501/2006 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 10. listopadu 2006
o obecných požadavcích na využívání území
Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 193 a § 194 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon):
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Úvodní ustanovení
(1) Tato vyhláška stanoví obecné požadavky na využívání
území při vymezování ploch a pozemků, při stanovování podmínek jejich využití a
umisťování staveb na nich a rozhodování o změně stavby a o změně vlivu stavby na
využití území.
(2) Ustanovení části druhé této vyhlášky se použije při
vymezování ploch v územních plánech. Ustanovení částí třetí a čtvrté této
vyhlášky se použije při vymezování pozemků a umisťování staveb na nich; při
rozhodování o nástavbách, stavebních úpravách, změně vlivu stavby na využití
území, při vymezování pozemků veřejných prostranství a u zastavěných stavebních
pozemků stavbami, které jsou kulturními památkami nebo jsou v památkových
rezervacích nebo památkových zónách, se podle vyhlášky postupuje, pokud to
závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují.
§ 2
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) stavbou pro bydlení
1. bytový dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy
odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
2. rodinný dům, ve kterém více než polovina podlahové
plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena;
rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno
podzemní podlaží a podkroví,
b) stavbou pro rodinnou rekreaci stavba, jejíž objemové
parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k
tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní
a jedno podzemní podlaží a podkroví,
c) stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část, kde
je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení
není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se
zařazují podle druhu do kategorií
1. hotel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10
pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím
spojených;
2. motel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10
pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím
spojených pro motoristy;
3. penzion, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5
pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak
s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
4. ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména
ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů,
vybavené pro poskytování přechodného ubytování.
ČÁST DRUHÁ
POŽADAVKY NA VYMEZOVÁNÍ PLOCH
(K § 43 stavebního zákona)
HLAVA I
OBECNÉ POŽADAVKY NA VYMEZOVÁNÍ PLOCH
§ 3
(1) K naplňování cílů a úkolů územního plánování (§ 18 a
19 stavebního zákona) a s ohledem na rozdílné nároky na prostředí se území člení
územním plánem na plochy, které se s přihlédnutím k účelu a podrobnosti popisu a
zobrazování v územním plánu vymezují zpravidla o rozloze větší než 2 000 m 2.
(2) Plochy se vymezují podle
a) stávajícího nebo požadovaného způsobu využití (dále jen
"plochy s rozdílným způsobem využití"); tyto plochy se vymezují ke stanovení
územních podmínek, zejména pro vzájemně se doplňující, podmiňující nebo
nekolidující činnosti, pro další členění ploch na pozemky a pro stanovení
ochrany veřejných zájmů v těchto plochách, jakými jsou ochrana přírodního a
kulturního dědictví, civilizačních, architektonických a urbanistických hodnot,
b) významu; podle významu se rozlišují zejména plochy
zastavitelné, plochy územních rezerv (§ 36 odst. 1 stavebního zákona), plochy ke
změně stávající zástavby, plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného
území a plochy rekonstrukčních a rekultivačních zásahů do území [§ 43 odst. 1, §
19 odst. 1 písm. l) stavebního zákona]. Pro tyto plochy se zpravidla určuje i
způsob jejich využití.
(3) Plochy s rozdílným způsobem využití se vymezují s
ohledem na specifické podmínky a charakter území zejména z důvodů omezení střetů
vzájemně neslučitelných činností a požadavků na uspořádání a využívání území.
(4) Plochy s rozdílným způsobem využití lze s ohledem na
specifické podmínky a charakter území dále podrobněji členit. Ve zvlášť
odůvodněných případech a za předpokladu, že je to zdůvodněno v odůvodnění
opatření obecné povahy, kterým se vydává územní plán, lze stanovit plochy s
jiným způsobem využití, než je stanoveno v § 4 až 19.
(5) Obecným požadavkem na vymezování ploch je vytvářet a
chránit bezpečně přístupná veřejná prostranství 1) v zastavěném území a v
zastavitelných plochách, chránit stávající cesty umožňující bezpečný průchod
krajinou a vytvářet nové cesty, je-li to nezbytné.
HLAVA II
PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ
§ 4
Plochy bydlení
(1) Plochy bydlení se obvykle samostatně vymezují za
účelem zajištění podmínek pro bydlení v kvalitním prostředí, umožňujícím
nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, dostupnost
veřejných prostranství a občanského vybavení.
(2) Plochy bydlení zahrnují zpravidla pozemky bytových
domů, pozemky rodinných domů, pozemky související dopravní a technické
infrastruktury a pozemky veřejných prostranství. Pozemky staveb pro rodinnou
rekreaci lze do ploch bydlení zahrnout pouze tehdy, splňují-li podmínky podle §
20 odst. 4 a 5. Do ploch bydlení lze zahrnout pozemky souvisejícího občanského
vybavení s výjimkou pozemků pro budovy 2) obchodního prodeje o výměře větší než
1 000 m 2. Součástí plochy bydlení mohou být pozemky dalších staveb a zařízení,
které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou
slučitelné s bydlením a slouží zejména obyvatelům v takto vymezené ploše.
§ 5
Plochy rekreace
(1) Plochy rekreace se obvykle samostatně vymezují za
účelem zajištění podmínek pro rekreaci v kvalitním prostředí.
(2) Plochy rekreace zahrnují zpravidla pozemky staveb pro
rodinnou rekreaci, pozemky dalších staveb a zařízení, které souvisejí a jsou
slučitelné s rekreací, například veřejných prostranství, občanského vybavení,
veřejných tábořišť, přírodních koupališť, rekreačních luk a dalších pozemků
související dopravní a technické infrastruktury, které nesnižují kvalitu
prostředí ve vymezené ploše a jsou slučitelné s rekreačními aktivitami.
§ 6
Plochy občanského vybavení
(1) Plochy občanského vybavení se obvykle samostatně
vymezují za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění, dostupnost a
využívání staveb občanského vybavení a k zajištění podmínek pro jejich užívání v
souladu s jejich účelem.
(2) Plochy občanského vybavení zahrnují zejména pozemky
staveb a zařízení občanského vybavení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby,
péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva.
Dále zahrnují pozemky staveb a zařízení pro obchodní prodej, tělovýchovu a
sport, ubytování, stravování, služby, vědu a výzkum, lázeňství a pozemky
související dopravní a technické infrastruktury a veřejných prostranství. Plochy
občanského vybavení musí být vymezeny v přímé návaznosti na kapacitně
dostačující plochy dopravní infrastruktury a být z nich přístupné.
§ 7
Plochy veřejných prostranství
(1) Plochy veřejných prostranství se obvykle samostatně
vymezují za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění, rozsah a
dostupnost pozemků veřejných prostranství 1) a k zajištění podmínek pro jejich
užívání v souladu s jejich významem a účelem.
(2) Plochy veřejných prostranství zahrnují zpravidla
stávající a navrhované pozemky jednotlivých druhů veřejných prostranství a další
pozemky související dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení,
slučitelné s účelem veřejných prostranství. Pro každé dva hektary zastavitelné
plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení anebo smíšené obytné se vymezuje s
touto zastavitelnou plochou související plocha veřejného prostranství o výměře
nejméně 1000 m 2; do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace.
§ 8
Plochy smíšené obytné
(1) Plochy smíšené obytné se obvykle samostatně vymezují
v případech, kdy s ohledem na charakter zástavby, její urbanistickou strukturu a
způsob jejího využití není účelné členit území na plochy bydlení a občanského
vybavení a je nezbytné vyloučit umisťování staveb a zařízení, snižujících
kvalitu prostředí v této ploše, například pro těžbu, hutnictví, chemii, těžké
strojírenství, asanační služby.
(2) Plochy smíšené obytné zahrnují zpravidla pozemky staveb
pro bydlení, případně staveb pro rodinnou rekreaci, pozemky občanského vybavení
a veřejných prostranství a dále pozemky související dopravní a technické
infrastruktury. Do ploch smíšených obytných lze zahrnout pouze pozemky staveb a
zařízení, které svým provozováním a technickým zařízením nenarušují užívání
staveb a zařízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího
území, například nerušící výroba a služby, zemědělství, které svým charakterem a
kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území.
§ 9
Plochy dopravní infrastruktury
(1) Plochy dopravní infrastruktury se obvykle samostatně
vymezují v případech, kdy využití pozemků dopravních staveb a zařízení, zejména
z důvodu intenzity dopravy a jejich negativních vlivů, vylučuje začlenění
takových pozemků do ploch jiného způsobu využití, a dále tehdy, kdy je vymezení
ploch dopravy nezbytné k zajištění dopravní přístupnosti, například ploch
výroby, ploch občanského vybavení pro maloobchodní prodej, ploch těžby nerostů.
(2) Plochy dopravní infrastruktury zahrnují zpravidla
pozemky staveb a zařízení pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a
jiných druhů dopravy. Plochy dopravní infrastruktury se zpravidla člení na
a) plochy silniční dopravy,
b) plochy drážní dopravy,
c) plochy letecké dopravy,
d) plochy vodní dopravy,
e) logistická centra jako plochy kombinované dopravy.
(3) Plochy silniční dopravy zahrnují zpravidla silniční
pozemky 3) dálnic, silnic I., II. a III. třídy a místních komunikací I. a II.
třídy, výjimečně též místních komunikací III. třídy, které nejsou zahrnuty do
jiných ploch, včetně pozemků, na kterých jsou umístěny součásti komunikace,
například náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty a doprovodné a izolační zeleně, a
dále pozemky staveb dopravních zařízení a dopravního vybavení, například
autobusová nádraží, terminály, odstavná stání pro autobusy a nákladní
automobily, hromadné a řadové garáže a odstavné a parkovací plochy, areály
údržby pozemních komunikací, čerpací stanice pohonných hmot.
(4) Plochy drážní dopravy zahrnují zpravidla obvod dráhy
4), včetně náspů, zářezů, opěrných zdí, mostů, kolejišť a doprovodné zeleně,
dále pozemky zařízení pro drážní dopravu, například stanice, zastávky,
nástupiště a přístupové cesty, provozní budovy a pozemky dep, opraven, vozoven,
překladišť a správních budov.
(5) Plochy letecké dopravy zahrnují zpravidla pozemky
letišť 5), pozemky obslužných komunikací, garáží, parkovišť a odstavných stání.
(6) Plochy vodní dopravy zahrnují zpravidla pozemky vodních
ploch, určené pro vodní cesty, například kanály a splavněné úseky řek, pozemky
nábřeží pro vodní dopravu, pozemky přístavů, zdymadel, překladišť a související
pozemky dopravní a technické infrastruktury.
(7) Logistická centra jako plochy kombinované dopravy
zahrnují zpravidla pozemky zařízení a staveb terminálů kombinované dopravy a
pozemky pro související výrobu a skladování.
§ 10
Plochy technické infrastruktury
(1) Plochy technické infrastruktury se obvykle
samostatně vymezují v případech, kdy využití pozemků pro tuto infrastrukturu
vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití a kdy jiné využití
těchto pozemků není možné. V ostatních případech se v plochách jiného způsobu
využití vymezují pouze trasy vedení technické infrastruktury.
(2) Plochy technické infrastruktury zahrnují zejména
pozemky vedení, staveb a s nimi provozně související zařízení technického
vybavení, například vodovodů, vodojemů, kanalizace, čistíren odpadních vod,
staveb a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanic, energetických vedení,
komunikačních vedení veřejné komunikační sítě, elektronických komunikačních
zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody. Součástí těchto ploch mohou
být i pozemky související dopravní infrastruktury.
§ 11
Plochy výroby a skladování
(1) Plochy výroby a skladování se obvykle samostatně
vymezují v případech, kdy využití pozemků například staveb pro výrobu a
skladování a zemědělských staveb 2) z důvodu negativních vlivů za hranicí těchto
pozemků vylučuje začlenění pozemků s těmito vlivy do ploch jiného způsobu
využití.
(2) Plochy výroby a skladování zahrnují zpravidla pozemky
staveb a zařízení pro výrobu a skladování 2), například pro těžbu, hutnictví,
těžké strojírenství, chemii, skladové areály, pozemky zemědělských staveb 2) a
pozemky související veřejné infrastruktury. Plochy výroby a skladování se
vymezují v přímé návaznosti na plochy dopravní infrastruktury a musí být z nich
přístupné.
§ 12
Plochy smíšené výrobní
(1) Plochy smíšené výrobní se obvykle samostatně
vymezují v případech, kdy s ohledem na charakter území není účelné jeho členění
například na plochy výroby a skladování, plochy dopravní a technické
infrastruktury, plochy těžby nerostů a plochy specifické.
(2) Plochy smíšené výrobní zahrnují pozemky staveb pro
bydlení pouze ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech.
§ 13
Plochy vodní a vodohospodářské
(1) Plochy vodní a vodohospodářské se vymezují za účelem
zajištění podmínek pro nakládání s vodami, ochranu před jejich škodlivými účinky
a suchem, regulaci vodního režimu území a plnění dalších účelů stanovených
právními předpisy upravujícími problematiku na úseku vod a ochrany přírody a
krajiny.
(2) Plochy vodní a vodohospodářské zahrnují pozemky vodních
ploch, koryt vodních toků 6) a jiné pozemky určené pro převažující
vodohospodářské využití.
§ 14
Plochy zemědělské
(1) Plochy zemědělské se obvykle samostatně vymezují za
účelem zajištění podmínek pro převažující zemědělské využití.
(2) Plochy zemědělské zahrnují zejména pozemky zemědělského
půdního fondu 7), pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství a
pozemky související dopravní a technické infrastruktury.
§ 15
Plochy lesní
(1) Plochy lesní se obvykle samostatně vymezují za
účelem zajištění podmínek využití pozemků pro les 8).
(2) Plochy lesní zahrnují zejména pozemky určené k plnění
funkcí lesa 9), pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství a pozemky
související dopravní a technické infrastruktury.
§ 16
Plochy přírodní
(1) Plochy přírodní se obvykle samostatně vymezují za
účelem zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny 10).
(2) Plochy přírodní zahrnují zpravidla pozemky národního
parku, pozemky v 1. a 2. zóně chráněné krajinné oblasti, pozemky v ostatních
zvláště chráněných územích, pozemky evropsky významných lokalit včetně pozemků
smluvně chráněných, pozemky biocenter 11) a výjimečně pozemky související
dopravní a technické infrastruktury.
§ 17
Plochy smíšené nezastavěného území
(1) Plochy smíšené nezastavěného území se obvykle
samostatně vymezují v případech, kdy s ohledem na charakter nezastavěného území
nebo jeho ochranu není účelné jeho členění, například na plochy vodní a
vodohospodářské, zemědělské a lesní.
(2) Plochy smíšené nezastavěného území zahrnují zpravidla
pozemky určené k plnění funkcí lesa, pozemky zemědělského půdního fondu,
případně pozemky vodních ploch a koryt vodních toků bez rozlišení převažujícího
způsobu využití. Do plochy smíšené nezastavěného území lze zahrnout i pozemky
přirozených a přírodě blízkých ekosystémů 10) a pozemky související dopravní a
technické infrastruktury.
§ 18
Plochy těžby nerostů
(1) Plochy těžby nerostů se obvykle samostatně vymezují
za účelem zajištění podmínek pro hospodárné využívání nerostů a pro ochranu
životního prostředí při těžební činnosti a úpravě nerostů.
(2) Plochy těžby nerostů zahrnují zpravidla pozemky
povrchových dolů, lomů a pískoven, pozemky pro ukládání dočasně nevyužívaných
nerostů a odpadů, kterými jsou výsypky, odvaly a kaliště, dále pozemky
rekultivací a pozemky staveb a technologických zařízení pro těžbu. Do plochy
těžby nerostů lze zahrnout i pozemky související dopravní a technické
infrastruktury.
§ 19
Plochy specifické
Plochy specifické se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění zvláštních podmínek, které vyžadují zejména pozemky staveb a zařízení pro obranu a bezpečnost státu, civilní ochranu, vězeňství, sklady nebezpečných látek; do těchto ploch lze zahrnout pozemky související technické a dopravní infrastruktury.
ČÁST TŘETÍ
POŽADAVKY NA VYMEZOVÁNÍ POZEMKŮ A
UMISŤOVÁNÍ STAVEB NA NICH
HLAVA I
POŽADAVKY NA VYMEZOVÁNÍ
§ 20
(1) V souladu s cíli a úkoly územního plánování a s
ohledem na souvislosti a charakter území je obecným požadavkem takové vymezování
pozemků, stanovování podmínek jejich využívání a umisťování staveb na nich,
které nezhoršuje kvalitu prostředí a hodnotu území.
(2) V zastavěném území obce, která nemá územní plán, územní
plán obce, regulační plán nebo územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru
nebo zóny, lze vymezovat pozemky a umisťovat stavby pro bydlení, pro rodinnou
rekreaci, pro stavby občanského vybavení souvisejícího a slučitelného s bydlením
a rekreací, a pro stavby dopravní a technické infrastruktury a pozemky veřejných
prostranství; vymezování jiných pozemků a umisťování dalších staveb na nich je
možné, jen pokud tyto stavby nesnižují kvalitu životního prostředí nad limitní
hodnoty stanovené jinými právními předpisy.
(3) Pozemek se vždy vymezuje tak, aby svými vlastnostmi,
zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním, umožňoval využití
pro navrhovaný účel a byl dopravně napojen na veřejně přístupnou pozemní
komunikaci 12).
(4) Stavební pozemek [§ 2 odst. 1 písm. b) stavebního
zákona] se vždy vymezuje tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou,
plošným a prostorovým uspořádáním a základovými poměry, umožňoval umístění,
realizaci a užívání stavby pro navrhovaný účel a aby byl dopravně napojen na
kapacitně vyhovující veřejně přístupnou pozemní komunikaci 12).
(5) Stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo
vyřešeno
a) umístění odstavných a parkovacích stání pro účel využití
pozemku a užívání staveb na něm umístěných v rozsahu požadavků příslušné české
technické normy pro navrhování místních komunikací, což zaručuje splnění
požadavků této vyhlášky,
b) nakládání s odpady a odpadními vodami podle zvláštních
předpisů 13), které na pozemku vznikají jeho užíváním nebo užíváním staveb na
něm umístěných,
c) vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných
ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití; přitom musí
být řešeno
1. přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného
smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, není-li možné
vsakování,
2. jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou
kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich
možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, nebo
3. není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak
jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace.
(6) Při vymezování stavebního pozemku nebo při změně
využití zastavěného stavebního pozemku lze prokázat splnění požadavků odstavce 5
regulačním plánem nebo dokumentací pro vydání územního rozhodnutí i s využitím
dalších pozemků.
(7) Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou
rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní
komunikace 3) široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby.
§ 21
Pozemky staveb pro bydlení a pro rodinnou
rekreaci
(1) Odstavná a parkovací stání pozemků staveb pro
bydlení nebo rodinnou rekreaci podle § 20 odst. 5 a 6 musejí být umístěna ve
skutečné docházkové vzdálenosti do 300 m, je-li to technicky možné.
(2) U staveb pro rodinnou rekreaci je nutno umístit
odstavné stání v počtu 1 stání pro jednu stavbu.
(3) Vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení
je splněno [§ 20 odst. 5 písm. c)], jestliže poměr výměry části pozemku schopné
vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činí v případě
a) samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro
rodinnou rekreaci nejméně 0,4,
b) řadového rodinného domu a bytového domu 0,3.
(4) Na pozemcích staveb pro bydlení lze umístit stavbu
bytovného nebo rodinného domu a dále stavby, terénní úpravy a zařízení, nezbytné
k bezpečnému užívání pozemků, bezprostředně související a podmiňující bydlení.
(5) Na pozemku bytového domu lze dále umístit garáž a
stavby a zařízení uvedené v § 103 odst. 1 písm. a) bodech 1 a 5, písm. d) bodě 5
stavebního zákona.
(6) Na pozemku rodinného domu lze dále umístit garáž a
stavby a zařízení uvedené v § 103 odst. 1 písm. a) bodech 1, 4 a 5, písm. d)
bodě 5 stavebního zákona. Dále lze na pozemku rodinného domu umístit jednu
stavbu pro podnikatelskou činnost, odpovídající svými parametry § 104 odst. 2
písm. d) stavebního zákona, není-li z prostorových a provozních důvodů možno
zabezpečit uvedené funkce v rodinném domě.
(7) Na pozemku stavby rodinné rekreace lze umístit stavby a
zařízení uvedené v § 103 odst. 1 písm. a) bodech 1, 4 a 5, písm. d) bodě 5
stavebního zákona.
§ 22
Pozemky veřejných prostranství
(1) Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož
součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m.
Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 10,5 m.
(2) Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí
je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při
jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m.
HLAVA II
POŽADAVKY NA UMISŤOVÁNÍ STAVEB
§ 23
Obecné požadavky na umisťování staveb
(1) Stavby podle druhu a potřeby se umisťují tak, aby
bylo umožněno jejich napojení na sítě technické infrastruktury 2) a pozemní
komunikace a aby jejich umístění na pozemku umožňovalo mimo ochranná pásma
rozvodu energetických vedení přístup požární techniky a provedení jejího zásahu.
Připojení staveb na pozemní komunikace musí svými parametry, provedením a
způsobem připojení vyhovovat požadavkům bezpečného užívání staveb a bezpečného a
plynulého provozu na přilehlých pozemních komunikacích 15). Podle druhu a
charakteru stavby musí připojení splňovat též požadavky na dopravní obslužnost,
parkování a přístup požární techniky.
(2) Stavby se umisťují tak, aby stavba ani její část
nepřesahovala na sousední pozemek. Umístěním stavby nebo změnou stavby na
hranici pozemků nebo v její bezprostřední blízkosti nesmí být znemožněna
zástavba sousedního pozemku.
(3) Nástavba staveb [§ 2 odst. 5 písm. a) stavebního
zákona] je nepřípustná tam, kde by mohlo navrhovanými úpravami dojít k narušení
dochovaných historických, urbanistických a architektonických hodnot daného místa
nebo k narušení architektonické jednoty celku, například souvislé zástavby v
ulici.
(4) Změnou stavby [§ 2 odst. 5 stavebního zákona] nesmí být
narušeny urbanistické a architektonické hodnoty stávající zástavby.
(5) Mimo stavební pozemek lze umístit jen stavby zařízení
staveniště a připojení staveb na sítě technické infrastruktury 2) a pozemní
komunikace.
§ 24
Zvláštní požadavky na umisťování staveb
(1) Rozvodná energetická vedení a vedení elektronických
komunikací se v zastavěném území obcí umisťují pod zem.
(2) U staveb pro shromažďování většího počtu osob 2),
staveb pro obchod 2), staveb ubytovacích zařízení, staveb pro výrobu a
skladování 2) a zemědělských staveb 2) se musí zajistit prostor pro příjezd
vozidel pro zásobování a prostor pro stání těchto vozidel při nakládání a
vykládání.
(3) Garáže, odstavná a parkovací stání, zejména pro
nákladní automobily, autobusy, traktory a jiné dopravní prostředky, se umisťují
mimo plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení, smíšené obytné, kromě staveb
garáží, odstavných a parkovacích ploch pro ně určených v uzavřených prostorech
zemědělských staveb 2) a kromě odstavných a parkovacích stání pro speciální
automobily policejní, požární techniky, lékařské pomoci, automobily obytné a
obytné přívěsy, pokud tomu nebrání omezení vyplývající ze zvláštních předpisů
16).
(4) Servisy, opravny a čerpací stanice pohonných hmot
včetně zařízení pro manipulaci s nimi, zejména překladiště, stáčírny, mycí
rampy, odpařovací stanice, další stavby, zejména dílny, sklady, nádrže topných
olejů, sběrny, skládky, ve kterých dochází k manipulaci s látkami, které mohou
ohrozit povrchové nebo podzemní vody, například jedovaté a žíravé látky,
radioaktivní látky, se nesmí umisťovat v ochranných pásmech I. a II. stupně
vodních zdrojů sloužících pro zásobování pitnou vodou 17), v ochranných pásmech
prvního stupně nebo v užším prozatímním ochranném pásmu přírodních léčivých
zdrojů anebo zdrojů přírodních minerálních vod stolních 16).
(5) Čerpací stanice pohonných hmot 18) se umisťují mimo
plochy bydlení, rekreace a veřejných prostranství.
§ 24a
Studny individuálního zásobování vodou
(1) Studna individuálního zásobování vodou (dále jen
„studna“) musí být situována v prostředí, které není zdrojem možného znečištění
ani ohrožení jakosti vody ve studni, a v takové poloze, aby nebyla ovlivněna
vydatnost sousedních studní.
(2) Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění
je stanovena podle druhu možného zdroje znečištění pro málo prostupné prostředí
takto:
a) žumpy, malé čistírny, kanalizační přípojky 12 m,
b) nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné
v obytné budově nebo samostatné pomocné budově 7 m,
c) chlévy, močůvkové jímky a hnojiště při drobném ustájení
jednotlivých kusů hospodářských zvířat 10 m,
d) veřejné pozemní komunikace 12 m,
e) individuální umývací plochy motorových vozidel a od nich
vedoucí odtokové potrubí a strouhy 15 m.
(3) Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění
je stanovena podle druhu možného zdroje znečištění pro prostupné prostředí
takto:
a) žumpy, malé čistírny, kanalizační přípojky 30 m,
b) nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné
v obytné budově nebo samostatné pomocné budově 20 m,
c) chlévy, močůvkové jímky a hnojiště při drobném ustájení
jednotlivých kusů hospodářských zvířat 25 m,
d) veřejné pozemní komunikace 30 m,
e) individuální umývací plochy motorových vozidel a od nich
vedoucí odtokové potrubí a strouhy 40 m.
§ 24b
Žumpy a malé čistírny
(1) Žumpy se budují pouze tam, kde splaškové odpadní
vody nelze odvádět do kanalizace nebo kde vyčištěné odpadní vody v malé čistírně
odpadních vod do ekvivalentu 500 obyvatel (dále jen „malá čistírna“) není možné
vypouštět do vodního toku nebo do vod podzemních.
(2) Žumpa nebo malá čistírna musí být umístěna a řešena
tak, aby bylo umožněno výhledové připojení stavby na kanalizaci ukončenou
čistírnou odpadních vod. Po připojení stavby na kanalizaci ukončenou čistírnou
odpadních vod musí být u žumpy nebo malé čistírny zajištěno ukončení jejich
užívání.
(3) Žumpa nebo malá čistírna se umisťují tak, aby k nim byl
umožněn přístup nebo příjezd pro vybírání jejich obsahu.
§ 24c
Oplocení pozemků
Oploceny musí být pozemky se stavbami,
a) které mohou působit nepříznivě na životní prostředí,
zejména stavby pro výrobu s nečistým provozem, čistírny odpadních vod, asanační
podniky,
b) kde je nutno zamezit volnému pohybu osob nebo zvířat,
c) které je třeba chránit před okolními vlivy, zejména
stavby pro výrobu potravin,
d) které je třeba chránit před vstupem neoprávněných osob,
zejména jaderná zařízení, regulační a měřicí stanice.
§ 24d
Stavby pro reklamu a reklamní zařízení
(1) Stavby pro reklamu a reklamní zařízení se nesmí
umisťovat tak, aby narušovaly architektonický a urbanistický nebo pietní
charakter prostředí, ohrožovaly bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a
dráhách, obtěžovaly okolí, zejména obytné prostředí, hlukem nebo světlem nad
limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy.
(2) Při umisťování většího počtu staveb pro reklamu a
reklamních zařízení v území musí být zajištěn jejich vzájemný soulad z hlediska
jejich stavebně technického řešení a urbanistického a architektonického
charakteru prostředí.
(3) Umístěním a provozem staveb pro reklamu a reklamních
zařízení nesmějí na pozemních komunikacích 3), v obvodu drah 4) a na veřejných
prostranstvích vznikat překážky pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo
orientace 18a).
(4) Stavby pro reklamu a reklamní zařízení umístěné
a) na budovách musí odpovídat jejich architektonickému
charakteru a nesmí narušovat základní členění průčelí budov a jeho významné
detaily a nesmí narušit stabilitu těchto budov,
b) na střechách budov nesmí přesahovat hřeben střechy a
jejich celková výška nesmí přesahovat 2 m,
c) na oplocení nebo vedle něho do vzdálenosti rovnající se
výšce zařízení či stavby pro informace, reklamu a propagaci nesmí přesahovat
výšku oplocení o více než 20 %.
§ 24e
Staveniště
(1) Staveniště se musí zařídit, uspořádat a vybavit
přísunovými trasami pro dopravu materiálu tak, aby se stavba mohla řádně a
bezpečně provádět. Nesmí docházet k ohrožování a obtěžování okolí, zejména
hlukem a prachem, nad limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy, k
ohrožování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, ke znečišťování
pozemních komunikací, ovzduší a vod, k omezování přístupu k přilehlým stavbám
nebo pozemkům, k sítím technického vybavení a požárním zařízením. Staveniště
musí být oploceno.
(2) Na pozemcích staveb, které jsou kulturní památkou, v
památkových rezervacích nebo v památkových zónách a v přírodních parcích a
zvláště chráněných územích, včetně jejich ochranných pásem, lze zřizovat pouze
takové stavby zařízení staveniště, které nejsou spojeny se zemí pevným základem,
nebo zařízení pojízdná.
(3) Stavby zařízení staveniště, které slouží pro účely
provádění staveb nebo udržovacích prací, musí být povolovány jako dočasné.
(4) Zneškodňování odpadních a srážkových vod ze staveniště
musí být zabezpečeno v souladu s jinými právními předpisy 18b). Přitom je nutné
předcházet podmáčení pozemku staveniště, včetně komunikací uvnitř staveniště,
erozi půdy, narušení a znečištění odtokových zařízení pozemních komunikací a
pozemků přiléhajících ke staveništi, u kterých nesmí být způsobeno jejich
podmáčení.
(5) Stávající podzemní energetické sítě, sítě
elektronických komunikací, vodovody a kanalizace v prostoru staveniště musí být
polohově a výškově zaměřeny a vytýčeny před zahájením stavby.
(6) Veřejná prostranství a pozemní komunikace dočasně
užívané pro staveniště při současném zachování jejich užívání veřejností se musí
po dobu společného užívání bezpečně chránit před poškozením stavební činností a
udržovat. Ustanovení právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
na staveništích tím nejsou dotčena. Veřejná prostranství a pozemní komunikace se
pro staveniště mohou použít jen ve stanoveném nezbytném rozsahu a době a po
ukončení užívání pro tento účel musí být uvedeny do původního stavu.
§ 25
Vzájemné odstupy staveb
(1) Vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky
urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární,
ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany,
bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií 19), požadavky na denní
osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí. Odstupy musí dále
umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná
vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu.
(2) Je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost
mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic
pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může
být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z
protilehlých stěn nejsou okna obytných místností; v takovém případě se odstavec
4 nepoužije.
(3) Vytvářejí-li stavby pro rodinnou rekreaci mezi sebou
volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 10 m.
(4) Jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících
staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň
výšce vyšší z protilehlých stěn, s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných
domů podle odstavce 2. Uvedené odstupy mezi stavbami pro bydlení neplatí pro
jednotlivé stavby umisťované v prolukách. Obdobně se určují odstupy od staveb
nebytových.
(5) Vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících
a podmiňujících bydlení umístěných na pozemku rodinného domu nesmí být od
společných hranic pozemků menší než 2 m.
(6) S ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na
hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s
užíváním rodinného domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku
žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání
dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, její část
nesmí přesahovat na sousední pozemek.
(7) Vzdálenost průčelí budov 2), v nichž jsou okna obytných
místností, musí být nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní
komunikace; tento požadavek se neuplatní u budov umisťovaných ve stavebních
prolukách řadové zástavby a u budov, jejichž umístění stanoví vydaná územně
plánovací dokumentace.
(8) Vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší
spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, balkonů, lodžií, teras, dále od
hranic pozemků a okraje vozovky pozemní komunikace.
ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 26
Výjimky
Za podmínek stanovených v § 169 stavebního zákona je možná výjimka z ustanovení § 20 odst. 3, 5 a 7, § 21 odst. 5 až 7, § 23 odst. 2, § 24 odst. 1 a 3, § 25 odst. 2 až 7.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
§ 27
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.
Ministr:
Mgr. Gandalovič v. r.
____________________
1) § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení),
ve znění pozdějších předpisů.
2) § 3 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických
požadavcích na výstavbu.
3) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění
pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších
předpisů.
5) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a
doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých
zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7) § 1 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského
půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.
8) § 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a
doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
9) § 3 zákona č. 289/1995 Sb.
10) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve
znění pozdějších předpisů.
11) § 1 vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí
některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 13/1997 Sb.
Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o
pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
13) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých
dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
14) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro
veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích),
ve znění pozdějších předpisů.
15) Zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti
provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
16) Vyhláška č. 423/2001 Sb., kterou se stanoví způsob a
rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod
a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení
přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti
přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní
minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí
přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních).
17) Zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
18) Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách.
19) Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií
způsobených nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky.