268/2009 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 12. srpna 2009
o technických požadavcích na stavby
Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 194 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon):
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tato vyhláška stanoví technické požadavky na stavby,
které náleží do působnosti obecných stavebních úřadů.
(2) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí
Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při
poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro
služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.
§ 2
(1) Ustanovení této vyhlášky se uplatní též u zařízení,
změn dokončených staveb, udržovacích prací, změn v užívání staveb, u dočasných
staveb zařízení staveniště, jakož i u staveb, které jsou kulturními památkami 1)
nebo jsou v památkových rezervacích nebo památkových zónách, pokud to závažné
územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují.
(2) Požadavky obsažené v částech druhé až páté této
vyhlášky platí pro všechny druhy staveb a zařízení, které náleží do působnosti
obecných stavebních úřadů, není-li v její části šesté uvedeno jinak.
§ 3
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) budovou nadzemní stavba včetně její podzemní části
prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní
konstrukcí,
b) stavbou se shromažďovacím prostorem stavba, ve které se
nachází prostor určený pro shromažďování osob, v němž počet a hustota osob
převyšují mezní normové hodnoty a je určena ke kulturním, sportovním a obdobným
účelům,
c) stavbou pro obchod stavba s prodejní plochou
1. do 2000 m 2, která musí splňovat požadavky druhé až páté
části vyhlášky,
2. nad 2000 m 2, která musí navíc splňovat zvláštní
požadavky uvedené v šesté části vyhlášky,
d) ubytovací jednotkou
1. jednotlivý pokoj nebo soubor místností, které svým
stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na přechodné
ubytování a jsou k tomuto účelu určeny,
2. ubytovací jednotka v zařízení sociálních služeb 2),
určená k trvalému bydlení,
e) stavbou pro výrobu a skladování stavba určená pro
průmyslovou, řemeslnou nebo jinou výrobu, popřípadě služby mající charakter
výroby, a dále pro skladování výrobků, hmot a materiálů, kromě staveb pro
skladování uvedených pod písmenem f),
f) stavbou pro zemědělství
1. stavba pro hospodářská zvířata 3), tj. stavba nebo
soubor staveb pro zvířata k chovu, výkrmu, práci a jiným hospodářským účelům s
výjimkou staveb a zařízení pro včely a ryby,
2. doprovodná stavba pro hospodářská zvířata, tj. stavba
pro dosoušení a skladování sena a slámy, stavba pro skladování chlévské mrvy,
hnoje, kejdy, močůvky a hnojůvky, stavba pro skladování tekutých odpadů a stavba
pro konzervaci a skladování siláže a silážních šťáv,
3. stavba pro posklizňovou úpravu a skladování produktů
rostlinné výroby,
4. stavba pro skladování hnojiv a přípravků na ochranu
rostlin,
g) bytem soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost,
který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na
trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen,
h) místností prostorově uzavřená část stavebního díla,
vymezená podlahou, stropem nebo konstrukcí krovu a pevnými stěnami,
i) obytnou místností část bytu, která splňuje požadavky
předepsané touto vyhláškou, je určena k trvalému bydlení a má nejmenší
podlahovou plochu 8 m 2. Kuchyň, která má plochu nejméně 12 m 2 a má zajištěno
přímé denní osvětlení, přímé větrání a vytápění s možností regulace tepla, je
obytnou místností. Pokud tvoří byt jedna obytná místnost, musí mít podlahovou
plochu nejméně 16 m 2; u místností se šikmými stropy se do plochy obytné
místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 m,
j) pobytovou místností místnost nebo prostor, které svou
polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňují požadavky k tomu, aby se v
nich zdržovaly osoby,
k) normovou hodnotou konkrétní technický požadavek, zejména
limitní hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry, technické
vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažený v příslušné
české technické normě 4), jehož dodržení se považuje za splnění požadavků
konkrétního ustanovení této vyhlášky.
ČÁST DRUHÁ
TECHNICKÉ POŽADAVKY NA STAVBY
§ 4
Žumpy
(1) Žumpy musí být vodotěsné, bez možnosti jakéhokoliv
odtoku a opatřeny odvětráním. U žump musí být v případě viditelných průsaků
provedena zkouška těsnosti. Vyprazdňování žumpy musí být prováděno podle objemu
akumulačního prostoru žumpy. S obsahem žumpy musí být nakládáno v souladu s
jiným právním předpisem 5).
(2) Žumpa musí být řešena tak, aby bylo umožněno výhledové
připojení stavby na kanalizaci pro veřejnou potřebu 6) ukončenou čistírnou
odpadních vod.
§ 5
Rozptylové plochy a zařízení pro dopravu v klidu
(1) Stavby musí mít před vstupem rozptylovou plochu
odpovídající druhu stavby. Řešení rozptylových ploch musí umožnit plynulý a
bezpečný přístup i odchod a rozptyl osob do okolí stavby.
(2) Odstavná a parkovací stání se řeší jako součást stavby,
nebo jako provozně neoddělitelná část stavby, anebo na pozemku stavby, v souladu
s normovými hodnotami, pokud tomu nebrání omezení vyplývající ze stanovených
ochranných opatření 7).
§ 6
Připojení staveb na sítě technického
vybavení
(1) Stavby podle druhu a potřeby musí být napojeny na
vodní zdroj nebo vodovod pro veřejnou potřebu a rozvod vody pro hašení požárů a
zařízení pro zneškodňování odpadních vod, sítě potřebných energií a na sítě
elektronických komunikací.
(2) Každá přípojka stavby na vodovod pro veřejnou potřebu a
sítě potřebných energií musí být samostatně uzavíratelná. Místa uzávěrů a vnější
odběrná místa pro odběr vody pro hašení musí být přístupná a trvale označená.
(3) Stavby podle druhu a potřeby musí být napojeny na
kanalizaci pro veřejnou potřebu, pokud je to technicky možné a ekonomicky
přijatelné. V opačném případě je nutno realizovat zařízení pro zneškodňování
anebo akumulaci odpadních vod.
(4) Stavby, z nichž odtékají povrchové vody, vzniklé
dopadem atmosférických srážek (dále jen „srážkové vody“), musí mít zajištěno
jejich odvádění, pokud nejsou srážkové vody zadržovány pro další využití.
Znečištění těchto vod závadnými látkami nebo jejich nadměrné množství se řeší
vhodnými technickými opatřeními. Odvádění srážkových vod se zajišťuje přednostně
zasakováním. Není-li možné zasakování, zajišťuje se jejich odvádění do
povrchových vod; pokud nelze srážkové vody odvádět samostatně, odvádí se
jednotnou kanalizací.
(5) Všechny prostupy přípojek nebo příslušného odběrného
technického zařízení do stavby nebo její části, umístěné pod úrovní terénu, musí
být řešeny tak, aby byl znemožněn v případě havárie plynového potrubí vně
objektu průnik plynu do stavby.
(6) Prostorové uspořádání sítí technického vybavení jako
souběh nebo křížení jsou stanoveny normovými hodnotami.
§ 7
Oplocení pozemku
(1) Oplocení pozemku nesmí svým rozsahem, tvarem a
použitým materiálem narušit charakter stavby na oploceném pozemku a jejího okolí
a nesmí omezovat rozhledové pole sjezdu připojujícího stavbu na pozemní
komunikaci.
(2) Provedení oplocení pozemku nesmí ohrožovat bezpečnost
osob, účastníků silničního provozu a zvířat.
(3) V záplavových územích nesmí typ oplocení pozemku a
použitý materiál zhoršovat průběh povodně, oplocení pozemku musí být zejména
snadno demontovatelné, bez pevné podezdívky a musí umožnit snadný průchod
povodňových průtoků.
ČÁST TŘETÍ
POŽADAVKY NA BEZPEČNOST A VLASTNOSTI
STAVEB
§ 8
Základní požadavky
(1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla
při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila
základní požadavky, kterými jsou
a) mechanická odolnost a stabilita,
b) požární bezpečnost 8),
c) ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních
podmínek a životního prostředí 9),
d) ochrana proti hluku 10),
e) bezpečnost při užívání,
f) úspora energie a tepelná ochrana 11).
(2) Stavba musí splňovat požadavky uvedené v odstavci 1 při
běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu plánované životnosti
stavby.
(3) Výrobky, materiály a konstrukce navržené a použité pro
stavbu musí zaručit, že stavba splní požadavky podle odstavce 1.
§ 9
Mechanická odolnost a stabilita
(1) Stavba musí být navržena a provedena v souladu s
normovými hodnotami tak, aby účinky zatížení a nepříznivé vlivy prostředí,
kterým je vystavena během výstavby a užívání při řádně prováděné běžné údržbě,
nemohly způsobit
a) náhlé nebo postupné zřícení, popřípadě jiné destruktivní
poškození kterékoliv její části nebo přilehlé stavby,
b) nepřípustné přetvoření nebo kmitání konstrukce, které
může narušit stabilitu stavby, mechanickou odolnost a funkční způsobilost stavby
nebo její části, nebo které vede ke snížení trvanlivosti stavby,
c) poškození nebo ohrožení provozuschopnosti připojených
technických zařízení v důsledku deformace nosné konstrukce,
d) ohrožení provozuschopnosti pozemních komunikací a drah v
dosahu stavby a ohrožení bezpečnosti a plynulosti provozu na komunikaci a dráze
přiléhající ke staveništi,
e) ohrožení provozuschopnosti sítí technického vybavení v
dosahu stavby,
f) porušení staveb v míře nepřiměřené původní příčině,
zejména výbuchem, nárazem, přetížením nebo následkem selhání lidského činitele,
kterému by bylo možno předejít bez nepřiměřených potíží nebo nákladů, nebo jej
alespoň omezit,
g) poškození staveb vlivem nepříznivých účinků podzemních
vod vyvolaných zvýšením nebo poklesem hladiny přilehlého vodního toku nebo
dynamickými účinky povodňových průtoků, případně hydrostatickým vztlakem při
zaplavení,
h) ohrožení průtočnosti koryt vodních toků, případně
údolních profilů, mostů a propustků.
(2) U staveb sloužících k zajištění zásobování odběratelů
energií a dalších vybraných staveb, jejichž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé
ovlivnit 12), musí být konstrukce navrženy a provedeny tak, aby nedošlo k
nepředvídanému trvalému ani dočasnému ohrožení provozuschopnosti stavby jako
celku.
(3) Stavební konstrukce a stavební prvky musí být navrženy
a provedeny v souladu s normovými hodnotami tak, aby po dobu plánované
životnosti stavby vyhověly požadovanému účelu a odolaly všem účinkům zatížení a
nepříznivým vlivům prostředí, a to i předvídatelným mimořádným zatížením, která
se mohou běžně vyskytnout při provádění i užívání stavby.
(4) Stavby umístěné na území v dosahu účinků hlubinného
dobývání nebo v dosahu seizmických účinků se navrhují též s ohledem na
předpokládané deformace základové půdy, způsobené projevy důlní nebo seizmické
činnosti na povrch.
(5) V záplavovém území
a) konstrukce staveb pod úrovní hladiny, pro kterou bylo
stanoveno záplavové území, musí být navrženy na mimořádné zatížení, zejména při
povodni a jejím opadnutí,
b) při povodni musí stavebně technické řešení staveb
umožňovat gravitační odtok vody z nejnižšího podlaží nebo musí být navrženo
zařízení pro jednoduché odčerpávání vody z budov,
c) nejnižší obytné podlaží se navrhuje tak, aby nosná
konstrukce podlah byla nad úrovní hladiny rozhodné pro stanovení záplavového
území,
d) pokud je stavba, některá její část nebo součást chráněna
před vniknutím vody při povodni, musí být odolná také proti vyplavání a
překlopení. Pro podzemní nádrže na látky, které mohou ohrozit jakost nebo
zdravotní nezávadnost vod, je požadován stupeň bezpečnosti 2 a vyšší nebo
posouzení mezních deformací připojovacích potrubí.
§ 10
Všeobecné požadavky pro ochranu zdraví,
zdravých životních podmínek a životního prostředí
(1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby
neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat 3), bezpečnost, zdravé životní
podmínky jejích uživatelů ani uživatelů okolních staveb a aby neohrožovala
životní prostředí nad limity obsažené v jiných právních předpisech 9), zejména
následkem
a) uvolňování látek nebezpečných pro zdraví a životy osob a
zvířat a pro rostliny,
b) přítomnosti nebezpečných částic v ovzduší,
c) uvolňování emisí nebezpečných záření, zejména
ionizujících,
d) nepříznivých účinků elektromagnetického záření 13),
e) znečištění vzduchu, povrchových nebo podzemních vod a
půdy,
f) nedostatečného zneškodňování odpadních vod a kouře,
g) nevhodného nakládání s odpady 14),
h) výskytu vlhkosti ve stavebních konstrukcích nebo na
povrchu stavebních konstrukcí uvnitř staveb,
i) nedostatečných tepelně izolačních a zvukoizolačních
vlastností podle charakteru užívaných místností,
j) nevhodných světelně technických vlastností.
(2) Stavba musí odolávat škodlivému působení prostředí,
zejména vlivům zemní vlhkosti a podzemní vody, vlivům atmosférickým a chemickým,
záření a otřesům.
(3) Úroveň podlahy obytné místnosti nad upraveným terénem a
nad hladinou podzemní vody je dána normovými hodnotami.
(4) Funkční využití místností, u kterých hrozí vniknutí
vody při povodních, musí být tomuto nebezpečí přizpůsobeno a povrchové úpravy
musí umožňovat účinné očištění od nánosů bahna a jiných nečistot, případně
závadných látek transportovaných vodou při povodni.
(5) Světlá výška místností musí být alespoň
a) 2600 mm v obytných a pobytových místnostech,
b) 2300 mm v obytných a pobytových místnostech v podkroví;
místnosti se zkosenými stropy musí mít tuto světlou výšku nejméně nad polovinou
podlahové plochy místnosti,
pokud ustanovení části šesté této vyhlášky nestanoví jinak,
c) v průmyslových stavbách podle jiného předpisu 15).
(6) Každý byt musí mít alespoň jednu záchodovou mísu a
jednu koupelnu. U každé samostatné provozní jednotky s pobytovými místnostmi se
počet záchodových mís stanoví podle účelu jednotky a počtu jejích uživatelů v
souladu s příslušnými normovými hodnotami. Záchod nesmí být přístupný přímo z
pobytové místnosti, nebo z obytné místnosti, jde-li o jediný záchod v bytě.
§ 11
Denní a umělé osvětlení, větrání a
vytápění
(1) U nově navrhovaných budov musí návrh osvětlení v
souladu s normovými hodnotami řešit denní, umělé i případné sdružené osvětlení,
a posuzovat je společně s vytápěním, chlazením, větráním, ochranou proti hluku,
prosluněním, včetně vlivu okolních budov a naopak vlivu navrhované stavby na
stávající zástavbu.
(2) Obytné místnosti musí mít zajištěno denní osvětlení v
souladu s normovými hodnotami.
(3) Obytné místnosti musí mít zajištěno dostatečné větrání
čistým vzduchem a vytápění s možností regulace tepla.
(4) V pobytových místnostech musí být navrženo denní, umělé
a případně sdružené osvětlení v závislosti na jejich funkčním využití a na délce
pobytu osob v souladu s normovými hodnotami. Pobytové místnosti musí mít
zajištěno dostatečné přirozené nebo nucené větrání a musí být dostatečně
vytápěny s možností regulace tepla.
(5) Záchody, prostory pro osobní hygienu a prostory pro
vaření musí mít umělé osvětlení v souladu s normovými hodnotami, musí být účinně
odvětrány v souladu s normovými hodnotami a musí být dostatečně vytápěny s
možností regulace tepla.
(6) Spíže a komory na uskladnění potravin musí být účinně
odvětrány.
(7) Komunikační prostory musí mít umělé osvětlení v souladu
s normovými hodnotami a musí být odvětrány.
§ 12
(1) Byty a další místnosti obytných budov a pokoje
ubytovacích zařízení nesmí být větrány do společných prostor a prostor
komunikačních.
(2) Větrání a denní osvětlení příslušenství bytu je
přípustné i ze světlíkových a větracích šachet, mají-li půdorys nejméně 5 m 2 a
délku kratší strany nejméně 1500 mm. Jejich dno musí být přístupné, snadno
čistitelné a musí mít odtok se zápachovým uzávěrem.
(3) Do světlíkové nebo větrací šachty lze zaústit pouze
větrání místností stejného charakteru v celé výšce šachty, šachtou nesmí být
odváděny spaliny od spotřebičů paliv. Pouze v odůvodněných případech, při
zachování funkce světlíkové nebo větrací šachty, v nich může být umístěn komín
odpovídající normovým hodnotám.
(4) Zastínění stávajících pobytových místností novými
stavbami nebo jejich novými částmi se posuzuje podle činitele denní osvětlenosti
roviny zasklení oken. Zastínění stávajících vnitřních prostorů se považuje za
vyhovující, jsou-li dodrženy normové hodnoty. Zastínění nově navrhovaných
pobytových místností se posuzuje podle činitele denní osvětlenosti na srovnávací
rovině uvnitř těchto místností v souladu s normovými hodnotami. Zastínění
stávajících i nových bytů se kromě výše uvedeného posuzuje podle oslunění v
souladu s normovými hodnotami.
(5) Při doplňování stávající souvislé zástavby výstavbou v
prolukách, popřípadě formou nástaveb a přístaveb, se posuzuje vliv na stínění
okolních budov porovnáním se stavem při úplné souvislé zástavbě, zejména s
výškovou úrovní zástavby a půdorysným rozsahem.
§ 13
Proslunění
(1) Prosluněny musí být obytné místnosti a ty pobytové
místnosti, které to svým charakterem a způsobem využití vyžadují. Přitom musí
být zajištěna zraková pohoda a ochrana před oslněním, zejména v pobytových
místnostech určených pro zrakově náročné činnosti.
(2) Všechny byty musí být prosluněny. Byt je prosluněn,
je-li součet podlahových ploch jeho prosluněných obytných místností roven
nejméně jedné třetině součtu podlahových ploch všech jeho obytných místností.
Při posuzování proslunění se vychází z normových hodnot.
(3) U samostatně stojících rodinných domů, dvojdomů a
koncových řadových domů má být součet podlahových ploch prosluněných obytných
místností roven nejméně jedné polovině součtu podlahových ploch všech obytných
místností bytu.
§ 14
Ochrana proti hluku a vibracím
(1) Stavba musí zajišťovat, aby hluk a vibrace působící
na osoby a zvířata byly na takové úrovni, která neohrožuje zdraví, zaručí noční
klid a je vyhovující pro prostředí s pobytem osob nebo zvířat, a to i na
sousedících pozemcích a stavbách.
(2) Při zajišťování ochrany staveb proti vnějšímu hluku,
zejména od dopravy, se musí přednostně uplatňovat opatření urbanistická před
opatřeními chránícími jednotlivé stavby tak, aby byly splněny podmínky pro
ochranu hluku v chráněném venkovním prostoru, chráněném venkovním prostoru
staveb a chráněném vnitřním prostoru staveb 9), 10).
(3) Požadovaná vzduchová neprůzvučnost obvodových plášťů
budov, stěn a příček mezi místnostmi je dána normovými hodnotami. Požadovaná
kročejová neprůzvučnost stropních konstrukcí s podlahami je dána normovými
hodnotami.
(4) Všechna zabudovaná technická zařízení působící hluk a
vibrace musí být v budovách s obytnými a pobytovými místnostmi umístěna a
instalována tak, aby byl omezen přenos hluku a vibrací do stavební konstrukce a
jejich šíření, zejména do chráněného vnitřního prostoru stavby.
(5) Instalační potrubí se musí vést a připevnit tak, aby
nepřenášela do chráněných vnitřních prostorů stavby hluk způsobený při jejich
používání ani zachycený hluk cizí.
§ 15
Bezpečnost při provádění a užívání staveb
(1) Hlavní domovní komunikace v budovách s obytnými nebo
pobytovými místnostmi musí umožňovatpřepravupředmětůrozměrů1950×1950×800 mm; u
staveb, ve kterých je zajišťována zdravotní a sociální péče, musí umožňovat
přepravu předmětů rozměrů 1950 × 1950 × 900 mm. Uvedený požadavek se nevztahuje
na rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci.
(2) Technické vybavení staveb v záplavových územích musí
být navrženo a provedeno se zvýšenou odolností proti možným účinkům vod při
povodních. Technické provedení trafostanic, hlavních rozvaděčů elektřiny,
elektrických rozvodů a rozvodů sítí elektronických komunikací, hlavních uzávěrů
plynu a vody, odvádění odpadních vod ze staveb, zařízení kotelen 16) na vytápění
budov a strojoven výtahů budov pro bydlení a občanského vybavení musí odpovídat
požadavkům pro bezpečnou obsluhu a funkčnost při možném zaplavení vodou při
povodni.
(3) Při provádění a užívání staveb nesmí být ohrožena
bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a drahách.
§ 16
Úspora energie a tepelná ochrana
(1) Budovy musí být navrženy a provedeny tak, aby
spotřeba energie na jejich vytápění, větrání, umělé osvětlení, popřípadě
klimatizaci byla co nejnižší. Energetickou náročnost je třeba ovlivňovat tvarem
budovy, jejím dispozičním řešením, orientací a velikostí výplní otvorů,
použitými materiály a výrobky a systémy technického zařízení budov. Při návrhu
stavby se musí respektovat klimatické podmínky lokality.
(2) Budovy s požadovaným stavem vnitřního prostředí musí
být navrženy a provedeny tak, aby byly dlouhodobě po dobu jejich užívání
zaručeny požadavky na jejich tepelnou ochranu splňující
a) tepelnou pohodu uživatelů,
b) požadované tepelně technické vlastnosti konstrukcí a
budov,
c) tepelně vlhkostní podmínky technologií podle různých
účelů budov,
d) nízkou energetickou náročnost budov.
(3) Požadavky na tepelně technické vlastnosti konstrukcí a
budov jsou dány normovými hodnotami.
§ 17
Odstraňování staveb
(1) Stavby se musí odstraňovat tak, aby v průběhu prací
nedošlo k ohrožení bezpečnosti, života a zdraví osob nebo zvířat, ke vzniku
požáru a k nekontrolovatelnému porušení stability stavby nebo její části. Při
odstraňování staveb nesmí být ohrožena stabilita jiných staveb ani
provozuschopnost sítí technického vybavení v dosahu stavby.
(2) Okolí odstraňovaných staveb nesmí být touto činností a
jejími důsledky nadměrně obtěžováno, zejména hlukem a prachem.
(3) Odstraňování staveb se musí provádět podle předem
stanoveného technologického postupu a dokumentace bouracích prací 17).
(4) Stavební a demoliční odpady z odstraňovaných staveb
musí být odklízeny neprodleně a nepřetržitě tak, aby nedocházelo k narušování
bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a v případě povodně
nedocházelo k jejich rozplavování a odplavování a k narušování životního
prostředí. Se stavebním odpadem musí být nakládáno v souladu s jiným právním
předpisem 5).
ČÁST ČTVRTÁ
POŽADAVKY NA STAVEBNÍ KONSTRUKCE STAVEB
§ 18
Zakládání staveb
(1) Stavby se musí zakládat způsobem odpovídajícím
základovým poměrům zjištěným geologickým průzkumem a musí splňovat požadavky
dané normovými hodnotami, nesmí být při tom ohrožena stabilita jiných staveb.
(2) Při zakládání staveb se musí zohlednit případné
vyvolané změny základových podmínek na sousedních pozemcích určených k zastavění
a případná změna režimu podzemních vod.
(3) Základy musí být navrženy a provedeny tak, aby byly
podle potřeby chráněny před agresivními vodami a látkami, které je poškozují.
(4) U staveb, jejichž základy jsou vystaveny změnám teploty
zejména pece, mrazírny nebo kmitání, se musí uvažovat s účinky těchto změn na
vlastnosti základové půdy, zejména u zemin soudržných.
(5) U staveb s výrobními stroji a zařízeními, které
vyvozují otřesy a vibrace do základové půdy, je třeba s těmito vlivy uvažovat.
(6) Podzemní stavební konstrukce, oddělující vnitřní
prostory od okolní zeminy nebo od základů, se musí izolovat proti zemní
vlhkosti, popřípadě proti podzemní vodě.
(7) Místnosti a prostory určené pro pěstování rostlin a
skladování rostlinných produktů nemusí mít izolace podlah proti zemní vlhkosti
nebo mohou být provedeny bez podlahy.
§ 19
Stěny a příčky
(1) Vnější stěny a vnitřní stěny oddělující prostory s
rozdílným režimem vytápění a stěnové konstrukce přilehlé k terénu musí spolu s
jejich povrchy splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti při prostupu
tepla, prostupu vodní páry a vzduchu konstrukcemi dané normovými hodnotami
a) nejnižších vnitřních povrchových teplot konstrukce,
zejména v místech tepelných mostů v konstrukci a tepelných vazeb mezi
konstrukcemi,
b) součinitele prostupu tepla, včetně tepelných mostů v
konstrukci,
c) lineárních a bodových činitelů prostupu tepla pro
tepelné vazby mezi konstrukcemi,
d) kondenzace vodních par a bilance vlhkosti v ročním
průběhu,
e) průvzdušnosti konstrukce a spár mezi konstrukcemi,
f) tepelné stability konstrukce v zimním a letním období ve
vazbě na místnost nebo budovu,
g) prostupu tepla obvodovým pláštěm budovy ve vazbě na
další konstrukce budovy.
(2) Stěna nebo příčka je vyhovující z hlediska zvukové
izolace, jestliže splňuje požadavky stavební akustiky na vzduchovou
neprůzvučnost mezi místnostmi v budovách danou normovými hodnotami dle
charakteru užívaných místností nebo navrhovaného způsobu užívaných místností.
§ 20
Stropy
(1) Vnější i vnitřní stropní konstrukce musí spolu s
podlahami a povrchy splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti při
prostupu tepla, prostupu vodní páry a vzduchu konstrukcemi v ustáleném i
neustáleném teplotním stavu, které vychází z normových hodnot.
(2) Stropy spolu s podlahami a povrchy jsou vyhovující z
hlediska zvukové neprůzvučnosti, jestliže jejich vážená stavební neprůzvučnost a
vážená normalizovaná hladina akustického tlaku kročejového zvuku splňují
minimální požadavky stavební neprůzvučnosti dané normovými hodnotami.
§ 21
Podlahy, povrchy stěn a stropů
(1) Podlahové konstrukce musí splňovat požadavky na
tepelně technické vlastnosti v ustáleném a neustáleném teplotním stavu včetně
poklesu dotykové teploty podlah, a dále požadavky stavební akustiky na
kročejovou a vzduchovou neprůzvučnost dané normovými hodnotami. Souvrství celé
stropní konstrukce se posuzuje komplexně.
(2) Podlahy všech bytových a pobytových místností musí mít
protiskluzovou úpravu povrchu odpovídající normovým hodnotám.
(3) V částech staveb užívaných veřejností, včetně pasáží a
krytých průchodů, musí protiskluzová úprava povrchu podlahy splňovat normové
hodnoty.
(4) Návrh a provedení nášlapné vrstvy se posuzuje i z
hlediska protiskluznosti z důvodu změn možných vlivem vlhkosti. Pro posouzení
vhodnosti podlahoviny se použijí hodnoty deklarované výrobcem v souladu s
příslušnou technickou specifikací výrobku.
(5) Instalace uložené v podlaze nesmí narušit vlastnosti
podlahy požadované pro příslušný prostor.
(6) V místnostech, kde bude docházet k pravidelné
manipulaci s látkami ohrožujícími jakost vod, musí být podlahy zajištěny proti
průniku těchto látek.
(7) Povrch stěn a příček v prostorech, kde je nebezpečí
výbuchu prachu, musí být hladký s omyvatelnou úpravou.
Schodiště a šikmé rampy
§ 22
(1) Každé podlaží, mimo vstupní přístupné přímo z
upraveného terénu, a každý užitný půdní prostor budovy musí být přístupný
alespoň jedním hlavním schodištěm. Další pomocná schodiště se navrhují především
pro řešení únikových, popřípadě zásahových cest v souladu s normovými hodnotami.
Místo schodišť lze navrhnout šikmé rampy, které na únikových cestách nesmí mít
větší sklon než 1 : 8.
(2) Nejmenší podchodná a průchodná výška schodišť je dána
normovými hodnotami.
(3) Všechny schodišťové stupně v jednom schodišťovém rameni
musí mít stejnou výšku, v přímých ramenech i stejnou šířku.
(4) Nejmenší šířky schodišťového stupně a stupnice jsou
dány normovými hodnotami.
(5) Vzájemný vztah mezi výškou a šířkou schodišťového
stupně je dán normovými hodnotami.
(6) Nejvyšší počet výšek schodišťových stupňů v jednom
schodišťovém rameni je dán normovými hodnotami. Stupnice schodišťového stupně
musí být vodorovná, bez sklonu v příčném i podélném směru a její povrch musí být
z materiálu odolného působení mechanického namáhání a vlivů daného prostředí.
(7) Sklon schodišťových ramen v bytech a bytových domech je
dán normovými hodnotami.
(8) Nejmenší dovolená průchodná šířka schodišťových ramen,
rozměry podest a mezipodest, umístění dveří v prostoru podest a další
bezpečnostní požadavky jsou dány pro jednotlivé druhy staveb normovými
hodnotami.
§ 23
(1) Povrch podest vnitřních schodišť musí být vodorovný
beze sklonu v příčném i podélném směru. Povrch podest vnějších schodišť může mít
podélný sklon ve směru sestupu nejvýše 7 %.
(2) Žebříkové schodiště je možno navrhnout pouze pro
občasné používání omezeným počtem osob. Nejmenší průchodná šířka ramene
žebříkového schodiště a nejmenší schodišťová výška schodišťového stupně jsou
dány normovými hodnotami.
(3) Protiskluzová úprava povrchu okrajů schodišťových
stupňů, podest vnitřních a vnějších schodišť, celých stupnic žebříkového
schodiště a šikmých ramp musí splňovat normové hodnoty.
(4) Návrh a provedení nášlapné vrstvy se posuzuje i z
hlediska protiskluznosti z důvodu změn možných vlivem vlhkosti. Protiskluzové
úpravy stupnic schodů nesmí vystupovat nad povrch stupnice více než 3 mm.
(5) Technické požadavky na šikmé rampy jsou dány normovými
hodnotami.
(6) Hluk přenášený ze schodišť a podest do sousedních
místností musí splňovat požadavky stavební akustiky dané normovými hodnotami.
(7) Prostor schodiště musí být osvětlen a větrán.
§ 24
Komíny a kouřovody
(1) Komíny a kouřovody musí být navrženy a provedeny
tak, aby za všech provozních podmínek připojených spotřebičů paliv byl zajištěn
bezpečný odvod a rozptyl spalin do volného ovzduší, aby nenastalo jejich
hromadění, nebyly překročeny emisní limity stanovené jiným právním předpisem 18)
vztažené k předmětnému zdroji znečištění i k okolní zástavbě a nedošlo k
ohrožení bezpečnosti a zdraví osob nebo zvířat. Bezpečnost spalinové cesty
instalovaného spotřebiče musí být potvrzena revizní zprávou obsahující údaje o
výsledku její kontroly vymezené normovými hodnotami.
(2) Spaliny spotřebičů paliv se odvádí nad střechu budovy.
Vyústění odvodu spalin venkovní stěnou do volného ovzduší lze použít jen v
technicky odůvodněných případech při stavebních úpravách budov nebo u
průmyslových staveb, při dodržení normových hodnot a emisních limitů podle
odstavce 1.
(3) Materiály komínů, kouřovodů, komínových vložek a jejich
izolací musí odpovídat normovým hodnotám. Komíny musí být opatřeny
identifikačními štítky odpovídajícími normovým hodnotám.
(4) Výška komína nad střechou budovy i ve vztahu k
nejbližšímu okolí je dána normovými hodnotami.
(5) Nejmenší dovolený rozměr světlého průřezu průduchu
podtlakového a přetlakového komína je dán normovými hodnotami.
(6) Na spalinové cestě musí být kontrolní, popřípadě
vybírací, vymetací nebo čisticí otvory pro kontrolu a čištění komínů a
kouřovodů. Umístění otvorů, jejich počet a provedení jsou dány normovými
hodnotami.
(7) Ke komínům, které se kontrolují a čistí ústím průduchu
komína, musí být zabezpečen trvalý přístup budovou, otvorem ve střeše, komínovou
lávkou, popřípadě vnější přístupovou cestou, střešními stupni. Požadavky na
přístupové cesty a komínové lávky jsou dány normovými hodnotami.
(8) Požadavky na volně stojící průmyslové komíny jsou
stanoveny normovými hodnotami.
§ 25
Střechy
(1) Střechy musí zachycovat a odvádět srážkové vody,
sníh a led tak, aby neohrožovaly chodce a účastníky silničního provozu nebo
zvířata v přilehlém prostoru, a zabraňovat vnikání vody do konstrukcí staveb.
Střešní konstrukce musí být navržena na normové hodnoty zatížení.
(2) Pochůzné střechy a terasy musí mít zajištěn bezpečný
přístup a musí být na nich provedena opatření zajišťující bezpečnost provozu.
Odpadní vzduch ze vzduchotechnických a klimatizačních zařízení a odvětrání
vnitřní kanalizace musí být vyústěn nad pochůzné střechy a terasy v souladu s
normovými hodnotami tak, aby neobtěžoval a neohrožoval okolí.
(3) Střešní plášť provozních střech a teras musí splňovat
požadavky stavební akustiky dané normovými hodnotami.
(4) Střešní konstrukce musí splňovat požadavky na tepelně
technické vlastnosti při prostupu tepla, prostupu vodní páry a prostupu vzduchu
konstrukcemi dané normovými hodnotami
a) nejnižších vnitřních povrchových teplot konstrukce,
zejména v místech tepelných mostů v konstrukci a tepelných vazeb mezi
konstrukcemi,
b) součinitele prostupu tepla, včetně tepelných mostů v
konstrukci,
c) lineárních a bodových činitelů prostupu tepla pro
tepelné vazby mezi konstrukcemi,
d) kondenzace vodních par a bilance vlhkosti v ročním
průběhu,
e) průvzdušnosti konstrukce a spár mezi konstrukcemi,
f) tepelné stability konstrukce v zimním a letním období ve
vazbě na místnost nebo budovu,
g) prostupu tepla obvodovým pláštěm budovy ve vazbě na
další konstrukce budovy.
§ 26
Výplně otvorů
(1) Konstrukce výplní otvorů musí mít náležitou tuhost,
při níž za běžného provozu nenastane zborcení, svěšení nebo jiná deformace a
musí odolávat zatížení včetně vlastní hmotnosti a zatížení větrem i při otevřené
poloze křídla, aniž by došlo k poškození, posunutí, deformaci nebo ke zhoršení
funkce.
(2) Výplně otvorů musí splňovat požadavky na tepelně
technické vlastnosti v ustáleném teplotním stavu. Nejnižší vnitřní povrchová
teplota, součinitel prostupu tepla včetně rámů a zárubní a spárová průvzdušnost
v souladu se způsobem zajištění potřebné výměny vzduchu v místnosti a budově
jsou dány normovými hodnotami.
(3) Akustické vlastnosti výplní otvorů musí zajistit
dostatečnou ochranu před hlukem ve všech chráněných vnitřních prostorech stavby
současně za podmínek minimální výměny vzduchu v době pobytu lidí 25 m 3 . h
-1/osobu nebo výměny vzduchu v místnosti nejméně jedenkrát za 2 hodiny. Dále
musí být dodržena hodnota maximální přípustné koncentrace oxidu uhličitého 1000
ppm, která slouží jako ukazatel intenzity a kvality větrání.
(4) Hlavní vstupní dveře do bytů a pobytových místností
musí mít světlou šířku nejméně 800 mm.
(5) Okenní parapety v obytných a pobytových místnostech,
pod nimiž je volný venkovní prostor hlubší než 0,5 m, musí být vysoké nejméně
850 mm od úrovně podlahy nebo musí být doplněny zábradlím nejméně do této výšky.
(6) Průlezné otvory ve stropech nesmějí mít žádný rozměr
menší než 0,7 m a u vstupních otvorů do šachet nebo kanálů menší než 0,6 m.
Uvedené rozměry vstupních otvorů nesmí být zužovány žebříky nebo stupadly.
(7) Při změnách dokončených staveb nebo výstavbě nových
staveb v prolukách musí být alespoň jedna obytná místnost orientována do
venkovního prostoru, kde nejsou pro tuto místnost ve venkovním chráněném
prostoru stavby překračovány hygienické limity hluku.
§ 27
Zábradlí
(1) Všechny pochůzné plochy stavby, kde je nebezpečí
pádu osob nebo zvířat a k nimž je možný přístup, se musí opatřit ochranným
zábradlím, popřípadě jinou zábranou. Parametry zábradlí jsou dány normovými
hodnotami.
(2) Zábradlí se musí zřídit na volném okraji pochůzné
plochy, před níž je volný prostor hlubší a širší, než jsou normové hodnoty v
závislosti na zatřídění pochůzné plochy.
(3) Zábradlí se nemusí zřídit, pokud
a) by bránilo základnímu provozu, pro který je plocha
určena, zejména nástupiště, rampy na nakládání, bazény a jeviště,
b) volný prostor je zakryt konstrukcí odpovídající zatížení
pěším provozem a splňující požadavky normových hodnot,
c) hloubka volného prostoru je nejvýše 3 m a na pochůzné
ploše je podél jejího volného okraje vytvořen nepochůzný bezpečnostní pás široký
nejméně 1500 mm, který je zřetelně vymezen opatřeními podle normových hodnot.
(4) Nejmenší dovolená výška zábradlí včetně madla schodišť,
šikmých ramp a vodorovných ploch je dána normovými hodnotami.
(5) Zábradlí a jeho zábradelní výplň musí v závislosti na
zatřídění pochůzné plochy podle přístupu osob splňovat požadavky normových
hodnot.
(6) Hrozí-li nebezpečí podklouznutí nebo propadnutí, musí
být u podlahy zábradlí opatřeno zábradelní zarážkou stanovenou normovými
hodnotami.
(7) Šikmé zábradlí schodišť a šikmých ramp musí být
opatřeno zábradelními madly, jejichž umístění a provedení je dáno normovými
hodnotami.
§ 28
Výtahy
(1) Stavby podle druhu a potřeby se vybavují výtahy 19)
a) určenými pro dopravu osob nebo osob a nákladů,
b) určenými pro dopravu nákladů,
c) požárními,
d) evakuačními.
(2) Výtahy se musí zřizovat u novostaveb bytových domů se
vstupy do bytů v úrovni pátého a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže
úrovni. U změn dokončených staveb bytových domů, kde vstupy do bytů jsou v
úrovni pátého nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni, se výtahy nemusí
zřizovat ani existující výtahy do tohoto podlaží prodlužovat.
(3) Potřebné rozměry pro zřizování výtahů a minimální
pravidla pro instalaci výtahů v budovách nebo stavbách jsou stanoveny normovými
hodnotami.
§ 29
Výtahové a větrací šachty
(1) Ve výtahové šachtě nesmí být umístěna žádná vedení
technického vybavení nebo jiná technická zařízení, která nejsou potřebná pro
provoz a bezpečnost výtahu. Výtahová šachta musí být dostatečně větrána do
prostoru mimo budovu a nesmí být využita pro větrání prostorů nesouvisejících s
výtahem.
(2) Do větrací šachty nesmí být umístěno žádné vedení
technického vybavení.
§ 30
Shozy pro odpad
(1) Shozy pro odpad musí zajišťovat bezpečné nakládání s
odpady. Shozové šachty, jejich vhozové a čisticí otvory, popřípadě vhozové
kabiny a prostory pro shromažďování a sběr odpadu, musí být situovány,
uspořádány a provedeny tak, aby do ostatních částí stavby nemohl pronikat oheň,
kouř, pachy, prach a hluk. Shozové šachty musí mít zajištěno účinné odvětrání.
Dno shozových šachet musí vyhovovat i pro záchyt a sběr případných kapalných
složek odpadu.
(2) Vhozové otvory ani jiné příslušenství shozových šachet
nesmí být v obytných ani v pobytových místnostech a musí být umístěny nejméně
1100 mm nad podlahou nebo zajištěny proti pádu osob. Shozové šachty musí mít
vyústění do samostatného sběrného prostoru, který musí být přístupný z vnějšku
stavby, snadno čistitelný a musí mít účinné větrání.
(3) Do shozových šachet nesmí být umístěno žádné vedení
technického vybavení.
§ 31
Předsazené části stavby a lodžie
(1) Předsazené části stavby nesmí svým umístěním a
provedením ohrožovat provoz na veřejném prostoru. Výška jejich umístění nad
vozovkou a nad částí chodníku, s bezpečnostním odstupem dopravního prostoru v
šíři 0,5 m, je nejméně 4,95 m.
(2) Podlahy balkónů, teras a lodžií musí být vodotěsné, s
protiskluzovou úpravou povrchu danou normovými hodnotami. Musí z nich být
zabezpečen odvod srážkové vody.
(3) Balkóny, lodžie a francouzská okna vedoucí do volného
prostoru musí být opatřeny zábradlím nebo jinou mechanicky odolnou a stabilní
ochrannou konstrukcí.
(4) Lineární a bodový činitel prostupu tepla vlivem
předsazených částí staveb a lodžie musí být v souladu s potřebným nízkým
prostupem tepla obvodovým pláštěm budovy daným normovými hodnotami.
ČÁST PÁTÁ
POŽADAVKY NA TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ STAVEB
§ 32
Vodovodní přípojky a vnitřní vodovody
(1) Vodovodní přípojka pitné vody z vodovodu pro
veřejnou potřebu a vnitřní vodovod pitné vody nesmí být propojeny s jiným
zdrojem vody.
(2) Vodovodní přípojka, popřípadě část vnitřního vodovodu
vedeného v zemi musí být uložena do nezámrzné hloubky nebo se musí chránit proti
zamrznutí.
(3) Vodovodní přípojka musí být vybavena zařízením proti
možnému zpětnému nasátí znečištěné vody z vnitřního vodovodu.
(4) Hlavní uzávěr vnitřního vodovodu se osazuje před
vodoměr; musí být přístupný a jeho umístění musí být viditelně a trvale
označeno. Na odběrných místech vnitřního rozvodu vody lze osadit podružné
vodoměry na studenou a teplou vodu.
(5) Je-li vodovod pro veřejnou potřebu řešen zvlášť pro
pitnou a užitkovou vodu, musí být takto řešen i vnitřní vodovod.
(6) Potrubí studené vody musí být tepelně izolováno.
Rozvodné a cirkulační potrubí teplé vody musí být tepelně izolováno. Potrubí
podléhající korozi musí být proti ní chráněno.
§ 33
Kanalizační přípojky a vnitřní kanalizace
(1) Je-li kanalizace pro veřejnou potřebu oddílná, musí
být i vnitřní kanalizace oddílná. Vnitřní oddílná kanalizace musí být na
jednotnou kanalizaci pro veřejnou potřebu připojena jednotnou kanalizační
přípojkou.
(2) Potrubí kanalizační přípojky musí být uloženo do
nezámrzné hloubky nebo se musí chránit proti zamrznutí.
(3) Čisticí tvarovky se nesmí osadit v místnostech, ve
kterých by případný únik odpadní vody mohl ohrozit zdravé podmínky při užívání
stavby.
(4) Větrací potrubí vnitřní kanalizace nesmí být zaústěno
do komínů, větracích průduchů, instalačních šachet a půdních prostor a musí být
vyvedeno nejméně 500 mm nad úroveň střešního pláště. Nad pochůzné střechy a
terasy musí být větrací potrubí vnitřní kanalizace umístěno v souladu s
normovými hodnotami tak, aby nedošlo k obtěžování a ohrožování okolí.
(5) V místnostech a v prostorech s mokrým čistěním podlah,
se zásobníky vody a se zařizovacími předměty, které nejsou napojeny na vnitřní
kanalizaci, musí být osazena podlahová vpusť. Pokud to druh provozu vyžaduje,
vpusť se opatří lapačem nečistot.
(6) V záplavovém území 20) a tam, kde je třeba území či
stavby chránit proti zpětnému vzdutí v kanalizaci pro veřejnou potřebu při
povodni, a v ostatních územích, kde hrozí nebezpečí zpětného vzdutí odpadních
vod v kanalizaci pro veřejnou potřebu při přívalovém dešti, musí být vnitřní
kanalizace vybaveny zařízením proti zpětnému toku, nebo uzávěrem.
§ 34
Připojení staveb k distribučním sítím,
vnitřní silnoproudé rozvody a vnitřní rozvody sítí elektronických komunikací
(1) Vnitřní silnoproudé rozvody se připojují na
distribuční sítě přípojkou, nebo rozšířením distribuční soustavy elektřiny.
Vnitřní rozvody elektronických komunikací se připojují na vnější síť
elektronických komunikací přípojkou.
(2) Elektrický rozvod musí podle druhu provozu splňovat
požadavky na
a) bezpečnost osob, zvířat a majetku,
b) provozní spolehlivost v daném prostředí při určeném
způsobu provozu a vlivu prostředí,
c) přehlednost rozvodu, umožňující rychlou lokalizaci a
odstranění případných poruch,
d) snadnou přizpůsobivost rozvodu při požadovaném
přemísťování elektrických zařízení a strojů,
e) dodávku elektrické energie pro zařízení, která musí
zůstat funkční při požáru,
f) zamezení vzájemných nepříznivých vlivů a rušivých napětí
při křižování a souběhu silnoproudých vedení a vedení elektronických komunikací,
g) v elektrických rozvodech staveb instalovat vždy zařízení
s takovou elektromagnetickou kompatibilitou 21) a odolností, aby tato zařízení v
elektromagnetickém prostředí uspokojivě fungovala, aniž by sama způsobovala
nepříznivé elektromagnetické rušení jiného zařízení v tomto prostředí.
(3) Transformační stanice a náhradní zdroje elektrické
energie umístěné v budovách musí vyhovět všem požadavkům na zajištění
bezpečnosti, hygienickým požadavkům, požadavkům na ochranu životního prostředí a
požárně bezpečnostním požadavkům.
(4) Stavba musí umožňovat vstup silnoproudých kabelů a
kabelů sítí elektronických komunikací do budovy, umístění rozvodných skříní a
provedení vnitřních silnoproudých rozvodů a vnitřních rozvodů sítí
elektronických komunikací až ke koncovým bodům sítě. Požadavky na koncové body
sítě elektronických komunikací jsou upraveny jiným právním předpisem 22).
Vnitřní silnoproudé rozvody a vnitřní rozvody sítí elektronických komunikací
musí splňovat požadavky na zabezpečení proti zneužití.
(5) Každá stavba musí mít trvale přístupné a viditelně
trvale označené zařízení umožňující vypnutí elektrické energie.
(6) U staveb se zřizuje hlavní ochranná přípojnice a její
uzemnění se provede propojením se základovým zemničem.
(7) Zásuvky se jmenovitým proudem nepřesahujícím 16 A musí
splňovat národně stanovené parametry.
§ 35
Plynovodní přípojky a odběrná plynová
zařízení
(1) Pro plynovodní přípojku a odběrné plynové zařízení
musí být použit jen materiál, který odpovídá účelu použití, druhu rozváděného
média a danému provoznímu přetlaku.
(2) Plynovodní přípojka a rozvod plynu musí být dimenzovány
tak, aby byl zajištěn potřebný provozní přetlak pro všechny plynové spotřebiče.
Odběrné plynové zařízení musí být navrženo a provedeno s ohledem na možná rizika
tak, aby v důsledku jeho použití a způsobu provedení nedocházelo k ohrožení
života a zdraví osob nebo zvířat. Způsob instalace rozvodu plynu ve stavbě je
dán normovými hodnotami.
(3) Na začátku odběrného plynového zařízení musí být
instalován hlavní uzávěr plynu umístěný na trvale přístupném a větratelném místě
a musí být viditelně trvale označen. Nesmí být umístěn uvnitř stavby v
místnostech nebo obtížně přístupných prostorech, které by mohly být v případě
požáru budovy znepřístupněny.
(4) Potrubí rozvodu plynu se ukládá do ochranné konstrukce,
která je provedena podle normových hodnot
a) pro zajištění ochrany před poškozením mechanickým nebo
korozí,
b) při průchodu dutými a nepřístupnými konstrukcemi,
c) při průchodu obvodovými zdmi a základy.
(5) Připojené spotřebiče 23) musí vyhovovat danému druhu
plynu a provoznímu přetlaku plynu a mohou být podle svého provedení umístěny
pouze v prostorách, které svým objemem, účelem a popřípadě množstvím přiváděného
spalovacího vzduchu odpovídají jmenovitému tepelnému výkonu a funkci spotřebiče.
U staveb umístěných v záplavových územích musí být uzávěry plynu mimo dosah
hladiny vody, pro kterou bylo záplavové území stanoveno.
§ 36
Ochrana před bleskem
(1) Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a
zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit
a) ohrožení života nebo zdraví osob, zejména ve stavbě pro
bydlení, stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem, stavbě pro obchod,
zdravotnictví a školství, stavbě ubytovacích zařízení nebo stavbě pro větší
počet zvířat,
b) poruchu s rozsáhlými důsledky na veřejných službách,
zejména v elektrárně, plynárně, vodárně, budově pro spojová zařízení a nádraží,
c) výbuch zejména ve výrobně a skladu výbušných a hořlavých
hmot, kapalin a plynů,
d) škody na kulturním dědictví, popřípadě jiných hodnotách,
zejména v obrazárně, knihovně, archivu, muzeu, budově, která je kulturní
památkou,
e) přenesení požáru stavby na sousední stavby, které podle
písmen a) až d) musí být před bleskem chráněny,
f) ohrožení stavby, u které je zvýšené nebezpečí zásahu
bleskem v důsledku jejího umístění na návrší nebo vyčnívá-li nad okolí, zejména
u továrního komína, věže, rozhledny a vysílací věže.
(2) Pro stavby uvedené v odstavci 1 musí být proveden
výpočet řízení rizika podle normových hodnot k výběru nejvhodnějších ochranných
opatření stavby.
(3) Pro uzemnění systému ochrany před bleskem se u staveb
zřizuje přednostně základový zemnič.
§ 37
Vzduchotechnická zařízení
(1) Vzduchotechnické zařízení musí zajistit takové
parametry vnitřního ovzduší větraných prostorů, aby vyhovělo hygienickým a
technologickým požadavkům. Jeho provoz musí být bezpečný, hospodárný, nesmí
ohrožovat životní prostředí a zdraví osob nebo zvířat. Vzduchotechnické zařízení
musí umožnit požadované pravidelné čištění a údržbu.
(2) Výfuk odpadního vzduchu musí být proveden a umístěn
podle normových hodnot tak, aby neobtěžoval a neohrožoval okolí. Výdechy
odpadního vzduchu musí být vzdáleny nejméně 1,5 m od nasávacích otvorů
venkovního vzduchu, východů z chráněných únikových cest, otvorů pro přirozené
větrání chráněných, popřípadě částečně chráněných únikových cest a 3 m od
nasávacích a výfukových otvorů sloužících nucenému větrání chráněných únikových
cest.
(3) Nastává-li při dopravě vzduchu s vysokým obsahem
vodních par nebezpečí kondenzace, musí být vzduchovod vodotěsný, provedený ve
spádu a opatřen odvodněním.
(4) Vzduchotechnická zařízení v provozech s vysokou
intenzitou výměny vzduchu musí mít zajištěno zpětné získávání tepla z odváděného
vzduchu zařízením s ověřenou dostatečnou účinností, pokud se neprokáže například
energetickým auditem, že takové řešení není v daných podmínkách vhodné.
(5) U budov s klimatizačním systémem se musí doložit jejich
dostatečná tepelná stabilita v letním období a využití jiných ekonomicky
vhodných technických možností chlazení budovy. Tepelná stabilita klimatizovaných
místností je dána normovými hodnotami.
§ 38
Vytápění
(1) Technické vybavení zdrojů tepla musí umožnit
hospodárný, bezpečný a spolehlivý provoz a je nutné brát zřetel na možnosti
proveditelnosti alternativních zdrojů vytápění 24). V případě instalace
tepelných spotřebičů na tuhá paliva musí být k dispozici prostor na uskladnění
tuhých paliv.
(2) Kotle a spotřebiče musí mít zajištěn přívod spalovacího
a větracího vzduchu. Odvod spalin, kondenzátu ze spalin a dalších škodlivin
nesmí ohrožovat životní prostředí a zdraví osob nebo zvířat.
(3) Výpočet tepelných ztrát budov je dán normovými postupy.
(4) Ve stavbách se zvýšeným nebezpečím úrazu, zejména v
předškolních a školských zařízeních, musí být instalovaná otopná tělesa opatřena
ochrannými kryty, které však nesmí bránit řádnému sdílení tepla z otopných těles
do okolí.
(5) V otopných soustavách musí být osazena zařízení
umožňující měření a nastavení parametrů otopných soustav. Při provozu otopných
soustav se musí zajistit řízení tepelného výkonu v závislosti na potřebě tepla.
(6) Při dodávce tepla z vnějšího zdroje musí být na vstupu
do vnitřní otopné soustavy stavby a na výstupu z ní osazen hlavní uzávěr topného
média.
(7) Zařízení uvedená v odstavci 5 a hlavní uzávěry topného
média musí být přístupné a zabezpečené proti neoprávněné manipulaci.
(8) Rozvody otopné soustavy vedené technickými podlažími
musí být izolované.
ČÁST ŠESTÁ
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY PRO VYBRANÉ DRUHY
STAVEB
§ 39
Bytové domy
(1) V bytovém domě 25) musí být vymezen dostatečný
prostor pro odkládání směsného komunálního odpadu. Není-li možné takovýto
prostor situovat v domě, je třeba vymezit stálé stanoviště pro sběrnou nádobu na
směsný komunální odpad v přiměřené vzdálenosti od bytového domu s napojením na
pozemní komunikaci.
(2) Bytové domy musí být vybaveny úklidovou komorou s
výlevkou pro úklid společných částí domu.
(3) Prostor hlavního domovního schodiště bytového domu musí
mít denní osvětlení.
§ 40
Rodinné domy a stavby pro rodinnou
rekreaci
(1) V rodinném domě 25) musí být vymezen dostatečný
prostor pro odkládání směsného komunálního odpadu. Není-li možné takovýto
prostor situovat v domě, je třeba vymezit stálé stanoviště pro sběrnou nádobu na
směsný komunální odpad na pozemku rodinného domu nebo na přilehlém pozemku
stejného vlastníka.
(2) Světlá výška obytných místností v rodinném domě a
pobytových místností ve stavbě pro rodinnou rekreaci 25) musí být nejméně 2500
mm, v podkroví 2300 mm. V obytných a pobytových místnostech se šikmým stropem
musí být nejmenší světlá výška dosažena alespoň nad polovinou podlahové plochy
místnosti.
(3) Sklon schodišťových ramen hlavních schodišť do obytných
podlaží v rodinném domě a ve stavbě pro rodinnou rekreaci nesmí být větší než
35°; nepřesáhne-li konstrukční výška 3000 mm, je možno zvýšit sklon
schodišťových ramen až na 41°. V jednom rameni smí být nejvýše 18 schodišťových
stupňů.
(4) U hlavních schodišť a u chodeb v rodinném domě a ve
stavbě pro rodinnou rekreaci musí být nejmenší podchodná výška 2100 mm a
nejmenší průchodná šířka 900 mm; u pomocných schodišť je nejmenší průchodná
šířka 750 mm.
§ 41
Stavby se shromažďovacím prostorem
(1) Stavby se shromažďovacím prostorem musí být
situovány a vybaveny tak, aby v případě havárie nebo požáru byla v nejvyšší
možné míře zaručena bezpečnost osob nacházejících se v této stavbě nebo její
blízkosti. Pro pohotovostní, požární a jiná záchranná vozidla musí být zřízeny
vyhovující přístupové komunikace, popřípadě nástupní plochy.
(2) Ve shromažďovacích prostorách pro návštěvníky v
trvalých nebo dočasných zábavních a sportovních zařízeních se zřizují oddělovací
prvky nebo zábrany; požadavky na jejich dimenzování a návrh prostorového
uspořádání jsou dány normovými hodnotami.
(3) Výškové rozdíly na únikových cestách z prostorů
určených pro shromažďování osob, které jsou menší než 400 mm, musí být vyrovnány
rampami se sklonem nejvýše 1 : 12.
(4) Schodiště uvnitř prostoru určeného pro shromažďování
osob a schodiště na únikových cestách z tohoto prostoru, určená pro únik více
než 50 osob, musí mít sklon schodišťových ramen od 25° do 35°. Jejich ramena
musí být přímá. Schodiště z tohoto prostoru, s výjimkou schodišť v hledišti,
musí mít podestu nejvýše po 15 stupních a podesty před a za dveřmi. Podesta musí
být rozšířena tak, aby otevřením dveří nedošlo k zúžení započitatelné šířky
únikové cesty.
(5) Vždy pro 50 žen nebo 100 mužů musí být k dispozici
alespoň jedna samostatná místnost se záchodovou mísou a dále vždy pro 50 mužů
jedno pisoárové stání nebo mušle a alespoň jedna samostatná místnost se
záchodovou mísou pro osoby používající vozík pro invalidy. Personál musí mít
hygienické zařízení oddělené od zařízení pro veřejnost. Hygienické zařízení musí
být vždy uspořádáno podle pohlaví odděleně. Stavebně technické provedení musí
odpovídat normovým hodnotám.
(6) Šikmé rampy v hledištích při délce nejvýše 3000 mm smí
mít sklon nejvýše 1 : 8 a musí mít protiskluzovou úpravu.
(7) Podle funkce a účelu stavby musí být vyřešeno odkládání
oděvů.
§ 42
Stavby pro obchod
(1) Ve stavbách pro obchod musí mít hlavní dopravní
komunikace v prodejních místnostech průchozí šířku alespoň 2000 mm, v přízemí
2500 mm. Na jejich křížení musí být umístěny ukazatele k východům, únikovým
cestám a hlavnímu schodišti.
(2) Vstupy pro příchod zákazníků musí být oddělené od
vstupů sloužících provozu.
(3) U staveb pro obchod s počtem parkovacích stání 50 a
více se musí zajistit napojení z přilehlé pozemní komunikace, pro odbočení vlevo
levým odbočovacím pruhem.
(4) Stavby pro obchod musí být vybaveny samostatnou
místností se záchodovou mísou pro veřejnost odděleně pro muže a ženy obojí s
předsíní a umyvadlem, popřípadě místností pro matky s dětmi, v počtu
odpovídajícím kapacitě stavby.
Stavby ubytovacích zařízení
§ 43
(1) Stavba ubytovacího zařízení 25) se zařazuje podle
požadavků na plochy a vybavení do tříd, které se označují hvězdičkami, stanovené
normovými hodnotami. Hotely se člení do pěti tříd; hotel garni má vybavení jen
pro omezený rozsah stravování, minimálně však snídaně a člení se do čtyř tříd.
Motel a penzion se člení do čtyř tříd. Turistické ubytovny se zařazují do dvou
tříd a kempy, skupiny chat a bungalovy se zařazují do čtyř tříd.
(2) Prostory vstupní části stavby ubytovacího zařízení musí
umožňovat plynulý příjem a odbavení hostů.
(3) Minimální šířka chodeb pro hosty je 1500 mm, nejmenší
průchozí šířka schodiště pro hosty je 1100 mm. Nejmenší šířka chodby pro
zaměstnance je 1200 mm, nejmenší průchozí šířka schodiště pro zaměstnance je
1100 mm. Komunikace zaměstnanců se nesmí křížit s komunikacemi hostů.
(4) Světlá výška pokoje hosta musí být minimálně 2600 mm. V
části pokoje se šikmým stropem se do jeho plochy započítává plocha, jejíž světlá
výška je nejméně 1600 mm. Plocha pokoje pod šikmým stropem může zaujímat nejvýše
30 % celkové plochy pokoje.
(5) Předsíň pokoje hosta musí mít minimální průchozí šířku
900 mm, u pokojů určených k ubytování osob s omezenou schopností pohybu a
orientace musí být průchozí šířka předsíně 1500 mm a délka 2200 mm; nemusí být
od pokoje hosta oddělena dveřmi. Vstup do hygienického zařízení se řeší z této
předsíně.
§ 44
(1) Nejmenší plocha pokoje v ubytovací jednotce v
členění do tříd činí
a) 8 m 2 u jednolůžkového pokoje, 12,6 m 2 u dvoulůžkového
pokoje pro třídu jedna a dvě hvězdičky,
b) 9,5 m 2 u jednolůžkového pokoje, 13,3 m 2 u
dvoulůžkového pokoje pro třídu tři hvězdičky,
c) 11,4 m 2 u jednolůžkového pokoje, 13,3 m 2 u
dvoulůžkového pokoje pro třídu čtyři hvězdičky,
d) 12 m 2 u jednolůžkového pokoje, 16 m 2 u dvoulůžkového
pokoje pro třídu pět hvězdiček.
Jestliže u ubytovací jednotky třídy jedna až tři hvězdičky
má pokoj více než dvě lůžka, pro každé další lůžko se nejmenší podlahová plocha
pokoje zvětšuje o 5 m 2.
(2) Hygienické zařízení ubytovací jednotky musí mít plochu
nejméně 4 m 2.
(3) Ubytovací jednotky v ubytovacích zařízeních zařazených
do třídy tři až pět hvězdiček musí mít hygienické zařízení přístupné z předsíně.
U ostatních ubytovacích zařízení musí být v pokoji alespoň umyvadlo s tekoucí
vodou. V těchto případech je nutno na každém podlaží, nejméně však na každých 10
pokojů, zřídit koupelnu s vanou nebo se sprchovým koutem a umyvadlem, a dále
záchod uspořádaný odděleně pro muže a pro ženy, s předsíní a umyvadlem.
(4) Stavba ubytovacího zařízení s více než třemi nadzemními
podlažími musí být vybavena výtahem.
(5) V části ubytovacího zařízení, kde jsou poskytovány
stravovací služby a kde je provozována společenská nebo kulturní činnost, musí
být samostatná místnost se záchodovou mísou pro veřejnost odděleně pro muže a
pro ženy obojí s předsíní a umyvadlem. Požaduje se
a) pro ženy jedna záchodová mísa na 10 žen, pro každých
dalších 20 žen jedna další záchodová mísa,
b) pro muže jedna záchodová mísa a jedno pisoárové stání
nebo mušle na 10 mužů, pro každých dalších 40 mužů jedna další záchodová mísa a
jedno pisoárové stání nebo mušle.
(6) Podle ustanovení odstavce 5 se postupuje i u
samostatných provozoven stravovacích služeb.
§ 45
(1) Hygienická zařízení v částech ubytovacích zařízení
uvedených v § 45 odst. 5 a v samostatných provozovnách stravovacích služeb musí
být vybavena podtlakovým větráním, které musí být v provozu po celou jejich
provozní dobu, pokud není instalována časová regulace.
(2) Každé ubytovací zařízení musí být připojeno na veřejnou
telefonní síť. Ubytovací zařízení s ubytovací kapacitou vyšší než 75 osob musí
být vybaveno rozhlasem umožňujícím řízení evakuace. Ubytovací zařízení s
ubytovací kapacitou vyšší než 30 osob musí být vybaveno zařízením pro akustický
a optický signál vyhlášení poplachu.
(3) Všechny únikové cesty musí mít nouzové osvětlení a
vyznačený směr úniku.
(4) Rozvody vzduchotechnických zařízení musí být z
nehořlavých hmot. Vzduchotechnické zařízení v ubytovací části nesmí být napojeno
na vzduchotechnické zařízení kuchyní.
(5) Hygienické limity chemických, fyzikálních a
biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností jsou stanoveny
jiným právním předpisem 26).
§ 46
Stavby pro výrobu a skladování
(1) Schodiště ve stavbách pro výrobu a skladování musí
mít první a poslední stupeň schodišťového ramene výrazně rozeznatelný od okolní
podlahy.
(2) Vnitřní povrchy stěn, podlah a jiných konstrukcí v
provozech prašných nebo v provozech s výskytem škodlivých látek musí být snadno
čistitelné.
(3) Pracoviště bez denního osvětlení nebo s uměle
vytvářeným mikroklimatem se smí zřizovat při dodržení podmínek hygienických,
bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci.
(4) Ve stavbách pro výrobu a skladování se zřizují
hygienická zařízení v souladu s příslušnými normovými hodnotami.
§ 47
Garáže
(1) Světlá výška garáží a příjezdních ramp a rozměry
vnitřních účelových komunikací a jednotlivých stání garáží jsou dány normovými
hodnotami.
(2) V garážích, kde se trvale zdržují zaměstnanci, se zřídí
hygienické zařízení v souladu s normovými hodnotami.
(3) U jednotlivých a řadových garáží je při použití
přirozeného větrání velikost větracích otvorů připadajících na jedno vozidlo
dána normovými hodnotami.
(4) Umístění vjezdu do hromadných garáží musí umožňovat
zajíždění jízdou vpřed s maximálně jedním obloukem.
(5) Prostory stání a vnitřních komunikací hromadných garáží
se větrají podle požadavků daných normovými hodnotami tak, aby se zabránilo
vzniku nepřípustných koncentrací škodlivých plynů a par jak v garážích, tak i v
přilehlých stavbách.
(6) V hromadných garážích se zřizuje kanalizace jen v
prostorech, kde jsou umístěny výtoky vnitřního vodovodu a podlahové vpusti.
Kanalizace musí být provedena tak, aby bylo možné bezpečně zachytit případný
havarijní únik provozních kapalin, zejména olejů a pohonných hmot.
(7) Odběrné plynové zařízení pro vytápění garáží musí být
navrženo a provedeno s ohledem na možná rizika tak, aby v důsledku jeho použití
a způsobu provedení nedocházelo k ohrožení života a zdraví osob nebo zvířat.
Způsob instalace odběrného plynového zařízení v garážích je dán normovými
hodnotami.
§ 48
Servisy a opravny motorových vozidel,
čerpací stanice pohonných hmot
(1) Odpadní vody z čerpacích stanic pohonných hmot,
servisů a opraven motorových vozidel se upraví v souladu s normovými hodnotami
tak, aby byla dosažena ochrana vod před ropnými látkami požadovaná podle jiného
právního předpisu 27).
(2) Venkovní plochy čerpacích stanic pohonných hmot,
servisů a opraven motorových vozidel, kde dochází ke skladování ropných látek a
k jejich manipulaci, musí být nepropustné pro ropné látky a musí být vyspádovány
do záchytných jímek se spodním odtokem do kanalizace.
(3) U čerpacích stanic, servisů a opraven motorových
vozidel se zřídí hygienická zařízení v souladu s příslušnými normovými
hodnotami.
(4) Světlé výšky místností a prostorů v čerpacích
stanicích, servisech a opravnách motorových vozidel jsou dány normovými
hodnotami.
(5) Větrání čerpacích stanic, servisů a opraven motorových
vozidel musí zajistit, aby koncentrace škodlivých látek v ovzduší nepřekročila
normové hodnoty z hlediska ochrany zdraví i nebezpečí výbuchu.
§ 49
Stavby škol, předškolních, školských a
tělovýchovných zařízení
(1) Nejmenší světlé výšky místností a prostorů musí být
a) 3000 mm u mateřských škol a speciálních mateřských škol;
snížení na světlou výšku 2500 mm lze připustit, pokud je dodržena kubatura
vzduchu 12 m 3 na jedno dítě,
b) 3300 mm u základních, středních, vyšších a speciálních
škol; při dodržení všech podmínek denního osvětlení na pracovní plochy je možné
snížení na světlou výšku 3000 mm, pokud je dodržena kubatura vzduchu 5,3 m 3 na
jednoho žáka,
c) 6000 mm u tělocvičen rozměrů 12 m x 18 m a 12 m x 24 m,
7000 mm u tělocvičen rozměrů 18 m x 30 m a větších,
d) 2500 mm u šaten.
(2) V budově každé školy, předškolního, školského a
tělovýchovného zařízení musí být zřízeny šatny žáků. Prostory šaten musí být
osvětlené a větrané. Odkládání oděvu pedagogických a nepedagogických pracovníků
se musí řešit odděleně od šaten žáků.
(3) Samostatná místnost se záchodovou mísou a umývárny u
předškolních zařízení musí být přístupné ze šatny a denních místností dětí.
(4) Samostatná místnost se záchodovou mísou a umývárny u
speciálních škol musí být umísťovány a zřizovány podle stupně a charakteru
postižení žáků.
(5) Nejmenší světlá šířka chodby ve školách musí být 3000
mm, jsou-li výukové prostory umístěny po obou stranách chodby, a 2200 mm,
jsou-li výukové prostory jen na jedné straně chodby. Slouží-li tato chodba jako
hlavní komunikační spojení, pak musí být široká nejméně 3000 mm. Nejmenší světlá
šířka chodby u všech předškolních zařízení musí být 1200 mm.
(6) Ve výukových prostorách musí mít dveře šířku nejméně
900 mm. U tělocvičen musí být alespoň jedny dveře velikosti 1800 mm x 2100 mm.
(7) Ve všech předškolních zařízeních, základních školách a
ve školách speciálních nesmí být používány dveře kývavé nebo turniketové.
Zasklená dveřní křídla musí být opatřena bezpečnostním sklem. Ve všech
předškolních zařízeních nesmí být spodní třetina dveří zasklívána.
(8) Ve výukových prostorách musí být umístěn alespoň jeden
výtok pitné vody. Pokud je zavedena teplá voda, pak u výtoků v dosahu žáků nesmí
mít teplotu vyšší než 45 °C.
§ 50
Stavby pro hospodářská zvířata
(1) Technické řešení staveb pro hospodářská zvířata musí
umožňovat, aby rychlost proudění, teplota a relativní vlhkost vzduchu, prašnost,
koncentrace plynů, osvětlení a hlučnost byly v mezích, které nejsou pro zvířata
škodlivé. Pokud nároky na zdraví zvířat vyžadují nucené větrání a úpravu
vzduchu, požaduje se nouzový systém, zajišťující jeho dostatečnou výměnu, úpravu
a zabudování zařízení pro signalizaci poruchy systému.
(2) Řešení, použité materiály a povrchová úprava staveb,
zvláště pak krmné žlaby a další zařízení, s nimiž přicházejí zvířata do styku,
nesmí být z hlediska zdraví zvířat závadné. Potrubní rozvod studené vody nemusí
být tepelně izolován s výjimkou zabránění zamrznutí. Všechny prvky a části
staveb pro ustájení zvířat musí být řešeny a udržovány tak, aby se zamezilo
zranění zvířat.
(3) Povrch podlah a stěn musí být snadno omyvatelný a
dezinfikovatelný v místnostech, kde se vyžaduje zvýšená čistota, zejména u
dojíren, mléčnic, sýráren a samostatných místností pro veterinární zákroky.
(4) Stavby pro chov hospodářských zvířat bez možnosti
přirozené výměny vzduchu a přirozeného osvětlení musí mít zabezpečenou plynulou
dodávku elektrické energie doplněnou nouzovým zdrojem. Výkon nouzového zdroje
elektrické energie se stanoví individuálně na navržený technologický systém a
technické vybavení pro zachování nejdůležitějších životních funkcí.
(5) Stavby se zřetelem na produkci nebezpečných látek 28)
se základním zabezpečením musí zamezit samovolnému proniknutí látek ohrožujících
jakost vod ze staveb a jejich součástí do okolního terénu a podloží a následně
do povrchových a podzemních vod
a) nepropustností povrchů a konstrukcí, které přicházejí do
styku s těmito látkami,
b) odkanalizováním, případně stavebními nebo
technologickými úpravami, znemožňujícími únik látek ze stavby vytečením,
přetečením nebo splachem,
c) umístěním nádrží na kapalná minerální hnojiva do
záchytných van 29).
(6) Doplňkové zabezpečení staveb se vedle požadavků na
jejich základní zabezpečení uplatňuje při jejich umísťování v oblastech se
zvýšenou ochranou vod a v ochranných pásmech
a) u skladů kapalných minerálních hnojiv, u jímek a nádrží
na skladování tekutých statkových hnojiv a u skladů na siláž s obsahem sušiny
menším než 30 %; uvedené skladovací prostory se musí opatřit kontrolním systémem
28) těch částí, které jsou ve stavbě zakryté, a které nelze vizuálně
kontrolovat,
b) u silážních žlabů na skladování siláže o sušině menší
než 30 % a hnojišť, u kterých je zajištěn samovolný odtok tekutých složek z
jejich skladovacích prostorů, musí být provedena kontrola předepsané kvality
stavebních prací v průběhu výstavby a před uvedením stavby do provozu; v průběhu
provozu se musí cyklicky 28) kontrolovat povrchy s ohledem na jejich
nepropustnost.
§ 51
Doprovodné stavby pro hospodářská zvířata
(1) Obvodové stěny a zastřešení staveb pro dosoušení a
skladování sena a slámy musí zabránit vnikání srážkových vod do skladované
hmoty. Podlaha těchto staveb musí zabránit pronikání vlhkosti do skladované
hmoty. Otvory pro větrání staveb pro dosoušení a skladování sena a slámy musí
mít velikost a umístění odpovídající technologii větrání, musí splňovat podmínky
bezpečnosti práce se zřetelem na technická zařízení a musí být řešeny tak, aby
bránily vnikání ptactva do prostoru stavby.
(2) Dno hnojiště musí mít podélný sklon směrem k hnojůvkové
jímce. Podélný a příčný sklon dna manipulačních ploch se musí vytvořit tak, aby
hnojůvka a kontaminovaná srážková voda odtékala do sběrných žlábků nebo kanálků
a do jímky.
(3) Výdejní plocha nádrží a jímek na kejdu musí mít
zpevněný nepropustný povrch v šířce příjezdové vozovky a délce použitého
dopravního prostředku. Po stranách je chráněna obrubníky vyvýšenými nad terén a
čelními nájezdy vyvýšenými proti niveletě příjezdové komunikace jako ochrana
proti přívalovým dešťovým vodám.
(4) Stavby pro konzervaci a skladování siláže a stavby pro
skladování silážních šťáv musí splňovat podmínky základního a doplňkového
zabezpečení staveb podle § 51 odst. 5 a 6 se zřetelem na produkci nebezpečných
látek.
(5) Skladovací a manipulační plochy silážního žlabu s
výjimkou nájezdové a výjezdové rampy musí být zabezpečeny obrubníky nebo příkopy
tak, aby do nich nemohla vnikat přívalová dešťová voda nebo z nich vytékat
tekutina na vodohospodářsky nezabezpečené plochy.
(6) U nezastřešených silážních žlabů musí být na obvodových
stěnách dvoutyčové zábradlí. Tam, kde by překáželo při plnění nebo vybírání,
musí být odnímatelné nebo otočné.
§ 52
Stavby pro posklizňovou úpravu a
skladování produktů rostlinné výroby
(1) Stavby pro posklizňovou úpravu a skladování zrnin a
jejich technické řešení musí
a) být suché, zastřešené, větratelné a čistitelné, s
hladkým povrchem vnitřních stěn a podlahou chráněnou před zemní vlhkostí,
b) umožňovat odběr vzorků pro zhodnocení kvality
skladovaného zrna,
c) umožňovat nápravná opatření v případě zvýšení teploty či
zvýšení vlhkosti skladovaného zrna jeho přepouštěním, provzdušňováním, sušením
nebo chlazením,
d) umožnit účinnou ochranu skladovaných produktů proti
škodlivému hmyzu, ptactvu a hlodavcům,
e) zajistit aktivní větrání skladovacího prostoru, případně
s regulací teploty a relativní vlhkosti vzduchu,
f) umožnit dálkové měření teplot skladovaných zrnin a
dálkovou kontrolu zaplnění věžových staveb pro skladování,
g) zajistit omezení prašnosti systémem odsávání, odlučování
a oddělení a zachytávání odpadů z technologických linek.
(2) Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování brambor
musí udržovat podmínky pro dlouhodobé skladování brambor a potlačovat nežádoucí
biologické procesy hlíz ve skladovacích prostorech
a) tepelnou izolací,
b) větráním, zařízením pro úpravu teploty, případně
relativní vlhkosti,
c) regulací světelných podmínek.
(3) Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování ovoce a
zeleniny musí splňovat nároky na udržení nebo i zvýšení kvality jejich
jednotlivých druhů v odpovídajících mikroklimatických podmínkách.
(4) V chladírenských prostorech pro skladování ovoce a
zeleniny se podlahy izolují proti vlhkosti, v prostorech s řízenou atmosférou
musí být podlahy plynotěsné, u větraných skladovacích prostorů ovoce a zeleniny
mimo cibuloviny se izolace proti zemní vlhkosti nepožaduje.
§ 53
Stavby pro skladování minerálních hnojiv a
přípravků na ochranu rostlin
(1) Stavba pro skladování tuhých hnojiv musí zabezpečit
jejich příjem vykládkou ze železničních vagónů nebo silničních nákladních
vozidel, oddělené uskladnění jednotlivých druhů hnojiv do skladovacích sekcí,
boxů nebo nádrží podle požadované kapacity, při respektování fyzikálně
chemických vlastností skladovaných látek.
(2) Konstrukce, obvodový a střešní plášť staveb pro
skladování tuhých hnojiv musí splňovat požadavky na
a) jejich ochranu před účinky klimatu a před nadměrným
oteplováním součástí stavby, na tepelně izolační vlastnosti a na vytvoření
prostoru s požadovanými klimatickými podmínkami podle druhů skladovaných hnojiv,
b) odolnost proti chemickému působení hnojiv a proti
korozi,
c) zamezení možnosti pyrolytického rozkladu hnojiv,
d) přenos statického zatížení skladovaných substrátů a
technologického zařízení podle způsobů jejich skladování a manipulace s nimi při
plnění a vyskladňování,
e) uzavíratelnost ze všech stran a zabezpečení proti
vniknutí vody a vlhkosti do skladovacích prostor,
f) omezení technologických otvorů pro minimální výměnu
vzduchu a omezení prašnosti,
g) odolnost podlah proti zemní vlhkosti, vodě, chemickým
vlivům, proti zatížení skladovanými hnojivy a mobilním technologickým zařízením.
(3) Konstrukce podlah a částí stavby pro skladování tuhých
hnojiv musí splňovat podmínky základního a doplňkového zabezpečení staveb podle
§ 51 odst. 5 a 6 se zřetelem na produkci závadných látek.
(4) Konstrukce staveb pro skladování tuhých, volně
sypaných, jemně mletých práškových vápenatých a hořečnato-vápenatých hnojiv musí
splňovat požadavky technologie a přenosu zatížení zásobníky a zařízením pro
manipulaci včetně skladovaných substrátů.
(5) Požadavky na stavby pro skladování dusičnanu amonného,
vícesložkových hnojiv obsahujících dusičnan amonný a vícesložkových hnojiv typu
NP, NPK, případně i NK obsahujících dusík zčásti nebo zcela ve formě dusičnanu
amonného se stanovují způsobem odpovídajícím požadavkům, které jsou splněny
dodržením normové hodnoty. Musí být suché a nepodsklepené. Stěny, strop a
podlaha skladovacího prostoru musí mít snadno čistitelnou povrchovou úpravu.
Dveře musí mít otevírání ven. Podlahy nesmí mít kanály nebo otvory, musí být
izolovány proti zemní vlhkosti a není dovoleno jejich krytí asfaltem nebo jinou
organickou hmotou.
(6) Podlaha staveb pro skladování přípravků na ochranu
rostlin musí být nepropustná pro kapaliny, odolná proti chemickým účinkům
uskladněných přípravků a s povrchem umožňujícím snadné čištění, vyspádovaná do
samostatné bezodtokové jímky. Kanalizační systém musí být řešen jako oddělený
pro srážkové, splaškové a odpadní vody kontaminované přípravky.
ČÁST SEDMÁ
SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 54
Výjimky
Za podmínek stanovených v § 169 stavebního zákona lze v odůvodněných případech povolit výjimku z ustanovení § 5 odst. 2, § 10 odst. 3 a 5, § 11 odst. 2, § 12 odst. 2, § 13 odst. 2, § 18 odst. 6, § 40 odst. 4, § 41 odst. 5, § 44 odst. 2.
§ 55
(1) Slouží-li části jedné stavby rozdílným účelům,
posuzují se jednotlivé části samostatně podle příslušných ustanovení této
vyhlášky.
(2) Odchylky od norem jsou přípustné, pokud se prokáže, že
navržené řešení odpovídá nejméně základním požadavkům na stavby uvedeným v § 8.
§ 56
Přechodné ustanovení
U staveb, pro které byla projektová dokumentace zpracovaná před účinností této vyhlášky, se postupuje podle dosavadní právní úpravy.
§ 57
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických
požadavcích na výstavbu.
2. Vyhláška č. 491/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č.
137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
3. Vyhláška č. 502/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č.
137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
4. Vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na
stavby pro zemědělství.
§ 58
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
Ing. Vondruška v. r.
____________________
1) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění
pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění
pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně
některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
4) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na
výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých
dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro
veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích),
ve znění pozdějších předpisů.
7) Vyhláška č. 423/2001 Sb., kterou se stanoví způsob a
rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod
a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení
přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti
přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní
minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí
přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních).
8) Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách
požární ochrany staveb.
9) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o
změně některých souvisejících zákonů.
Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů
ochrany obyvatelstva.
10) Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před
nepříznivými účinky hluku a vibrací.
11) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění
pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov.
12) § 122 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
13) Nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před
neionizujícím zářením.
14) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých
dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s
odpady, ve znění pozdějších předpisů.
15) Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví
podmínky ochrany zdraví při práci.
16) Vyhláška č. 91/1993 Sb., k zajištění bezpečnosti práce
v nízkotlakých kotelnách.
17) § 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.
18) Nařízení vlády č. 146/2007 Sb., o emisních limitech a
dalších podmínkách provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování
ovzduší.
19) Nařízení vlády č. 27/2003 Sb., kterým se stanoví
technické požadavky na výtahy, ve znění pozdějších předpisů.
20) Vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro
vodní díla, ve znění vyhlášky č. 367/2005 Sb.
21) Nařízení vlády č. 616/2006 Sb., o technických
požadavcích na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility.
22) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a
o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve
znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 327/2006 Sb., kterou se stanoví charakteristiky
přiměřených požadavků na připojení v pevném místě k veřejné telefonní síti a na
přístup v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě a podmínky přístupu k
internetu v rámci univerzální služby.
23) Nařízení vlády č. 22/2003 Sb., kterým se stanoví
technické požadavky na spotřebiče plynných paliv.
24) Vyhláška č. 195/2007 Sb., kterou se stanoví rozsah
stanovisek k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci, závazných
stanovisek při ochraně zájmů chráněných zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření
energií, ve znění pozdějších předpisů, a podmínky pro určení energetických
zařízení.
25) Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na
využívání území.
26) Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické
limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí
pobytových místností některých staveb.
27) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých
zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro
veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích),
ve znění pozdějších předpisů.
28) § 39 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004
Sb.
Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se
závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení
havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků.
29) § 3 vyhlášky č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu
používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 91/2007 Sb.