracování s tím, že takové schema neposlouží k orientaci kde co vede a také že při dodržení původních tras se odchýlíme od dokumetace. Projektant naproti tomu argumentuje tím, že takové odchylky jsou u tohoto typu dokumentace přípustné a že pro přesné zakreslení dle objednávky by bylo nutné zaplatit ještě za dispoziční řešení, které je předmětem výkresů jiného typu (stavební) dokumentace.
Chtěl bych vás požádat o váš názor /radu zda a jak je možné uplatnit nárok na slevu z ceny dokumentace při zpoždění 3 měsíce. Také by mě zajímal váš názor na náš rozpor ohledně odchylek v dokumentaci, kdo z nás má pravdu?
A poslední dotaz: Pokud je cena provedení projektu cca 550-max.650 tis Kč, z jaké normy (zvyklostí) se stanovuje honorář projektanta? Máme pocit, že projektant cenu značně nadhodnotil aby mohl vycházet z honorářového řádu, který počítá z částkami od 1mil. výše.
Děkuji za vaši odpověď a přeji pěkný den. Tomas Kulovany
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal:
Dobrý den, Váš dotaz je nutno rozdělit do několika bodů:
1) Slevu z ceny lze uplatnit pouze na základě smlouvy o dílo. Ve svém dotazu jste neuvedl, zda jste měl s projekční firmou sjednanou smlouvu o dílo. V případě, že jste smlouvu měl, veškeré sankce a pokuty se řídí touto smlouvou. 2) Ke kvalitě výkresové dokumentace se bez jejího prostudování nelze vyjadřovat. Dokumentace rozvodů vytápění, elektro a zdravotně technických (voda, kanalizace) skutečně obsahuje pouze základní orientační rozmístění jednotlivých rozvodů a zařízení a jejich základní dimenze. Argumentace projektanta, o přípustných odchylkách je ve Vašem případě (jestliže rozvody místo v podlaze jsou ve zdi) dle našeho názoru mylná. Pravdou ovšem je, že přesné (i okótované) umístění jednotlivých rozvodů není součástí prováděcí dokumentace. 3) V současné době jsou ceny ve stavebnictví smluvní; i zde platí to, co bylo uvedeno v bodu 1) – cena za projekt musí být obsažena ve smlouvě o dílo, kde by měl být uveden i rozsah předávané dokumentace. Variantu výpočtu ceny podle honorářového řádu architekta (projektanta) naleznete >>> zde <<< (zde naleznete i seznam dokumentace kterou by jste měl obdržet) .
V tomto případě se cena projektu odvíjí od předpokládané hodnoty stavebního díla. Ve Vašem případě, kdy předpokládané náklady na provedení jsou ve výši cca 600.000,- Kč, lze cenu za projekt očekávat v rozmezí 28 – 37 tis. Kč. Toto je cena za předpokladu předání kompletní dokumentace pro provedení stavby s navýšením 20% pro rekonstrukce.
_______________________________________________________
Dotaz ze dne 26.8.2008
Dobrý den, měl bych dotaz k tabulce orientačních sazeb - odměn za zpracování rozpočtu. V tabulce jsou uvedeny procentní sazby podle rozmezí rozpočtových nákladů.
Kdyby se počítala odměna vždy z celkových RN, vznikl by problém, jak počítat odměnu na rozmezí intervalů - např. pro RN = 1 mil. Kč je odměna pro rekonstrukce podle nižšího pásma 7000,- Kč, ale podle vyššího pásma jen 5100,- Kč. Je to tedy tak, že by se měla počítat odměna v jednotlivých pásmech a pak sečíst?
Tj. např. pro rekonstrukce: Z první částky do 1 mil Kč ....0,7 % z přebývající částky nad 1 mil do 3 mil ... 0,51 % atd. ?
Předem děkuji za odpověď. S pozdravem Ing. Pavel Pánek
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal:
Dobrý den, odměna se počítá opravdu z celkových RN stavby, ale jak je uvedeno v textu Vámi zmiňovaného článku, jedná se o stanovení orientační ceny a vždy je nutno postupovat podle rozsahu a obsahu dokumentace předané investorem
_______________________________________________________
Dotaz ze dne 19.8.2008
Dobrý den, prosím o zodpovězení následujícího dotazu.Stávající RD chci zbourat (již mám od MÚ vydané povolení) a na jeho místě postavit nový RD. (PD mám již hotovou) Když jsem přišel na stavební úřad, moje žádost o vydání stavebního povolení nebyla přijata, neboť prý nejdříve musím RD zbourat, přinést výpis z katastru a teprve potom zažádat o SP. Jelikož již mám Smlouvu s dodavatelem na zbourání a výstavbu nového RD podepsanou (s termínem 1.4.2009) táži se na výklad Stavebního zákona. Zdá se mně nelogické stanovisko stavebního úřadu, neboť:
* Pokud budu takto postupovat, musím RD zbourat letos, což zapříčiní statické komplikace při založení nového RD, neboť stávající RD je podsklepený a podloží a boky výkopu pro novou výstavbu mně přes zimu rozbředne, atd. * Pokud budu RD bourat až příští rok na jaře, opět budu mít problémy - viz výše popsaný postup - neboť po zbourání stávajícího RD budu čekat cca 6-8 měsíců na vydání stavebního povolení. (zápis do katastru trvá x-měsíců * stavební řízení trvá x-měsíců)
Z normálního logického hlediska by po demolici měla začít ihned výstavba a stavební úřad by měl pouze potvrdit demolici RD - proč tomu tak zákonně není?
Děkuji za odpověď - s pozdravem O.Pavel
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal:
Dobrý den, problém jsme konzultovali s členem České společnosti pro stavební právo panem ing. Petrem Serafínem a posíláme jeho názor.
Z formulace dotazu nejsou zřejmé některé skutečnosti, důležité pro zaujetí stanoviska:
a) zda povolení odstranění stavby bylo vydáno ještě v režimu zákona č. 50/1978 Sb. (§ 88 odst. 4); b) zda pro výstavbu nového RD nelze využít ustanovení § 104 odst. 2 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) – dále též „SZ“, podle něhož je RD určitých parametrů možno pouze ohlásit stavebnímu úřadu.
Odpověď na dotaz koncipuji v případě záporné odpovědi na obě výše uvedené otázky.
Jsou-li v dotazu uvedeny všechny relevantní skutečnosti, je třeba konstatovat, že:
a) Stavební úřad není oprávněn žádost o vydání stavebního povolení „nepřijmout“ (odmítnout přijmout). Žádost (s náležitostmi podle SZ a přílohy č. 2 vyhlášky č. 526/2006 Sb.) musí stavební úřad převzít (stavebník ji může doručit doporučenou poštou nebo na podatelnu proti potvrzení) a vyřídit (buď kladně nebo záporně). Přitom se ve stavebním řízení a vydávání stavebního povolení postupuje podle § 109 – § 115 SZ. Proti rozhodnutí má stavebník právo podat odvolání. b) Stavební úřad by podle zásad stavebního zákona neměl klást dotčeným osobám zbytečné překážky a nezatěžovat je neodůvodněnou administrativou. Může příslušná řízení (při dodržení podmínek zákona) vhodně spojovat – lze tak sloučit řízení podle § 109 a násl. a § 128 SZ (je-li to žádoucí a řádně technicky doložené). c) Podle přílohy č. 2 vyhl. č. 526/2006 Sb. stavebník v žádosti o stavební povolení mj. uvádí místo stavby a pozemky nebo stavby dotčené záměrem (vč. druhu pozemku podle KN). V daném případě by měl stavebník k žádosti doložit pravomocné povolení odstranění stávající stavby podle § 128 SZ. Druh pozemku (byť na něm v době podání žádosti ještě stojí RD určený k odstranění) se nemění. Stavební zákon v této věci neklade žádné administrativní překážky. d) Stavebník by měl k žádosti o stavební povolení mj. doložit projektovou dokumentaci (zpracovanou autorizovanou osobou), v níž bude podrobně popsána technická návaznost mezi zbouráním stavby a zahájením stavby nové (např. využití stávající stavební jámy, řešení zakládání v návaznosti na demolici stávajících základů apod.). Tato návaznost by měla být uvedena rovněž v dokumentaci bouracích prací (obsah a rozsah této dokumentace stanovuje příloha č. 4 vyhlášky č. 499/2006 Sb. – k dané problematice viz zejména část F bod 2.1 této přílohy). Dále by měla být uvedena časová návaznost mezi odstraněním stávající stavby a zahájením provádění nové stavby. e) Pokud se bude jednat o povolovanou stavbu, může stavebník místo klasického stavebního řízení použít zkráceného stavebního řízení podle § 117 SZ s využitím služeb autorizovaného inspektora.
_______________________________________________________
Dotaz ze dne 15.8.2008
Dobrý den, mám dotaz na závaznost stavebního deníku.Při stavbě bylo zjištěno že se daný strop již nevyrábí.Firma mě požádala zápisem v deníku o schválení jiného stropu.Souhlasil jsem opět zápisem ve stavebním deníku že souhlasím pokud nedojde ke změně ceny.Pokud ano ať předloží cenovou nabídku.Firma provedla dílo bez jakékoliv odpovědi.Nyní po 2 měsících od realizace mi přišla faktura samozřejmě s jinou cenou. Je stavební deník závazný pro tuto firmu nebo musím akceptovat tuto změnu?
S pozdravem T.Novak
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal:
Dobrý den, na základě zákona č. 499/2006 Sb., Vyhláška o dokumentaci staveb, kde jsou v § 6 a příloze č. 5 stanoveny obsahové náležitosti stavebního deníku a způsob jejich vedení, dále na základě § 157 zákona č. 183/2006 Sb., Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), je stanovena povinnost zhotovitele vést stavební deník. Zápisy ve stavebním deníku se ovšem nepovažují za změnu smlouvy, ale slouží jako podklad pro vypracování příslušných dodatků smlouvy (změnových listů). Vzhledem k tomu, že nevíme jak máte formulovanou smlouvu, existují dle našeho názoru dvě varianty řešení :
- jestliže je ve smlouvě uvedeno, že se smluvní vztahy řídí Všeobecnými obchodními podmínkami a zhotovitel nereagoval na Váš zápis a nepředložil cenovou nabídku pro navýšení ceny, nemá na toto zvýšení ceny nárok - jestliže není ve smlouvě uvedeno, že se smluvní vztahy řídí Všeobecnými obchodními podmínkami, vyplývá řešení situace z ustanovení smlouvy o dílo (jakým způsobem je upravena dohoda o vícepracích případně méněpracích).
_______________________________________________________
Dotaz ze dne 13.8.2008
Dobrý den, prosím opět o radu: v březnu 2006 jsme od zhotovitelské firmy převzali hrubou stavbu RD včetně střechy /sedlový tvar, sklon cca 17 st/. V projektu taška Tondach. Zhotovitel nám doporučil KM Beta tašku a pod ní OSB desky, se kt. projekt nepočítal. Ujistil nás o nezměněné stabilitě střechy. Do 2 měs od převzetí stavby jsme zjistili, že hřbet střechy uprostřed klesnul. Po nepříjemných tahanicích jsme více než po 1/2 roce docílili jakési úpravy /opravy ne - střecha nebyla rozebrána a znovu postavena, pouze byl hřbet vypodložen 2-mi trámy/. Dodatečně Vám děkuji za radu v této svízelné situaci.
Bohužel, naše trápení se střechou nekončí. Letos na jaře jsme na OSB deskách objevili plíseň. Zhotovitel odmítá OSB desky vyměnit, jako opravu řekl, že stačí ve štítech prorazit do zdí větrací otvory a desky od plísně umýt. Počítá s tím, že tuto "opravu" zvládneme sami. /Pod OSB deskami jsou nosné trámy a těchto je zavěšený sádrokartonový strop s izolací./ Tento způsob jednání mi připadá nekorektní. Jak máme postupovat? A jak vlastně má správně postupovat zhotovitel v případě takovéto závady na díle? Připomínám, že majitel firmy, od kt. jsme si hrubou stavbu včetně střechy nechali zhotovit, je arogantní, přesto, nebo právě proto, že jsme všechny faktury platili včas. Dosud o něj nemáme stavební deník, ač má v září proběhnout kolaudace.
Děkuji. S pozdravem MUDr.Škorková.
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal:
Dobrý den, kolegyně Vám odpověděla na technickou část problému. V každém případě, je nutno při reklamaci postupovat podle uzavřené smlouvy o dílo (předpokládám, že jste ji měli uzavřenou).
Zhotovitel má povinnost vadu odstranit bez zbytečného odkladu. Jde-li o vadu neodstranitelnou, která však nebrání řádnému užívání, může objednatel požadovat přiměřenou slevu.
Ve Vašem případě, pokud zhotovitel dlouhodobě neodstraní vady díla, by jste mohla odstranit vady na vlastní náklady ty pak vymáhat po zhotoviteli formou náhrady škody.
Všeobecné obchodní podmínky pro zhotovení stavby upravují tuto situaci následovně:
„Nenastoupí-li zhotovitel k odstranění reklamované vady do 15 dnů od obdržení reklamace, nebo v dohodnutém termínu, je objednatel oprávněn pověřit odstraněním vady jinou osobu. Veškeré, takto vzniklé náklady uhradí objednateli zhotovitel“.
_______________________________________________________
Dotaz ze dne 4.8.2008
Dobrý den, moc Vás zdravím a velmi prosím o radu. Chci se zeptat, zda existuje nějaká norma, která uvádí stanovené rozměry balkonu (popř. jaké). Jestli i šířka 30 cm a délka 1,5 m je balkon, přestože se na něj nedá vstoupit? Děkuji za pomoc.
Pěkný den Romana Keglerová
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal:
Dobrý den, podle definice v odborné literatuře je balkon konstrukce vystupující z líce průčelí v úrovni příslušného podlaží a je na volných stranách zajištěn a ohraničen zábradlím. Z této definice vyplývá, že i Vámi popsaná konstrukce odpovídá balkonu. Pokud je nám známo, žádná norma ani předpis nestanovuje minimální nebo maximální rozměry. Z odborné literatury dále vyplývá, že vyložení pro praktické využití by mělo být alespoň 90 cm, optimální je 120 cm.
_______________________________________________________
Dotaz ze dne 17.7.2008
Dobrý den, prosím o informaci, zda existuje legislativní předpis nebo oborová zvyklost definující náležitosti výrobní (dílenské) dokumentace, tak jak je zmíněna v části V. VOP pro zhotovení stavby: "f) zpracování dílenské a výrobní dokumentace potřebné pro provedení stavby".
Děkuji za odpověď, s pozdravem, Matička
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal:
Dobrý den, dle našeho názoru neexistuje legislativní předpis, který by stanovil obsahovou náplň výše uvedené dokumentace. Je specifikována jako dokumentace obsahující veškeré podklady nutné k řádnému a úplnému provedení stavby. Laicky lze říci, že obsahuje detaily stavebních výrobků, případně konstrukcí, které jsou nutné, ovšem pro běžnou dokumentaci nejsou potřebné (dílenská dokumentace výroby zábradlí apod.) .
_______________________________________________________
Dotaz ze dne 19.6.2008
Dobrý den, mám dotaz, jestli a za jakých podmínek se do podlahové plochy objektu započítává půda nebo podkroví. A dále jak zjistím, zda jde o půdu nebo podkroví.
Děkuji. S pozdravem Zuzana Jirkovcová
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal:
Dobrý den, Váš dotaz není přesně specifikován, ale pokusím se odpovědět.
Pro účely zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon vč. příslušných předpisů), je podlahovou plochou vše co se v domě (bytě) nachází včetně vnějších konstrukcí (balkonů , lodžií teras). Pro účely výpočtu nájemného se užívá spíše pojem užitková plocha bytu, kterou zákon 85/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů o výpočtu nájemného specifikuje takto : „užitkovou plochou bytu se rozumí plocha všech místností, včetně místností vedlejších, užívaných výhradně nájemcem bytu, bez ploch domovního vybavení vč. sklepů“. Do podlahové plochy se na základě výše uvedeného zákona, započítávají veškeré podlahové plochy, užívané výhradně Vámi v plné míře, vyjma vnějších konstrukcí (balkonů , lodžií a teras), které se započítávají ½ výměry a podlahové plochy společné v odpovídajícím podílu (celkový počet nájemníků k počtu osob bydlícím s Vámi ve společné domácnosti).
Ve slovníku nalezneme tyto definice půdy a podkroví : „půda – prostor pod střechou, který není stavebně určen pro bydlení, ale pouze jako vedlejší prostor“ „podkroví – prostor, který je částečně nebo celkově umístěn pod střechou a je stavebně určen pro bydlení“
_______________________________________________________
Dotaz ze dne 2.6.2008
Vážení, prosíme o odpověď na náš dotaz vztažmo k níže popsané situaci: V rámci naší projektové činnosti jsme vyšli vstříc požadavku klienta (stavebníka), vzhledem k jeho žádosti na možnost vyspecifikování materiálů jako jsou dlažby,obklady, zařizovací předměty,sanita, dodavatel oken,dveří vnitřních i vchodových, oplocení (oproti odsouhlasenému v rámci stavebního řízení vč. Výšky, vzhledu resp.použitého materiálu), obklady schodišť vč. zábradlí, vzhledu venkovních okenních mříží, zpevněných ploch ( vzhled je určen námi) apod. Nyní došlo k výběru zhotovitele stavby, kdy TDO investora zpochybnil naši práci, s tím, že se nedá podle DSP ani RDS sjednat pevná cena na všechny práce. TDO byl na toto předem upozorněn a bylo mu předáno kompletní DSP vč. VV a kontrolního rozpočtu, právě pro výběr zhotovitele stavby a získání nejvíce vyhovující cenové hladiny pro investora. Toto on odmítl a zdržel se počátek výstavby cca o 3 měsíce, s tím, že se rozhodl počkat na dokumentaci pro provedení stavby pro snížení rizik se zbytečně navýšením ceny od dodavatele stavby. Bohužel, právě proto, že i v této fázi investoři si sami vše chtějí rozhodnout vč. Zahradních úprav, nelze vše nacenit ani zprojektovat, z čehož jsme my jako projekční firmy viněna. Bereme to jako neschopnost TDO pochopit a hlavně vcítit se do našeho respektování požadavku vztažmo ke klientovi (individuální návrh RD) a potřebovali bychom od někoho nezávislého, ale kovaného v této záležitosti, o jeho vyjádření. V tuto chvíli můžeme pouze konstatovat,že „víme, že nic nevíme“. Jelikož jsme přistoupili na požadavky investora a na druhé straně nelze 100% stanovit pevnou cenu a jsem z toho viněni.
Pokud budete mít čas, prosím, o co v nejkratší době o Vaše vyjádření na tento e-mail!
Děkuji předem a jsem s pozdravem Nesvačilová
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal:
Dobrý den, není zcela jisté, zda správně rozumím Vašemu dotazu, navíc neznám podmínky smlouvy mezi objednatelem a projektantem ani mezi objednatelem a dozorem.
Proto uvedu pouze „obvyklé“ postupy :
1) Technický dozor objednatele (investora) je zástupcem objednatele a jedná jeho jménem. Rozdílné názory by si měly tyto dvě strany vyjasnit. 2) Projektant zpracoval PD pro stavební povolení v souladu s požadavky stavebního úřadu i objednatele. 3) Projektant doplnil tuto dokumentaci o specifikace některých materiálů a o výkaz výměr. Takto rozšířená PD je obvyklým podkladem pro zpracování nabídkové ceny a výběr zhotovitele. PD pro provedení stavby v tomto případě zpracuje zhotovitel. 4) Projektant na objednávku investora může zpracovat i PD pro provedení stavby a tuto doplněnou o soupis prací použít pro výběr zhotovitele.
Všeobecné obchodní podmínky pro zhotovení stavby vydané v roce 2007 předpokládají obvyklé podmínky pro změnu ceny v průběhu realizace (vícepráce, změny materiálů, ...) a podmínky pro jejich uplatnění. Pokud je zájem investora sjednat s vybraným zhotovitelem „pevnou“ cenu, tzn. v obchodních podmínkách smlouvy o dílo nebudou ustanovení o změně ceny, pak je v zájmu všech stran specifikovat materiály a práce tak, aby bylo vždy prokazatelné co je součástí celkové pevné ceny díla.
Je možná dobré posoudit, zda vyspecifikování materiálů, tak jak uvádíte v dotazu, je dostačující pro sjednání pevné ceny, protože i v případech, kdy je stavba prováděna podle PD pro provedení stavby je obvyklé sjednávat ve smlouvě podmínky pro změnu ceny.
Prosím dejte zprávu, zda Vám tyto poznámky pomohou, případně upřesněte dotaz.
Děkujeme za Vaši odpověď, víceméně jste nám potvrdil náš názor. Možná jen pro doplnění se chceme zeptat: v souladu s platnými předpisy musí být výkaz výměr povinnou součástí dokumentace pro stavební povolení či prováděcí dokumentace ? A pokud je v DSP, musí být aktualizován i v prováděcí dokumentaci? U kontrolního rozpočtu pak předpokládáme, že se zpracovává pouze na základě vícepožadavku investora.
S pozdravem a poděkováním za odpověď Nesvačilová
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal:
Dobrý den,
Ze současné legislativy vyplývá následující:
Projektová dokumentace pro stavební řízení – obsah je definován v § 2 Vyhlášky č.499/2006 Sb. o dokumentaci staveb a je uveden v příloze č. 1 této vyhlášky. Výkaz výměr není touto přílohou požadován.
Projektová dokumentace pro provádění stavby – obsah je definován v § 3 Vyhlášky č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb a je uveden v příloze č.2 této vyhlášky. Výkaz výměr není touto vyhláškou požadován.
Zadávací dokumentace pro zadání veřejné zakázky na stavební práce podle zákona č.137/2006 Sb. o veřejných zakázkách musí podle § 44 obsahovat projektovou dokumentaci a soupis stavebních prací s výkazem výměr.
Za standardní považujeme :
Projektant by měl v každé fázi projektování zpracovat výkaz výměr a rozpočet, nutno definovat ve smlouvě o dílo. Je to v zájmu obou stran.
Pokud investor použije soupis prací s výkazem výměr pro výběr zhotovitele a na toto zadání dostane nabídku a na této se dohodne, pak nabídkový rozpočet by měl být přílohou smlouvy o dílo jako podklad sestavení ceny. Na základě tohoto dokumentu lze prokazatelně jednat o případných změnách ceny, viz. VOP pro zhotovení stavby.
_______________________________________________________
Dotaz ze dne 29.5.2008
Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o vysvětlení zákona 261/2007 sb. Zda se snížená sazba daně uplatňuje také pro zpevněné plochy (chodník, přístupová cesta, terasa, okapový chodník) u novostavby RD? Je to příslušenství stavby? A jak je to v případě pouze stavby nové zpevněné plochy u stávajícího RD?
Děkuji za odpověď a přeji pěkný den Kelemenová Irena
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal:
Dobrý den, vzhledem k tomu, že dotazů na toto téma přichází více, požádali jsme o vyjádření Ministerstvo financí. Dotaz i odpověď najdete na webu v sekci legislativa.
V případě dalších nejasností najdete více informací na www.stavebnistandardy.cz.
_______________________________________________________
Dotaz ze dne 28.5.2008
Dobrý den. 1)Firma mi provedla vnitřní omítky,které mají, dle mého názoru velkou hrubost a vrypy od hladítka. Majitel firmy mě tvrdí,že je to standart a že vše zakryje malba ve 3 vrstvách. Že chci za standardní cenu nadstandardní kvalitu. Je nějaká norma hrubosti omítky a dá se vůbec změřit (určit) je li to standartní hrubost či nikoliv. 2)Tatáž firma mě pokládala vnitřní dlažbu.S několika kusy dlažby (asi 10 ks na 85 m2) jsem nebyl spokojen jak jsou položeny.Jeden roh byl propadlý a druhý vystouplý. Některé části dlažby pokládaly bez vodících křížků. Opět mě bylo řečeno že chci za stantartní cenu nadstandartní kvalitu. Upravuje nějaká norma jak se má pokládat obklad,dlažba a její nerovnosti.
Děkuji za odpověď. S pozdravem Novák Tomáš ,Jaroměř
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal:
Dobrý den, 1) Norma ani předpis na určení hrubosti neexistuje. Je nutno postupovat dle projektové dokumentace (typ omítky) a ustanovení smlouvy o dílo, případně je nutno se s firmou dohodnout. 2) Otázku pokládky a nerovnost obkladů a dlažeb řeší ČSN 73 34 51.
_______________________________________________________
Dotaz ze dne 21.5.2008
Přeji pěkný den , prosím jaká je zodpovědnost stavebního dozoru při jeho zanedbání kvality , nepostupování podle dokumentace , zda musí mít autorisační razítko a zhruba jaká je hodinová sazba pro výměnu oken v pěti poschoďovém domě.
Děkuji za odpověď. Zdeněk Pavlů
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal:
Dobrý den, 1) Seznam výčtu výkonů, které stavební dozor provádí, včetně nároků na potřebnou kvalifikaci naleznete na legislativa . 2) Hodinové sazby pro Vámi uvedené práce neuvádíme. Vzhledem k mnoha vlivům, vstupujícím do této položky, je nutno si cenu zkalkulovat.
_______________________________________________________
Dotaz ze dne 15.5.2008
Dobrý den, mám dotaz na sazby DPH při výpočtu honoráře architekta pro pozemní stavby podle honorářových zón a započitatelných nákladů. Je cena započitatelných nákladů s/bez DPH a výsledná cena honoráře je obvyklá s/bez DPH? Jak je se cena řeší v případě, že architekt je plátce DPH – považuje se cena vypočteného honoráře za konečnou s DPH nebo se k ní naopak ještě DPH přičítá?
Jaká je obvyklá cena za obestavěný m3 při stavbě nového domu? Děkuji za odpověď Petr Dezort
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal:
Dobrý den, sazby DPH se při výpočtu honoráře architekta se řídí zákonem o DPH, stejně jako ostatní služby. Jestliže se jedná o internetovou aplikaci na našich webových stránkách, jsou ceny orientační bez DPH. V případě, že architekt je plátcem DPH, přičítá na faktuře DPH. Jestliže není, DPH se nepřičítá.
Obvyklé ceny obestavěného prostoru za m3 při stavbě lze najít na stránkách www.stavebnistandardy.cz, a to buď v aplikaci Katalog stavebních objektů, kde jsou uvedeny již realizované stavby, případně v cenových ukazatelích dle typu objektu.
_______________________________________________________
Dotaz ze dne 5.5.2008
Dobrý den, rád bych se zeptal na řešení následujícího problému: Pořídil jsem si sprchovou zástěnu KOLO Akcent Plus LKPG 90 R 22003, která je montována na stěnu bez použití silikonu. Po montáži však dochází k neustálému protékání vody pod lištami (není tam silikon, ale těsnění). Reklamačním technikem to bylo označeno ne jako chyba sprchové zástěny, ale nerovnosti keramického obkladu (a zejména vymytosti spár). Podotýkám, že v návodu k montáži není uvedeno, že by stěna měla být před montáží koutu nějak zvlášť upravena. Dotaz tedy zní takto: Vím že jsou nějaké normy nerovností, při použití 2m latě (ale nevím jaké konkrétně). Jak se však konkrétně dělá měření? A
zároveň: jak maximálně mohou být hluboké spáry - je zde také norma pro to, že jsou příliš "vymyté"?
Díky za odpověď Michal Sejnoha
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal:
Dobrý den, otázku nerovnosti obkladů řeší ČSN 73 34 51, kde se uvádí : „Tolerance je plus minus 3 mm pod 2 m latí. Postup měření : Dvoumetrová lať se umístí na pásky o rovnoměrné a známé tloušťce 3 mm. Za použití pravítka nebo měrného klínu se změří největší vzdálenost mezi jeho povrchem a latí. Odchylka od přímky je ukazatelem rovinnosti.“
Hloubku spáry žádná norma ani předpis neřeší. V odborných materiálech se uvádí, že spáry by měly být rovné a jejich tloušťka a hloubka by měly být odpovídající typu, velikosti a rozměrových tolerancí, vlastnosti podkladu, způsobu provádění, očekávaného použití a očekávaného zatížení obkladu (dlažby).
Z Vašeho dotazu není jasné, na základě jaké smlouvy (o dílo nebo kupní) byly stavební práce provedeny, a proto není možno blíže specifikovat postup další reklamace. Všeobecně lze říci, že je nutno postupovat dle smlouvy, případně se s firmou dohodnout.
V případě jakýchkoliv dalších nejasností lze získat potřebné informace na stránkách www.stavebnistandardy.cz.
_______________________________________________________
Dotaz ze dne 21.4.2008
Dobrý den, jsme příspěvkovou organizací a zřizovatel nás pověřil, abychom objednali studii proveditelnosti na investiční akci - Pavilon a výběh pro žirafy. Můžete nám poradit, co všechno by taková studie proveditelnosti měla obsahovat a zda je vhodné vypracování studie proveditelnosti zadat více firmám a provést vyhodnocení?
Děkuji za odpověď. Hana KREJČOVÁ
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal:
Dobrý den, naše firma zpracování studie proveditelnosti neprovádí a bohužel Vám ani nemůžeme poskytnout informaci, kdo tyto studie zpracovává. V návaznosti na statut Vaší organizace doporučujeme uspořádat výběrové řízení na dodavatele studie proveditelnosti. V případě zájmu o poradenství ve věci výběrového řízení Vám nabízíme své služby. Podrobnosti lze najít na: www.stavebnistandardy.cz - Studie proveditelnosti stavby a obsah studie
_______________________________________________________
Dotaz ze dne 8.4.2008
Dobrý den.
Nechali jsme si od firmy provést rekonstrukci bytového jádra v panelovém domě. Před zahájením prací jsme podepsali cenovou nabídku, která obsahovala veškeré práce a materiál. Bohužel v ní byla, ze strany firmy, podhodnocena práce vodaře, eletrikáře i zednická. Tímto nám byla konečná cena navýšena o 23%. Navíc během výstavby vzniklo spoustu reklamací díky nekvalitně odvedené práci a celá rekonstrukce se protáhla na 38 dní ( v cenové nabídce uvedeno 16 dní ). Je ze zákona uvedeno nejvyšší možné navýšení oproti cenové nabídce ? Jakou můžeme požadovat slevu za nedodržení termínu stavby ?
Děkujeme za odpověď.
Zdraví Rostislav Kyselý
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal:
Dobrý den, z Vašeho dotazu není jasné, zda jste měl s firmou podepsanou smlouvu o dílo, nebo ne. Jestliže budeme vycházet z předpokladu, že jste měl podepsanou smlouvu o dílo, měla by tato smlouva Vaše problémy řešit. Jestliže máte ve smlouvě uvedenu dohodu o dodržování ustanovení všeobecných obchodních podmínek pro zhotovení stavby oběma smluvními stranami lze konkrétně vycházet z jejich ustanovení a to: - navýšení ceny řeší část VII - změna ceny. Cituji: „Zhotovitel nemá právo domáhat se navýšení ceny díla z důvodů chyb nebo nedostatků v položkovém rozpočtu, pokud jsou tyto chyby důsledkem nepřesného nebo neúplného ocenění soupisu prací, dodávek a služeb včetně výkazu výměr zhotovitelem“ konec citátu. - nedodržení termínu stavby řeší část XXII – smluvní pokuty za neplnění termínu dokončení díla. Cituji : „Bude-li zhotovitel v prodlení se splněním termínu dokončení díla sjednaného ve smlouvě z důvodu na své straně, je povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z ceny díla za každý den prodlení s tím, že nesmí přesáhnout 10 % z ceny díla“ konec citátu.
Pokud smlouvu nemáte, je bohužel jediné řešení dohoda s provádějící firmou.
Další podrobnosti naleznete na stránkách www.stavebnistandardy.cz.
_______________________________________________________
Dotaz ze dne 7.4.2008
Dobrý den, obracím se na Vás s odborným, ale spíše teoretickým nežli praktickým dotazem. Jde mi o to zjistit a potřebuji získat definici(popsání) stavebních objektů. V projektu, kde řeším stavební výrobu – realizační fázi se s tím setkávám a mám popsat funkční specifikaci. Vše co se jich týká – vznik při projektování, následně popis při realizaci, fakturování na objekty, předávání, garance. Nevím jestli mi můžete takto teoreticky poradit?Děkuji za odpověď.
S pozdravem, Bc. Michael Mráz
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal:
Dobrý den, nevím, zda-li je tato odpověď přesně to co potřebujete.
Definice stavebního objektu podle normy zní : Stavební objekt – prostorově nebo funkčně oddělená nebo technicky samostatně definovatelná část stavby.
_______________________________________________________
Dotaz ze dne 29.3.2008
Dobrý den, nechávám si stavět byt v novostavbě a při požadavku změn dispozice koupelny a WC mi bylo sděleno, že na základě blíže neurčené normy je nutné, aby obklady v koupelně byly po celém obvodu až do výše 2,1m ( v případě WC 1,6m ). V případě, že tomu tak nebude budou prý problémy s kolaudací. Dané tvrzení se mi nezdá, ale nejsem odborníkem v oboru stavebnictví. Mohli by jste mi prosím sdělit zda je dané tvrzení pravdivé a co říkají normy či standardy? Dále mi také bylo sděleno, že změna dlažby na balkonu není možná z důvodu, že by byl změněn venkovní vzhled stavby oproti schválenému projektu. Nevím jak dlažba na balkonu ve 4. patře změní venkovní vzhled, když je vidět pouze z leteckého pohledu? Mohli by jste se mi prosím vyjádřit i k tomuto problému?
Děkuji. S pozdravem Vymlátil
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal:
Dobrý den, Váš dotaz bych rozdělil do dvou částí. 1) Norma určující výšku obkladů neexistuje. Pokud je v projektové dokumentaci uvedena výška obkladů, je jakýkoliv požadavek na změnu nutno řešit na základě smluvního vztahu dohodou. 2) V otázce typu dlažby na balkonech se nám jeví požadavek zhotovitele přiměřený. Ovšem i zde platí že požadavek na změnu je nutno řešit na základě smluvního vztahu dohodou. V každém případě doporučujeme konzultovat tyto otázky s místně příslušným stavebním úřadem.
V případě, že máte dojem nesplnění povinností ze strany firmy, lze postupovat v souladu s právními předpisy (obchodní zákoník), který je umístěn na našich webových stránkách www.stavebnistandardy.cz
_______________________________________________________
Dotaz ze dne 27.3.2008
Dobrý den, rád bych se Vás zeptal, jestli do snížené sazby DPH u objektů pro bydlení spadá i okapový chodník či terasa.
Děkuji za odpověď. Lukáš Šebesta
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal:
Dobrý den, bohužel jste nespecifikoval, jestli se jedná o novostavbu, rekonstrukci nebo převod vlastnictví. Pokud se jedná o novostavbu, předpokládáme (podle komentáře k § 48 zákona 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů), že okapový chodník a terasa by vzhledem k tomu, že jsou pevně spojené se stavbou, byly ve snížené sazbě DPH.
Uplatnění snížené sazby DPH u stavebních a montážních prací je od 01/01/2008 možné :
a) Podle § 48 zákona o DPH – změna dokončené stavby včetně příslušenství Musí se jednat o bytovou stavbu – podle § 4 odst. 1 zákona o DPH.
b) podle § 48 a) – nová stavba včetně příslušenství Musí se jednat o sociální bydlení – podle § 48 odst. 4 zákona o DPH
Součástí, případně příslušenstvím věci podle §§ 120 a 121 Občanského zákoníku je : §120 (1) Součástí věcí je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. §121 (1) Příslušenstvím věci jsou věci, které náleží vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány.
Podle našeho názoru okapový chodník i terasa jsou součástí, případně příslušenstvím věci a patří tedy do snížené sazby DPH.
Upozorňuji ještě na jednu možnost : Povinnost závazného posouzení ke správnosti zařazení zdanitelného plnění z hlediska DPH má na základě § 47a Ministerstvo financí, správní poplatek činí 10.000,- Kč.
_______________________________________________________
Dotaz ze dne 24.3.2008
Dobrý den.
Náhodou jsem objevil Vaše stránky na kterých poskytujete mnoho rad nám nezasvěceným. Dovoluji si tímto požádat o odpověď na následující otázku : Při kontrole základových pasů bylo zjištěno, že nejsou vodorovně,ale ve spádu.Konkrétně na 18 metrech to dělá cca 50cm. [Pozemek je ve svahu se spádem cca 2°] Firma říká,že je to dobrý a že to vyrovná nadezdívka. Zajímalo by mně, jestli a jak se dá v takto započaté stavbě [dřevostavba 2np.8,5x18m] pokračovat, případně co je možno od firmy požadovat.
Předem děkuji za odpověď.
František Masopust.
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal:
Dobrý den, toleranci vodorovnosti vodorovných konstrukcí řeší ČSN 730220 a 730210-2 která uvádí :
Délka konstrukce tolerance (+,-) do 4 m 6 mm 4 – 8 m 8 mm 8 – 16 m 15 mm nad 16 m 20 mm.
Ve Vašem případě je vodorovnost mimo toleranci a lze postupovat podle uzavřené smlouvy (o dílo). Ve věci požadavku na kompenzaci je nutné řídit se uzavřenou smlouvou, případně Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou k nahlédnutí na našich webových stránkách stavební standardy .
_______________________________________________________
Dotaz ze dne 11.3.2008
Dobrý den, Ráda bych se na vás obrátila s dotazem. V nedávné době jsme koupili mezonetový byt v novostavbě. Zjistili jsme ovšem, že sádrokartonové podhledy, které jsou na šikminách a podhled zakrývající trám (viz příčný řez v příloze) je na jedné straně pokoje o 8 cm nižší než na druhé. Šíře pokoje je necelých 2,5 metru. Existuje nějaká norma, která upravuje maximální rozdíly (rovnost) stěn? Stavební firma nám tvrdí, že odstranění této vady nejde, možností je pouze rozebrání celého sádrokartonového podhledu a to taky nemusí vést k vyřešení situace. Je možné žádat nějaké kompenzace? Jaké kompenzace jsou přiměřené?
Děkuji za odpověď
Magda Kadlčková
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal:
Dobrý den,
Rovnost stěn (podhledů) ze sádrokartonových desek žádný předpis ani norma neřeší. Ve Vašem případě, kdy kupujete hotový byt, je bohužel možný pouze postup dle uzavřené smlouvy. Kompenzace je dle našeho názoru možná pouze na základě dohody.
V případě bližšího zájmu se můžete podívat na text Všeobecných obchodních podmínek pro zhotovení stavby, které zachycují standardní postupy mezi účastníky výstavby. Text VOP naleznete na webovém portálu Stavební standardy.
_______________________________________________________
Dotaz ze dne 6.3.2008
Dobry den, chcela by som sa opytat, ci su nejake pravne normy na standardne vybavenie bytu pred kolaudaciou, konkretne mam na mysli podlahy, obklady a dlazba v kupelni a WC. Stavebna firma ktora stavia nas byt nas nuti vybrat si obklady a dlazbu, s ktorou nesuhlasime. Chceli by sme preto kupelnu a wc bez dlazby a obkladov, len s najnutnejsim vybavenim pre kolaudaciu ( vana, baterie, napojenie vody a odpadov).
Dakujem, Vanova.
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal:
Dobrý den, Standard vybavení bytu není předpisem stanoven. Je specifikován projektem, případně upřesněn smlouvou. V případě, že máte dojem nesplnění poviností ze strany firmy, lze postupovat v souladu s právními předpisy ( obchodní zákoník ), který je umístěn na našich webových stránkách. www.stavebnistandardy.cz
Dotaz
To znamena, ze ak je v zmluve uvedene, ze v cene bytu je obklad a dlazba do vysky zarubni v cene 250kc/m2 a dohodneme sa s firmou na zmene, ze ich nechceme tak nebude problem byt skolaudovat?
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal:
Dle našeho názoru by neměl být u kolaudace problém. Nicméně doporučujeme konzultovat tuto otázku s místně příslušným stavebním úřadem.
_______________________________________________________
Dotaz ze dne 15.2.2008
Dobrý den, v novostavbě rodinného domku jsem si nechal dát podlahové topení. Jako nejvhodnější povrch pro podlahové vytápění jsem nechal v celém spodním podlaží položit dlažbu. Ještě v době záruční lhůty mi dlažba na více místech popraskala. Řádně jsem uplatnil reklamaci. Zhotovitel se přijel na dlažbu podívat a uvedl, že mi oznámí zda reklamaci uznávají či nikoliv. Od té doby se mnou nekomunikoval. Oznámil jsem tento případ na ČOI, kde mi odpověděli že námitka je oprávněná a že firmě uložili pokutu. I přes sankci firma nijak nereagovala. Opakovaně jsem reklamaci uplatňoval jak telefonicky tak písemně. Firma nadále nijak nereagovala, až uběhl smluvený termín záruky na novostavbu. V současné době je popraskáno více jak 25% dlažby.
Mé dotazy k této situaci: - jak je to s ukončením záruční doby, když firma oprávněné závady neodstranila a původně smluvený termín záruky již vypršel
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal:
Doba od uplatnění záruky až do provedení opravy se do záruční doby nezapočítává (ust § 649 Občanského zákoníku). Podle VOP 2007 neběží záruční doba po dobu, kdy objednatel nemůže dílo řádně užívat
- kolik procent dlažby musí být popraskáno, abych mohl požadovat celkovou výměnu, na opravy jsem si nechal pouze 3,5 m2 dlaždic, ale popraskaných dlaždic je daleko více a stejná dlažba se již nevyrábí.
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal:
Popraskaná dlažba je vada díla. Pokud nastala v záruční době, musí ji zhotovitel odstranit. Za odstranění odpovídá zhotovitel, a oprava tudíž nemůže být vázána na počet dlaždic, které si objednatel ponechal „pro jistotu“. Žádný právní předpis nestanoví procento poškození dlažby, které by opravňovalo k požadavku výměny celé plochy.
- Musím provést výměnu dlažby na své náklady a potom požadovat úhradu v občanskoprávním sporu, nebo je možné požadovat v občanskoprávním sporu snížení původní ceny ve výši předpokládaných nákladů na výměnu dlažby.
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal:
Zhotovitel má povinnost vadu odstranit bez zbytečného odkladu. Jde-li o vadu neodstranitelnou, která však nebrání řádnému užívání, může objednatel požadovat přiměřenou slevu. Ve Vašem případě, pokud zhotovitel dlouhodobě neodstraní vady díla, byste mohl odstranit vady na vlastní náklady, které byste vymáhal po zhotoviteli formou náhrady škody. Všeobecné obchodní podmínky pro zhotovení stavby upravují tuto situaci následovně: „Nenastoupí-li zhotovitel k odstranění reklamované vady do 15 dnů od obdržení reklamace, nebo v dohodnutém termínu, je objednatel oprávněn pověřit odstraněním vady jinou osobu. Veškeré, takto vzniklé náklady uhradí objednateli zhotovitel“.
Dobrý den, moc děkuji za odpověď, omlouvám se, neuvedl jsem, že jsem podepsal smlouvu o dílo podle občanského zákoníku, kde není řešena problematika termínu ukončení díla. Stanovení dne ukončení stavby není řešeno ani v podepsané smlouvě o dílo (to byla moje chyba). Osobně vycházím z toho, že termín dokončení stavby pokud nebylo stanoveno jinak je kolaudace. Podle slovníku je slovo kolaudace = schválení dokončené stavby k používání. Kolaudační protokol podepsaly obě strany a předseda kolaudační komise.
Děkuji za odpověď Ing. Vladimír Sláma
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal:
I když se Vaše smlouva řídí Občanským zákoníkem, musí být za termín dokončení díla (stavby), považován termín předání díla. Od tohoto termínu se např. začíná počítat i záruční doba (ust. § 647 Občanského zákoníku). Kolaudace je správní řízení, ve kterém stavební úřad schvaluje užívání stavby k dohodnutému účelu. Zhotovitel není ani účastníkem tohoto řízení.
Stavební portál České stavební standardy má uživatele informovat o „standardních“ postupech či pojmech, které jsou spjaty s oblastí stavebnictví. Uživatelé by z našich rad a doporučení měli zjistit, co se v dané situaci považuje za běžné, standardní. Z toho by měli vyvodit konkrétní řešení. Naším cílem není, a není to ani v našich silách, posuzovat a řešit jednotlivé situace. Standardní postupy a pojmy, které obsahují Všeobecné obchodní podmínky pro zhotovení stavby – 2007, jsou vymahatelné pouze v případě, že je obě strany od začátku respekují. I přes výše uvedené Vám zasíláme několik poznámek k Vašim dotazům. Poznámky jsme vložili přímo do Vašeho textu.
_______________________________________________________
Dotaz ze dne 13.2.2008
Dobrý den Vážení, Chtěl bych Vás touto formou poprosit o vyřešení mého problému. Zakoupil jsem byt (novostavba) , při jeho přejímce se vyskytla řada chyb a nedostatků, které se stavební firmou řeším. Jedná se mi o to, že osazení zárubní má rozdíly mezi vrchní částí a spodní až 8mm, zakončení výtokových míst pro kuchyňskou linku popisují ve smlouvě i s přípravou pro myčku, ale výtoková místa jsou pouze pro kuchyňskou baterii (spodní připojení) teplá a studená, ale jsou zakončena zátkami. Oni tvrdí, že pokud si osadím roháček s odbočkou pro myčku, je to dle smlouvy s přípravou pro myčku, což se mi zdá dosti scestné a hraní se slovíčky. Chtěl jsem se zeptat, zda existuje nějaká norma pro standarty bytů. Zda se někde můžu odvolat na normu pro ukončení výtokových míst a případně stavební normu, která určuje odchylku pro usazení zárubní. Jelikož mi do bytu má jiná firma osadit bezpečnostní dveře a ta uvádí, že pro jejich osazení potřebuje odchylku pouze do 3mm, jinak budou muset na můj náklad dveře přebourat (mají odchylku až 6mm). Předem děkuji za případné informace a s pozdravem Marek Koblížek
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal:
Pro postup při řešení Vašeho problému je důležitý způsob nabytí a obsah smlouvy. a) v případě, že kupujete byt již hotový, máte možnost se na odstranění nedostatků dohodnout, případně byt nekoupit. b) pokud jste si nechal byt stavět na základě smlouvy o výstavbě nebo podobné, pak prodávající předává byt v souladu s projektovou dokumentací a smlouvou. Uvedení do souladu máte možnost vyžadovat. Otázku rovnosti osazení zárubní neřeší žádný předpis, který by stanovil mezní odchylky. Nezbývá než se s firmou na opravě dohodnout. Standard vybavení bytu také není předpisem stanoven. Je specifikován projektem, případně upřesněn smlouvou. V případě, že máte dojem nesplnění požadavku ze strany firmy, lze postupovat v souladu s právními předpisy ( obchodní zákoník ), který je umístěn na našich webových stránkách. www.stavebnistandardy.cz
_______________________________________________________
Dotaz ze dne 28.1.2008 Dobrý den, mám na Vás tři dotazy týkající se právního vztahu k dokončované nemovitosti a termínu, respektive datu jejího dokončení. 1. Kdo je vlastníkem rozestavěné nenovosti? - stavební firma, na kterou je vydáno stavební povolení - objednatel (investor) stavby, který platí průběžně zálohové faktury podle smlouvy o dílo - majitel pozemku, na kterém se staví, který dal souhlas se stavbou jak stavební firmě tak objednateli (pozemek prodá až po dokončení stavby)
2. Jaké datum určuje datum dokončení stavby? - Datum dopisu investorovi, kde stavitel uvádí, že stavba je dokončena, ovšem bez udání data, kdy byla dokončena. - Datum žádosti o kolaudaci stavby. - Datum dne, kdy byla kolaudace provedena (bez připomínek). - Datum fyzického převzetí domu od stavitele.
3. Kdy se stává vlastníkem nemovitosti objednatel (investor) stavby - dnem protokolárního převzetí stavby - změnou stavebníka (na objednatele) - úplným zaplacením díla - vkladem stavby do katastru nemovitostí
Odpověď RTS, a.s. Mgr. Jiří Košulič:
Odpověď na dotaz č. 1 Pro stanovení vlastnictví rozestavěné budovy je důležité vědět, kdo je vlastníkem pozemku. Obecně totiž platí, že v případě, kdy pozemek patří objednateli je i je rozestavěná nemovitost jeho vlastnictvím. V případě, že pozemek objednateli nepatří je rozestavěná budova vlastnictvím zhotovitele. Tato úprava je uvedena v §§542 – 545 Obchodního zákoníku a Všeobecné obchodní podmínky pro zhotovení stavby 2007 tuto právní úpravu respektují v části IX.Vlastnictví díla a nebezpečí škody, článek 1.
Odpověď na dotaz č. 2 Standardem podle Všeobecných obchodních podmínek pro zhotovení stavby 2007, je datum podpisu protokolu o předání a převzetí díla za podmínky, že protokol obsahuje prohlášení objednatele, že dílo přejímá. Datum podpisu takového protokolu je datem dokončení stavby.
Odpověď na dotaz č. 3 V případě, kdy není objednatel vlastníkem stavby již od počátku (viz odpověď č. 1), obecně platí, že vlastnictví přechází protokolárním převzetím díla (§ 554 odst. 5 Obchodního zákoníku). V případě, kdy je však stavba (např. jako rozestavěná) zapsána v Katastru nemovitostí, pak přechod vlastnictví na objednatele nastává až přepisem v KN.
V případě bližšího zájmu se můžete podívat na text Všeobecných obchodních podmínek pro zhotovení stavby, které zachycují standardní postupy mezi účastníky výstavby. Text VOP nalezenete na webovém portálu Stavební standardy.
_______________________________________________________
Dotaz ze dne 21.1.2008 Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda existuje standard pro výši obkladů v koupelně. Slyšela jsem, že je to min. 210 cm. Pokud ano, dle jaké normy?
Odpověď RTS, a.s. Vladimír Dočekal: Dle našeho názoru neexistuje předpis upravující výši obkladů v koupelně. Obecně si výšku obkladu stanoví investor po domluvě s projektantem popř. dodavatelem. Běžná je výška obkladu shodná s výškou dveřního otvoru. _______________________________________________________
Dotaz ze dne 30.11.2007 Dobrý den, dnes jsem byl přebrat byt v novostavbě a zarazily mě nerovnosti omítek. Na 2 m lati byly až 2 cm rozdíly ve svislosti a 1 cm v nerovnostech. Dle firmy je to v normě ČSN EN 13914-2 nikde jsem nenalezl její znění.
Odpověď RTS, a.s. Miroslav Baláš: Norma č. ČSN EN 13914-2 Navrhování, příprava a provádění vnitřních a vnějších omítek uvádí, že požadovaná rovinnost konečné úpravy vnitřních omítek je závislá na přesnosti s jakou byl postaven podklad omítky a na požadované tloušťce omítky. Tenká omítka jen překryje menší nerovnosti nebo malé odchylky od roviny podkladu. Když je tloušťka omítky předepsána, pak na podkladu s vyšší nerovností může být dosažena jen některá třída rovinnosti.
V tabulce č.1 této normy jsou uvedena doporučení pro třídy rovinnosti konečné úpravy omítky ve vztahu k tloušťce omítkového systému a rovinnosti podkladu.
Například třídě 1 rovinnosti konečné úpravy omítky odpovídá nejmenší rovinnost podkladu 15 mm na 2 metry a tomu požadovaná obvyklá rovinnost (mezera mezi srovnávací latí) 10 mm na 2 metry.
Uvedená norma je za poplatek k dispozici na webových stránkách Českého normalizačního institutu, popřípadě lze zakoupit tištěnou podobu ČSN. _______________________________________________________
Dotaz ze dne 14.11.2007 Dobrý den, hodlám provést úpravy na rodinném domku, spočívající ve výměně stávajících oken, změně jejich velikosti, případně v částečnému zazdění některých okenních otvorů. Bude stavební úřad požadovat ohlášení nebo stavební povolení?
Odpověď RTS, a.s. Miroslav Baláš: Podle stavebního zákona §2, odstavce 4) se při Vašich zamýšlených stavebních úpravách jedná o stavbu. Podle druhu objektu, na němž mají být stavební úpravy provedeny, bude určeno, jestli bude vyžadováno ohlášení (seznam staveb podléhající ohlášení stavebnímu úřadu je uveden v § 104) nebo stavební povolení, případně nebude požadováno ohlášení ani povolení (seznam staveb nevyžadující stavební povolení ani ohlášení je uveden v § 103).
Pokud má tedy Váš rodinný dům zastavěnou plochu do 150 m2, jedno podzemní podlaží do hloubky 3 m a nejvýše dvě nadzemní podlaží a podkroví, budou stavební úpravy spočívající ve výměně oken vyžadovat ohlášení. _______________________________________________________
Dotaz ze dne 12.11.2007 Dobrý den, měl bych dvě otázky: Otázka 1 Chtěl bych koupit byt a firma udává 2 roky záruku na stavbu. Není to málo? Je prosím Vás nějak ze zákona dané, jaká musí být minimální záruka?
Odpověď RTS, a.s. Mgr. Jiří Košulič: Minimální délka záruky se může lišit podle typu uzavřené smlouvy. Pokud Vám firma nabízí kupní smlouvu, tak se na byt pohlíží jako na jakoukoli jinou věc a délka záruky je tedy 2 roky. Pokud se stavba bytu teprve připravuje a byt bude uzpůsoben Vašim požadavkům, měla by být uzavřena smlouva o dílo na zhotovení stavby. V případě, kdy je kupujícím fyzická osoba tj. spotřebitel, může být smlouva uzavřena jak podle občanského, tak podle obchodního zákoníku. Minimální záruční doba je však v obou případech 3 roky ( ustanovení § 646 Občanského zákoníku.)
Otázka 2 Stavba ještě nezačala a v návrzích (plánek půdorysu) jsou uvedené určité výměry místností v bytě, balkon a sklep ale ve smlouvě o smlouvě budoucí je uvedené, ze skutečné výměry pokojů (a celého bytu) se můžou lišit od původního návrhu (plánku půdorysu) ale není uvedené o kolik. Mám strach, aby to nebylo třeba o 10 m čtverečních, ale paní se kterou jednám o koupi bytu uvedla, že to není nutně ve smlouvě mít, že je to nějak dané zákonem, že ten byt nemůže být třeba o 5 m čtverečních menší, je to pravda?
Odpověď RTS, a.s. Mgr. Jiří Košulič: Obchodní zákoník obsahuje úpravu situace, kdy se množství sjednává s tolerancí. Pokud smlouva neobsahuje míru tolerance, pak platí maximální výše odchylky 5% (§ 421 odst. 1, poslední věta). Pokud se vaše smlouva řídí obchodním zákoníkem, lze toto ustanovení pravděpodobně aplikovat i na váš případ. Na závěr si dovolíme upozornit na skutečnost, že podle délky záruční doby (2 roky) Vám firma předkládá návrh kupní smlouvy, která by se měla použít v případě hotového bytu. V případě, kdy firma nedokáže zaručit přesnou výměru a byt teprve bude stavět, navíc pravděpodobně i podle Vašich požadavků (obklady, podlahy, ...), měli byste uzavřít smlouvu o dílo na zhotovení stavby, která by Vám zaručila tříletou záruční dobu. _______________________________________________________
Dotaz ze dne 28.10.2007 Dobrý den, prosím o informaci k výpočtu plochy podkrovních místností. Svislé obvodové zdi jsou v různých výškách (500 - 1200 mm). Kolik % plochy se odčítá v místech nízkého zkosení, atd. Kde to prosím najdu v novém SZ, pod jakými údaji? Je to tam vůbec uvedeno? Nebo jaká ČSN to obsahuje.
Odpověď RTS, a.s. Miroslav Baláš: Výpočtem podlahové plochy podkroví (místnosti se zkosenými stropy) se zabývá norma ČSN 734301 (Obytné budovy). Citujeme část s označením 5.2.2.11: "Místnosti se zkosenými stropy musí mít výšku min. 2300 mm nejméně nad polovinou podlahové plochy, která je vymezena pomyslnou rovinou kolmou k rovině podlahy, protínající rovinu zkoseného stropu ve výšce 1300 mm nad podlahou." _______________________________________________________
Dotaz ze dne 14.2.2007 Dobrý den, obracím se na vás ohledně rady při výměně stávajících oken za nová okna plastová. Plánuji co nejdříve začít s výměnou, ale na zdejším stavebním úřadě mi prozatím nejsou schopni říci, co budu dle nového stavebního zákona potřebovat vyřídit, zda-li "ohlášku, stavební povolení nebo stavební souhlas". Stávající okenní otvory chci zmenšovat, některé zazdít úplně. Žádné vybourávání nových otvorů neplánuji. Tímto Vás, jako odborníky, zdvořile žádám o radu, co budu muset vyřídit k výše uvažovanému záměru.
Odpověď RTS, a.s. Miroslav Baláš: Předně nás poněkud udivuje Vaše sdělení, že místní stavební úřad není schopen odpovědět na Váš dotaz, ohledně způsobu vedení stavebního řízení u Vámi zamýšleného záměru. Doporučujeme nejprve zažádat o informace nadřízený orgán, ve Vašem případě se bude pravděpodobně jednat o odbor územního a stavebního řízení Magistrátu (pokud bydlíte ve městě) nebo odbor odbor územního a stavebního řízení Krajského úřadu (pokud bydlíte mimo město).
Náš názor, který jsme konzultovali s pracovníky stavebního úřadu, je takový, že Vaše stavební úpravy vyžadují stavební povolení. Podle §104, odstavce (2) písmena n) nemůže být stavební řízení vedeno pouze ohlášením, neboť při Vámi zamýšlených úpravách nedojde sice k zásahu do nosných konstrukcí (žádné nové otvory ani zvětšení stávajících otvorů), ale zcela jistě se změní vzhled objektu. Stavební řízení bude tedy vedeno dle §§ 109 až 118 se všemi požadovanými náležitostmi. _______________________________________________________
Dotaz ze dne 23.11.2006 Dobrý den, máme dokončené stavební dílo, je po předání (odstraňují se závady, vady a nedodělky), před kolaudací a před poslední fakturací (pozastávky). V poslední chvíli před vlastním dokončením došlo k drobným tech. úpravám realizace vůči PD, k provedení záměn několika tech. zařízení jako např. plynový ohřívač vody za el. bojler atd. Celková smluvní cena díla se nezměnila, došlo pouze k úpravě několika položek v položkovém rozpočtu. Bohužel ve fakturaci byly uvedeny položky přesně podle položkového rozpočtu a výkazu výměr. Takže dochází k rozporu. Na faktuře je plynový ohřívač vody a ve skutečnosti je namontovaný el. bojler. Podobně je ještě několik málo položek, ale ve finále po odpočtech a přípočtech nedošlo ani k navýšení ani ke snížení celkové sumy za dílo.
Jak se řeší podobné situace během zakázky a v této situaci vlastně na samém jejím konci ? Dodavatel mi tvrdí, že nelze provést na poslední faktuře v rámci rekapitulace vyrovnání, +/ - Oponuje mi tím, že vzhledem k novému zákonu o zadávání veř.zakázek nelze tyto úpravy dodatečně provádět. Vše se prý musí řešit dodatkem smlouvy s opravou položkového rozpočtu a s tím, že musí být vyhlášena veřejná soutěž na dodávku, v mém případě, třeba onoho el.bojleru. Při pročítání zákona jsem na něco podobného nenarazil. Nebo můj výklad není správný. Na doplnění: jsme státní organizace, na zakázku byla vypsána veřejná soutěž, zakázka nad 20 mil.
Odpověď RTS, a.s. Petr Vrbka: Pokud mají objednatel a zhotovitel uzavřenu smlouvu o dílo, v jejímž rámci dochází k oboustranně odsouhlasené změně části technického řešení bez vlivu na nabídkovou cenu (na celkovou sjednanou smluvní cenu), pak není naplněna základní zásada „úplatnosti“ těchto dodatečných změn a není nezbytné postupovat podle zákona o veřejných zakázkách. Obě strany se chovají tak, jak je ujednáno ve smlouvě. Přesto z obecného hlediska bych doporučoval, aby tyto změny byly popsány v dodatku ke smlouvě a aby vznikl nový rozpočet (je jedno zda + a – nebo nový s novými položkami). Fakturovat totiž lze jen skutečně provedené práce a dodávky a nikoliv něco co provedeno nebo dodáno nebylo.
Prosíme vážené čtenáře, aby dotazy týkající se veřejných zakázek směřovali na náš specializovaný internetový portál stavebnionline.cz _______________________________________________________
Dotaz ze dne 6.10.2006 Dobrý den, v rámci jednoho stavebního povolení stavím rodinný dům se samostatně stojící garáží, k ní je samozřejmě příjezdová cesta. Novelou zákona o DPH z roku 2004 prý rodinný dům patří do kategorie se sníženou sazbou DPH 5%, garáž a příjezdová cesta do normální sazby 19%. Platí tato novela stále? Je to tak správně nebo je DPH na celou akci ve snížené sazbě?
Odpověď RTS, a.s. Miroslav Baláš: Zákon o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů zařazuje v paragrafu 48 odstavci 2 výstavbu rodinného domu do kategorie, u které se uplatní snížená sazba daně (5%). Metodický výklad Ministerstva financí ČR k uplatňování daně z přidané hodnoty ve výstavbě č.j. 18/54516/2006-181 ze dne 15.5.2006 uvádí, že sníženou sazbu daně nelze uplatnit při zejména výstavbě samostatných garáží, přístupových cest, oplocení, skladů, kůlen a co by Vás mohlo především zajímat, tak také přípojek inženýrských sítí. V těchto případech se použije základní sazba daně, tj. 19%. _______________________________________________________
Dotaz ze dne 3.7.2006 Vážení, předpokládám, že můj dotaz je ve Vaší kompetenci. Je šance, když požádám stavební úřad o změnu světlé výšky místností novostavby (Vyhláška 137/1998 Sb., par. 22, odstavec 4) z 2600 mm na 2400 mm, že uspěji? Rodinný domek chci stavět na vesnici a chci dodržet rozměrové proporce původních vesnických staveb (také úspory na topení).
Odpověď RTS, a.s. Miroslav Baláš: Ustanovení prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu, které sám uvádíte, přímo uvádí: "Světlá výška místností, pokud zvláštní předpis nebo ustanovení části čtvrté této vyhlášky nestanoví jinak, musí být alespoň 2600 mm v obytných a pobytových místnostech". Ve zmiňované části čtvrté této vyhlášky v § 50, odst. 3 se dále uvádí: "Světlá výška obytných místností v rodinném domě a pobytových místností ve stavbě pro individuální rekreaci musí být nejméně 2500 mm, v podkroví 2300 mm."
Dle našeho názoru je tedy možná spodní hranice světlé výšky v rodinném domě 2500 mm. Konečné rozhodnutí je však plně v kompetenci stavebního úřadu, u kterého budete žádat o vydání stavebního povolení. _______________________________________________________
Dotaz ze dne 29.6.2006: Dobrý den. Považujeme Vaši společnost za významnou v oboru stavebních informací, zejména v oblasti oceňování stavebních a montážních prací. Obracíme se na Vás proto s nejasností ohledně správného zařazení stavební akce z ekonomického hlediska (opravy vs. investice).
Plánujeme v naší 5. patrové administrativní budově provést „opravu“ zábradlí. Uvažujeme přitom s těmito možnými variantami:
1) provést opravu a nátěr stávající ocelové konstrukce s dřevěným madlem 2) provést záměnu za konstrukci novou, která bude v nerezovém provedení vč. změny dalších podstatných detailů dle zpracované studie.
Prosíme Vás o sdělení Vašeho názoru na dotaz k této akci: Bude se v případě realizace varianty č.2 jednat o opravu, nebo by už měla být posouzena jako akce investičního charakteru?
Odpověď RTS, a.s. Miroslav Baláš: Jako odpověď na Váš dotaz můžeme uvést definice základních pojmů dle platné daňové a účetní legislativy:
Opravy - odstraňují částečné fyzické opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení.
Rekonstrukce (investice) - jsou zásahy do konstrukční a technologické části budovy, které mají za následek zpravidla změnu technických parametrů. Rekonstrukce je jednou z alternativ zhodnocení majetku.
Z těchto tvrzení vyplývá, že ve Vašem případě půjde o opravu zábradlí výměnou, za použití jiného druhu materiálu. Touto opravou nedojde ke změně technických parametrů ani ke změně funkce a účelu budovy. _______________________________________________________
Dotaz ze dne 18.5.2006: Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem, zda existuje nějaká norma, vyhláška, či jiný, právně závazný postup, který říká, jak se má vést stavební deník?
Odpověď RTS, a.s. Miroslav Baláš: Stavebním deníkem se zabývá ustanovení stavebního zákona (zákon č. 50/1976 Sb.) konkrétně §100, který částečně citujeme:
(3) Při realizaci staveb a jejich změn, jejichž stavebníkem nebo zhotovitelem je právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající podle zvláštních předpisů, musí být veden stavební deník. Při realizaci ostatních staveb a jejich změn musí být na stavbě, popřípadě na staveništi veden alespoň jednoduchý záznam o stavbě. Stavební deník a jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést zhotovitel stavby. Stavebník má právo nahlížet do stavebního deníku a k záznamům v něm uvedeným připojovat svá stanoviska. (4) Vedle osob uvedených v odstavci 3 mají oprávnění činit záznamy do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě též orgány státního stavebního dohledu ( §99), osoba určená k odbornému vedení realizace stavby nebo k výkonu odborného dozoru nad prováděním stavby ( §44 odst. 2 a 3), popřípadě osoby, které na základě smlouvy se stavebníkem vykonávají autorský a technický dozor. (5) Stavebník je povinen uchovávat stavební deník po dobu deseti let od právní moci kolaudačního rozhodnutí, popřípadě od dokončení stavby, pokud kolaudaci nepodléhá. (6) Náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě, podrobnosti jejich vedení a využití upraví prováděcí předpis.
Prováděcím předpisem je vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona (č. 132/1998 Sb.), konkrétně §43, který citujeme:
(1) Stavební deník se vede ode dne, kdy byly zahájeny práce na staveništi podle projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení. Vedení stavebního deníku končí dnem, kdy se odstraní stavební vady a nedodělky podle kolaudačního rozhodnutí. (2) Do stavebního deníku se zapisují všechny důležité okolnosti týkající se stavby, zejména časový postup prací, odchylky od projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení nebo od podmínek stanovených stavebním povolením anebo jiným rozhodnutím nebo opatřením, popřípadě další údaje nutné pro posouzení prací stavebním úřadem a ostatními orgány státní správy, jako je například teplota ve vztahu ke stavebním pracím, zejména s mokrým výrobním procesem, počasí (například déšť) u zemních prací a terénních úprav apod. (3) Denní záznamy se zapisují jen výjimečně následující den, ve kterém se na stavbě pracuje. Jde-li o technicky jednoduché stavby nebo práce malého rozsahu, u kterých tak stanovil stavební úřad v podmínkách stavebního povolení, mohou být denní záznamy nahrazeny jedním záznamem za období nejvýše sedmidenní. Stavební deník se nevede u stavebních úprav, drobných staveb a udržovacích prací, u nichž postačilo jejich ohlášení stavebnímu úřadu a stavební úřad nestanovil, že je lze provést jen na základě stavebního povolení ( §57 odst. 1 zákona). (4) Stavebník uchovává po zákonem stanovenou dobu originál stavebního deníku, který přebírá od zhotovitele. Do stavebního deníku se zaznamenávají i údaje o odstranění nedostatků, jak vyplývá z kolaudačního rozhodnutí ( §82 odst. 2 zákona).
Aktualizace odpovědi 1.1.2007: Od 1.1.2007 nabývá platnosti Vyhláška o dokumentaci staveb č.499/2006 Sb. ze dne 10. listopadu 2006, která se mimo jiné podrobně zabývá obsahem stavebního deníku. Vedení stavebního deníku řeší § 157 nového stavebního zákona (Zákon o územním plánování a stavebním řádu č. 183/2006 Sb.) _______________________________________________________
Dotaz ze dne 22.2.2006: Mohu poprosit o radu, existuje nějaký ceník, katalog, podle kterého by se dala propočítat investice stavby? Kolik se počítá na metr krychlový obestavěného prostoru, když jde o rodinný dům nebo skladovací halu, popř. za běžný metr kanalizace či vodovodu? Neexistuje něco pro rychlou a snadnou přípravu vstupního podkladu pro investora?
Odpověď RTS, a.s. Miroslav Baláš: Pro zjištění odhadní ceny investice, ať už se jedná o jakýkoliv typ objektu, je možno použít několika metod, jenž některé z nich Vám můžeme zdarma nabídnout i na našem stavebním portálu. Většinou se jedná o informativní odhad ceny investice, jenž slouží pro rozhodnutí investora o dalším pokračování investičního záměru, popř. jako podklad pro jednání o získání bankovního úvěru či o spolufinancování projektu z dodací a strukturálních fondů ČR, EU, apod.
Z našich možností Vám nabízíme určení ceny:
1) podle cenových ukazatelů Na základě dlouhodobých statistik cen staveb a stavebních objektů jsou na reprezentativních položkových rozpočtech sledovány náklady podle jednotlivých druhů staveb a z množiny cenových údajů jsou následně stanoveny průměrné hodnoty na měrnou jednotku odpovídající danému druhu staveb. Cenové ukazatele se nacházejí v sekci Ceny ve stavebnictví a jsou každého čtvrt roku aktualizovány.
2) podle Katalogu stavebních objektů Katalog obsahuje všechny základní údaje realizované stavby v členění podle objektů s rekapitulacemi podle stavebních dílů a řemesel podložených položkovým rozpočtem. Tato struktura informací umožní vybrat stavbu obdobnou zamýšlené investici a tuto dále modifikovat tak, aby byla co nejblíže Vašemu záměru, změnou celkového objemu nebo kapacity stavby, jednotlivých objektů i skladby stavebních dílů. Takto sestavený cenový model je dostatečně přesným výpočtem ceny stavebního díla v dané fázi přípravy investice. Do Katalogu stavebních objektů se můžete dostat v sekci Ceny ve stavebnictví nebo kliknutím na ikonu vpravo nahoře. _______________________________________________________
Dotaz ze dne 18.1.2006: Prosím o výklad obsahu pojmů, resp. obsahu projektové dokumentace: “Basic Design” a “Out line Design”. Je pro tuto dokumentaci nějaká zákonná opora? K jakému druhu dokumentace se obsahově nejvíce blíží?
Odpověď RTS, a.s. Miroslav Baláš: Co se týká výkladu pojmu „Basic Design“, používá se ve stavebnictví toto označení pro Dokumentaci souborného řešení projektu. V této druhé fázi přípravy investičního projektu (první nezmiňovanou je tzv. Feasibility Study – studie proveditelnosti) zpracujeme projektovou dokumentaci, která dovádí optimální variantu koncepčního řešení projektu do konečného souborného řešení projektu, které bude zadáno k realizaci. Výsledkem celého procesu zpracování této dokumentace je Projektová dokumentace pro získání Územního rozhodnutí o umístění stavby. Obsah dokumentace, resp. obsah a rozsah podkladů přikládaných k návrhu na vydání územního rozhodnutí, je popsán v zákonu č. 50/1976 Sb., (stavební zákon), oddíl 7, v platném znění v podrobnostech prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu č. 132/1998Sb., §3, §4, §5 a §8,.
Termín „Outline Design“ nám v souvislosti se stavebním projektem není známý. Předpokládáme, že se jedná o jednu z fází návrhových studií výrobků, používanou konstruktéry a návrháři ve strojírenském odvětví.
|