Zákon o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon)
50/1976 Sb.
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ ODDÍL 1 CÍLE A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ § 1 (1) Územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. (2) Územní plánování vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek - půdy, vody a ovzduší. § 2 (1) Územní plánování zahrnuje tyto úkoly a činnosti: a) stanoví limity využití území, b) reguluje funkční a prostorové uspořádání území, c) určuje nutné asanační, rekonstrukční nebo rekultivační zásahy do území a stanoví způsob jeho dalšího využití, d) vymezuje chráněná území, chráněné objekty, oblasti klidu a ochranná pásma, pokud nevznikají podle zvláštních předpisů jinak, a zabezpečuje ochranu všech chráněných území, chráněných objektů, oblastí klidu a ochranných pásem, e) určuje zásady a podmínky pro věcnou a časovou koordinaci místně soustředěné výstavby jednoho nebo více stavebníků, f) posuzuje a hodnotí územně technické důsledky připravovaných staveb a jiných opatření v území a navrhuje nezbytný rozsah staveb a opatření, které podmiňují jejich plné využití, g) řeší umístění staveb, stanoví územně technické, urbanistické a architektonické zásady pro jejich projektové řešení a realizaci, h) navrhuje využití zdrojů a rezerv území pro jeho společensky nejefektivnější urbanistický rozvoj, i) vytváří podklady pro tvorbu koncepcí výstavby a technického vybavení území, j) navrhuje pořadí výstavby a využití území, k) navrhuje územně technická a organizační opatření nezbytná k dosažení optimálního uspořádání a využití území, l) vymezuje území dotčená požadavky ochrany obyvatelstva. (2) Územní plánování vychází z poznatků přírodních, technických a společenských věd, z vlastních průzkumů a rozborů řešeného území, jakož i z dalších podkladů, které byly pro řešené území zpracovány. (3) Základními nástroji územního plánování jsou územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentace a územní rozhodnutí. ODDÍL 2 ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLADY § 3 Druhy územně plánovacích podkladů (1) Územně plánovací podklady slouží zejména pro zpracování nebo změnu územně plánovací dokumentace, a není-li tato dokumentace zpracována, pro územní rozhodování a pro sledování vývoje a vyhodnocování stavu a možností rozvoje území. (2) Územně plánovací podklady tvoří a) urbanistická studie, která řeší územně technické, urbanistické a architektonické podmínky využití území, b) územní generel, který řeší podrobně otázky územního rozvoje jednotlivých složek osídlení a krajiny, c) územní prognóza, která slouží k prověření možností dlouhodobého rozvoje území na základě rozboru územně technických podmínek, stavu životního prostředí území, demografických a sociologických podkladů a ekonomických předpokladů rozvoje území, d) územně technické podklady, kterými jsou účelově zaměřené a soustavně doplňované soubory údajů charakterizujících stav a podmínky území. § 4Zrušen novelou č. 83/1998 Sb. k 1.7.1998.
§ 5Zrušen novelou č. 83/1998 Sb. k 1.7.1998.
§ 6Zrušen novelou č. 262/1992 Sb. k 1.7.1992.
§ 7Zrušen novelou č. 83/1998 Sb. k 1.7.1998.
ODDÍL 3 ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE § 8Územně plánovací dokumentaci tvoří
a) územní plán velkého územního celku, b) územní plán obce, c) regulační plán. § 9 Územní plán velkého územního celku (1) Územní plán velkého územního celku stanoví uspořádání a limity řešeného území, vymezí významné rozvojové plochy, hlavní koridory dopravy a technické infrastruktury, územní systémy ekologické stability a další území speciálních zájmů. (2) Územní plán velkého územního celku se zpracovává pro vymezené území více obcí, popřípadě okresů. § 10 Územní plán obce (1) Územní plán obce stanoví urbanistickou koncepci, řeší přípustné, nepřípustné, případně podmíněné funkční využití ploch, jejich uspořádání, určuje základní regulaci území a vymezuje hranice zastavitelného území obce. V územním plánu obce se vyznačí hranice současně zastavěného území obce. (2) Územní plán obce se zpracovává pro celé území obce nebo po dohodě schvalujících orgánů společně pro území více obcí; může být zpracován pro vymezenou část území hlavního města Prahy a územně členěných statutárních měst. § 11 Regulační plán (1) Regulační plán stanoví využití jednotlivých pozemků a určuje regulační prvky plošného a prostorového uspořádání. V případě, že pro řešené území není schválen územní plán obce, stanoví regulační plán hranice zastavitelného území a vyznačí se hranice současně zastavěného území obce. (2) Regulační plán se zpracovává pro část území obce nebo pro celé území obce s jednoznačnými územně technickými a urbanistickými podmínkami.Orgány územního plánování jsou
a) obce, b) kraje, c) Ministerstvo pro místní rozvoj, d) Ministerstvo obrany. § 13Obec pořizuje v přenesené působnosti územní plán obce, regulační plány a územně plánovací podklady.
§ 14 (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností pořizuje na žádost obce územní plán obce, regulační plán a územně plánovací podklady. (2) Krajský úřad a) vykonává působnost nadřízeného orgánu územního plánování pro obce, b) pořizuje územní plány velkých územních celků, c) pořizuje územně plánovací podklady nezbytné pro svoji činnost. (3) Ministerstvo pro místní rozvoj a) pořizuje územně plánovací podklady nezbytné pro svoji činnost; územně technické podklady pravidelně prověřující stav a záměry uspořádání území pořizuje pro celé území České republiky, b) vykonává působnost nadřízeného orgánu územního plánování pro hlavní město Prahu a pro kraje. § 15Ministerstvo obrany pořizuje územně plánovací podklady a územně plánovací dokumentaci na území vojenských újezdů.
ODDÍL 4 POŘIZOVÁNÍ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE § 16Zrušen novelou č. 83/1998 Sb. k 1.7.1998.
§ 17 (1) Orgány územního plánování jsou povinny pořizovat územně plánovací dokumentaci v souladu s potřebami rozvoje území. (2) O pořízení územně plánovací dokumentace rozhoduje z vlastního nebo jiného podnětu ten orgán, který je příslušný k jejímu schválení. § 18Zrušen novelou č. 83/1998 Sb. k 1.7.1998.
§ 19 Náklady pořízeníNáklady spojené s pořízením územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů hradí orgán územního plánování, který je pořizuje, nebo obec, na jejíž žádost jsou pořizovány. Orgán územního plánování však může požadovat částečnou nebo úplnou úhradu nákladů na pořízení územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacích podkladů od fyzických nebo právnických osob, jejichž výhradní potřebou bylo pořízení vyvoláno.
§ 20 Zadání (1) Orgán územního plánování, který pořizuje územně plánovací dokumentaci, (dále jen "pořizovatel") navrhne její hlavní cíle a požadavky pro její vypracování v zadání na základě přípravných prací, vyhodnocení dokumentů zpracovaných pro dané území a průzkumů a rozborů území. (2) Místo a den projednávání návrhu zadání územně plánovací dokumentace oznámí pořizovatel veřejnou vyhláškou. Návrh zadání územně plánovací dokumentace musí být vystaven u pořizovatele, popřípadě na dalších ve vyhlášce uvedených místech po dobu 30 dnů k veřejnému nahlédnutí. Do 15 dnů od posledního dne vystavení může každý uplatnit své podněty. (3) Návrh zadání zašle pořizovatel dotčeným orgánům státní správy vždy jednotlivě. Tyto orgány do 30 dnů po obdržení návrhu uplatní svá stanoviska. Ke stanoviskům podaným po této lhůtě se nepřihlíží. Návrh zadání musí být s dotčenými orgány státní správy, které uplatnily svá stanoviska ve stanovené lhůtě, dohodnut. (4) S návrhem zadání územně plánovací dokumentace pořizovatel vždy seznámí orgány územního plánování sousedních územních obvodů a na základě jejich požadavků je informuje o dalším průběhu pořizování územně plánovací dokumentace. (5) Návrh zadání územního plánu velkého územního celku zašle pořizovatel vždy jednotlivě dotčeným orgánům územního plánování, které mohou do 30 dnů po obdržení podat své připomínky. (6) Návrh zadání územně plánovací dokumentace musí být projednán s nadřízeným orgánem územního plánování. (7) Návrh zadání schvaluje ten orgán, který bude schvalovat územně plánovací dokumentaci. § 21 Koncept (1) Na základě schváleného zadání územně plánovací dokumentace zajistí pořizovatel zpracování konceptu řešení územně plánovací dokumentace. (2) Koncept řešení se projednává na veřejném jednání. Jeho součástí je odborný výklad, který zajistí pořizovatel. Místo a dobu konání veřejného jednání pořizovatel oznámí veřejnou vyhláškou nejméně 30 dnů předem a zajistí, aby byl v této lhůtě koncept řešení vystaven k veřejnému nahlédnutí. Dotčené orgány státní správy a nadřízený orgán územního plánování vyrozumí pořizovatel o veřejném jednání ve stejné lhůtě jednotlivě a vyzve je, aby sdělily svá stanoviska nejpozději do 30 dnů ode dne veřejného jednání. Ve stejné lhůtě může každý uplatnit své připomínky. Ke stanoviskům a připomínkám podaným po této lhůtě se nepřihlíží. (3) Oznámení o veřejném jednání při projednávání konceptu řešení územního plánu velkého územního celku zašle pořizovatel každému dotčenému orgánu územního plánování, který může podat své námitky do 30 dnů ode dne veřejného jednání. (4) Vlastníci pozemků a staveb, jejichž práva jsou dotčena konceptem řešení regulačního plánu, územního plánu obce a veřejně prospěšnými stavbami, které jsou vymezeny v konceptu řešení územního plánu velkého územního celku, mohou podat své námitky do 30 dnů od veřejného jednání. K námitkám podaným po uvedených lhůtách se nepřihlíží. (5) Na základě výsledků projednání konceptu řešení zpracuje pořizovatel souborné stanovisko s pokyny pro dokončení návrhu územně plánovací dokumentace. Souborné stanovisko dohodne s dotčenými orgány státní správy, které uplatnily stanoviska ve stanovené lhůtě. Pořizovatel je předloží spolu s vyjádřením nadřízeného orgánu územního plánování ke schválení (§ 26 ). Součástí souborného stanoviska je návrh rozhodnutí o podaných námitkách. Obcím a vlastníkům, kteří podali včas námitky, sdělí pořizovatel do 30 dnů od schválení souborného stanoviska, že bylo námitkám vyhověno, nebo důvody, pro které námitkám vyhověno nebylo.(6) Od zpracování konceptu řešení územního plánu obce a regulačního plánu může být na návrh pořizovatele při schválení zadání upuštěno, jestliže bylo řešení prověřeno urbanistickou studií projednanou podle odstavců 2 a 4. Od zpracování konceptu řešení územního plánu velkého územního celku může být na návrh pořizovatele při schválení zadání upuštěno, jestliže řešení bylo prověřeno územní prognózou projednanou podle odstavců 2 , 3 a 4 . Zadání musí splňovat v těchto případech funkce souborného stanoviska podle odstavce 5 .
(2) O vystavení návrhu vyrozumí pořizovatel písemně dotčené orgány státní správy vždy jednotlivě nejméně 15 dnů přede dnem vystavení. Tyto orgány mohou uplatnit do 15 dnů od posledního dne vystavení návrhu své stanovisko. Návrh územně plánovací dokumentace pořizovatel dohodne s dotčenými orgány státní správy, které uplatnily stanoviska ve stanovené lhůtě. Při řešení rozporů se postupuje podle § 136 .
(5) Pokud dotčené orgány státní správy nesdělí své stanovisko ve lhůtě podle odstavce 2 , vyzve je pořizovatel ke splnění této povinnosti. Pokud ani do 15 dnů po doručení výzvy neobdrží pořizovatel stanovisko dotčeného orgánu státní správy, platí, že proti návrhu územně plánovací dokumentace nemá námitek.
Zrušen novelou č. 83/1998 Sb. k 1.7.1998.
(1) Návrh územně plánovací dokumentace posuzuje před schválením nadřízený orgán územního plánování s ohledem na uplatnění zájmů přesahujících území kraje nebo obce, koordinaci využívání navazujících území a z hlediska souladu obsahu návrhu a postupu při jeho projednání s tímto zákonem a s ostatními právními předpisy1) včetně prověření souladu
a) územního plánu obce s územním plánem velkého územního celku,
b) regulačního plánu s územním plánem obce a s územním plánem velkého územního celku.
(2) Výsledek posouzení sdělí nadřízený orgán územního plánování pořizovateli do 30 dnů. V případě, že shledá nedostatky z hledisek uvedených v odstavci 1 , lze územně plánovací dokumentaci schválit teprve na základě potvrzení nadřízeného orgánu územního plánování, že zjištěné nedostatky pořizovatel odstranil.
(3) Pokud nadřízený orgán nesdělí své stanovisko ve lhůtě uvedené v odstavci 2 , platí, že s posuzovanou dokumentací souhlasí.
ODDÍL 5 SCHVALOVÁNÍ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE
(1) Územní plány velkých územních celků pro svá území schvaluje kraj.
(2) Územní plány obcí a regulační plány pro svá území schvaluje obec.
(3) Územně plánovací dokumentaci na území vojenských újezdů schvaluje Ministerstvo obrany.
(4) Vláda si může vyhradit schválení územně plánovací dokumentace uvedené v odstavci 3 .
Zrušen novelou č. 83/1998 Sb. k 1.7.1998.
Na projednávání a schvalování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
ODDÍL 6 ZÁVAZNOST ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE
(2) Schvalující orgán vymezí závaznou část územně plánovací dokumentace včetně veřejně prospěšných staveb, pro které lze pozemky, stavby a práva k nim vyvlastnit [§ 108 odst. 2 písm. a) a odst. 3 ].
Orgán územního plánování, který je příslušný k pořízení územně plánovací dokumentace, soustavně sleduje, zda se nezměnily podmínky, na základě kterých byla územně plánovací dokumentace schválena. Dojde-li ke změně těchto podmínek, orgán územního plánování pořídí změnu územně plánovací dokumentace. Přitom musí brát zřetel na využití dosud vymezeného zastavitelného území. Orgán územního plánování je povinen uvést do souladu územní plán obce s následně schváleným územním plánem velkého územního celku nebo regulační plán s následně schváleným územním plánem obce a územním plánem velkého územního celku. Do té doby nelze rozhodovat podle těch částí navazující územně plánovací dokumentace, které jsou v rozporu s následně schválenou územně plánovací dokumentací.
(2) Na návrh pořizovatele schvalující orgán schvaluje pořízení změn územně plánovací dokumentace, jejich zadání a stanoví postup při jejich pořízení. V odůvodněných případech může spojit zpracování a projednání konceptu řešení a návrhu změn územně plánovací dokumentace. Na obsah zadání, konceptu a návrhu změn územně plánovací dokumentace stejně jako na jejich projednávání se přiměřeně vztahují ustanovení § 20 až 29 . Před schválením změn územně plánovací dokumentace si pořizovatel vždy vyžádá stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování.
(1) V případě vzniku záplav může orgán územního plánování, který je příslušný ke schválení územně plánovací dokumentace, zrušit územně plánovací dokumentaci pro území dotčené záplavami (dále jen "vymezené dotčené území"). Orgán územního plánování současně rozhodne o pořízení změny územně plánovací dokumentace, která ve vymezeném dotčeném území zohlední důsledky záplav. Na zrušení územně plánovací dokumentace pro vymezené dotčené území se ustanovení § 31 odst. 2 nepoužije.
(2) Pokud nadřízený orgán územního plánování má za to, že orgán územního plánování, který je příslušný ke schválení územně plánovací dokumentace, měl podle odstavce 1 zrušit územně plánovací dokumentaci, a neučinil tak, vyzve jej, aby do 30 dnů územně plánovací dokumentaci zrušil a současně rozhodl o pořízení její změny. Pokud tak orgán územního plánování, který je příslušný ke schválení územně plánovací dokumentace, v uvedené lhůtě neučiní, nadřízený orgán územního plánování platnost územně plánovací dokumentace pozastaví. Na základě toho orgán územního plánování, který je příslušný ke schválení územně plánovací dokumentace, neprodleně rozhodne o pořízení změny územně plánovací dokumentace.
§ 32 Umísťování staveb, využívání území a ochrana důležitých zájmů v území
a) rozhodnutí o umístění stavby,
b) rozhodnutí o využití území,
c) rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu,
d) rozhodnutí o stavební uzávěře,
e) rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků.
(2) Územní rozhodnutí nevyžadují
a) stavební úpravy a udržovací práce,
d) informační, reklamní a propagační zařízení,
(1) K územnímu řízení je příslušný stavební úřad.
(2) Je-li k územnímu řízení, kterým se vydává rozhodnutí o využití území nebo o chráněném území či o ochranném pásmu, příslušný podle zvláštních předpisů jiný orgán státní správy než orgán uvedený v odstavci 1 , dohodne tento orgán návrh rozhodnutí nebo opatření se stavebním úřadem.
§ 34 Účastníci územního řízení
(3) Účastníkem každého územního řízení je obec. Účastníkem územního řízení je dále ten, komu zvláštní zákon toto postavení přiznává;1b) to neplatí v případech, kdy se postupuje podle § 137a .
(4) Účastníky územního řízení nejsou nájemci bytů a nebytových prostor.
(3) Neposkytuje-li předložený návrh dostatečný podklad pro posouzení umístění navrhované stavby nebo jiného opatření v území (§ 32 ), zejména vlivů na životní prostředí, vyzve stavební úřad navrhovatele, aby návrh v přiměřené lhůtě, maximálně však 12 měsíců, doplnil potřebnými údaji nebo podklady, a upozorní jej, že jinak územní řízení zastaví. Nedoplní-li navrhovatel návrh na vydání územního rozhodnutí požadovaným způsobem ve stanovené lhůtě, stavební úřad územní řízení zastaví. Lhůtu o přerušení územního řízení nelze prodloužit dalším rozhodnutím.
(2) Stavební úřad v územním řízení posoudí návrh především z hlediska péče o životní prostředí a potřeb požadovaného opatření v území a jeho důsledků; přezkoumá návrh a jeho soulad s podklady podle odstavce 1 a předchozími rozhodnutími o území, posoudí, zda vyhovuje obecným technickým požadavkům na výstavbu a obecným technickým požadavkům zabezpečujícím užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace,1a) popřípadě předpisům, které stanoví podmínky hygienické, protipožární, bezpečnosti práce a technických zařízení, dopravní, ochrany přírody, péče o kulturní památky, ochrany zemědělského půdního fondu, lesního půdního fondu apod., pokud posouzení nepřísluší jiným orgánům.
Jestliže nemá navrhovatel k pozemku vlastnické nebo jiné právo, lze bez souhlasu vlastníka územní rozhodnutí o umístění stavby nebo rozhodnutí o využití území vydat jen tehdy, jestliže je možno pro navrhovaný účel pozemek vyvlastnit nebo má-li se navrhovatel stát vlastníkem pozemku podle zvláštního předpisu.
S územním řízením se spojují, pokud to nevylučuje povaha věci nebo nestanoví-li zvláštní předpisy jinak, i jiná řízení nutná k umístění stavby nebo k určení využití území.
V územním rozhodnutí vymezí stavební úřad území pro navrhovaný účel a stanoví podmínky k ochraně veřejných zájmů v území; jimi zabezpečí zejména soulad s cíli a záměry územního plánování, včetně architektonických a urbanistických hodnot v území, věcnou a časovou koordinaci jednotlivých staveb a jiných opatření v území, požadavky k ochraně zdraví a životního prostředí a rozhodne o námitkách účastníků řízení. V rozhodnutí o umístění stavby si stavební úřad může v odůvodněných případech vyhradit předložení podrobnějších podkladů, projektové dokumentace nebo její části; podle nich může stanovit dodatečně další podmínky, které musí být zahrnuty do stavebního povolení.
(1) Rozhodnutí o umístění stavby a rozhodnutí o využití území platí dva roky ode dne, kdy nabylo právní moci, nestanovil-li stavební úřad v odůvodněných případech delší lhůtu; nepozbývá však platnost, pokud byla v těchto lhůtách podána žádost o stavební povolení nebo povolení k terénním úpravám a pracím podle tohoto zákona (§ 71 odst. 1 ), nebo bylo-li započato s využitím území ke stanovenému účelu. Rozhodnutí o umístění stavby a rozhodnutí o využití území pozbývá platnosti též dnem, kdy bylo stavebnímu úřadu doručeno oznámení navrhovatele nebo jeho právního nástupce o tom, že upustil od záměru, k němuž se rozhodnutí vztahuje.
§ 41 Změna územního rozhodnutí
§ 42 Oznámení územního rozhodnutí
(1) Územní rozhodnutí se účastníkům oznamuje doručením písemného vyhotovení.
(3) Odkladný účinek odvolání proti územnímu rozhodnutí nelze vyloučit.
ODDÍL 1 OPRÁVNĚNÍ K PROJEKTOVÉ A INŽENÝRSKÉ ČINNOSTI A K PROVÁDĚNÍ STAVEB
§ 43 Oprávnění k projektové a inženýrské činnosti
(2) Právnické osoby nebo fyzické osoby podnikající podle zvláštních předpisů, které nejsou podřízeny orgánům uvedeným v odstavci 1 , udělují oprávnění k projektové činnosti ministerstva pro místní rozvoj republik, a jde-li o právnické osoby nebo fyzické osoby podnikající podle zvláštních předpisů v působnosti federace, federální ministerstvo pro místní rozvoj.
(3) Občan může vykonávat projektovou činnost jen na základě průkazu zvláštní způsobilosti.
§ 44 Oprávnění k provádění staveb
(1) Stavbu a její změnu může provádět jen právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle zvláštních předpisů;2) při provádění stavby musí být zabezpečeno odborné vedení realizace stavby [§ 46a odst. 1 a § 46a odst. 3 písm. b) ].
(2) Jednoduché stavby a jejich změny, s výjimkou staveb uvedených v § 139b odst. 5 písm. b) , c) a d) , včetně jejich změn, může stavebník provádět sám pro sebe svépomocí, jestliže zabezpečí odborné vedení jejich realizace oprávněnou osobou [§ 46a odst. 1 , odst. 3 písm. b) ].
(3) Jednoduché stavby uvedené v § 139b odst. 5 písm. b) , c) a d) , drobné stavby, změny těchto staveb a udržovací práce na stavbě může stavebník provádět sám pro sebe svépomocí, jestliže zabezpečí odborný dozor nad prováděním stavby osobou, která má odborné vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru a alespoň tři roky praxe v oboru, (dále jen "kvalifikovaná osoba"), pokud sám není odborně způsobilý dozor provádět.
ODDÍL 2 ZVLÁŠTNÍ ZPŮSOBILOST K NĚKTERÝM ČINNOSTEM VE VÝSTAVBĚ
(3) Zvláštní způsobilost osob se úředně ověřuje a osvědčuje vydáním zvláštního průkazu.
(2) Ústřední orgány státní správy, které řídí příslušné pracovní činnosti, v souladu se zásadami podle odstavce 1 a v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj
a) určují vybrané pracovní činnosti, pro které se požaduje zvláštní způsobilost,
d) vedou evidenci držitelů průkazů zvláštní způsobilosti.
§ 46a Vybrané činnosti ve výstavbě
(1) Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, (dále jen "vybrané činnosti ve výstavbě") mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k výkonu těchto činností podle zvláštního předpisu.2a)
(2) Právnické osoby mohou vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě, jen pokud zabezpečí jejich výkon osobami uvedenými v odstavci 1 .
(3) Za vybrané činnosti se pro účely tohoto zákona považují
b) vedení realizace staveb, s výjimkou vedení realizace jednoduchých staveb uvedených v § 139b odst. 5 písm. b) , c) a d) , drobných staveb a změn těchto staveb.
(4) Osoby, jejichž odborná způsobilost byla ověřena,2a) jsou povinny při své odborné činnosti chránit veřejné zájmy.
(1) Osoba vykonávající činnost uvedenou v § 46a odst. 3 písm. a) (dále jen "projektant") odpovídá za správnost, úplnost a proveditelnost zpracované projektové dokumentace. Statický výpočet musí být zpracován v takové formě, aby byl kontrolovatelný. Projektant odpovídá za správnost a úplnost zpracování konceptu a návrhu územně plánovací dokumentace. Projektant je povinen přizvat ke zpracování dílčích částí projektové dokumentace další oprávněné projektanty s příslušnou specializací, není-li způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám.
(2) Osoba, která vede realizaci stavby, je v rozsahu předmětu svého podnikání (činnosti) odpovědná za řádné provedení prací v souladu s dokumentací ověřenou stavebním úřadem ve stavebním řízení, za dodržení podmínek stavebního povolení, povinností k ochraně života a zdraví osob a bezpečnosti práce vyplývajících z ostatních právních předpisů. Nemá-li osoba, která vede realizaci stavby, pro jednotlivé druhy prací odbornou způsobilost v příslušném oboru, je povinna přizvat jinou odborně způsobilou osobu.2a)
(2) Vlastnosti výrobků pro stavbu mající rozhodující význam pro výslednou kvalitu stavby musí být ověřeny podle zvláštních předpisů3) z hledisek uvedených v odstavci 1 .
Zrušen novelou č. 262/1992 Sb. k 1.7.1992.
Zrušen novelou č. 262/1992 Sb. k 1.7.1992.
Zrušen novelou č. 262/1992 Sb. k 1.7.1992.
Zrušen novelou č. 262/1992 Sb. k 1.7.1992.
Zrušen novelou č. 262/1992 Sb. k 1.7.1992.
Zrušen novelou č. 262/1992 Sb. k 1.7.1992.
ODDÍL 4 POVOLOVÁNÍ STAVEB, ZMĚN STAVEB A UDRŽOVACÍCH PRACÍ
Stavby, jejich změny a udržovací práce
Stavby, jejich změny a udržovací práce na nich lze provádět jen podle stavebního povolení nebo na základě ohlášení stavebnímu úřadu.
(2) Ohlášení stavebnímu úřadu postačí
Stavební povolení ani ohlášení se nevyžaduje
d) u scénických staveb pro film a televizi,
e) u geodetických dřevěných a přenosných měřických věží, signálů a pyramid,
f) u konstrukcí chmelnic a vinic,
h) u stavebních úprav vnitřních telekomunikačních rozvodů,
i) u udržovacích prací, u nichž není předepsáno ohlášení podle § 55 odst. 2 písm. c),
k) u nosných konstrukcí anténních systémů (včetně anténních systémů) do celkové výšky 15 m.
§ 57 Ohlášení stavebnímu úřadu
(1) Stavebník [§ 139 písm. d) ] drobných staveb, stavebních úprav a udržovacích prací uvedených v § 55 odst. 2 je povinen jejich provedení předem písemně ohlásit stavebnímu úřadu. Stavební úřad může stanovit, že ohlášenou drobnou stavbu, stavební úpravu nebo udržovací práce lze provést jen na základě stavebního povolení.
(3) Za den ohlášení se považuje den, kdy ohlášení bylo podáno u stavebního úřadu.
(4) Mají-li být prováděny stavební úpravy nebo udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou, přiloží stavebník k jejich ohlášení stavebnímu úřadu stanovisko orgánu státní památkové péče. Totéž se týká objektů na územích vyhlášených ochranných pásem a chráněných území podle příslušného zákona.3a)
§ 58 Žádost o stavební povolení
(1) Žádost o stavební povolení spolu s předepsanou dokumentací podává stavebník u stavebního úřadu.
Zrušen novelou č. 83/1998 Sb. k 1.7.1998.
§ 59 Účastníci stavebního řízení
(1) Účastníky stavebního řízení jsou
c) další osoby, kterým zvláštní zákon toto postavení přiznává,1b) nejedná-li se o stavební řízení vedené podle § 137a odst. 3 .
(2) U staveb prováděných svépomocí je účastníkem stavebního řízení též osoba, která na návrh stavebníka bude odborně vést realizaci stavby nebo vykonávat odborný dozor (§ 44 odst. 2 a 3) .
(4) Účastníky stavebního řízení nejsou nájemci bytů a nebytových prostor.
(2) Stavební úřad zastaví stavební řízení, jestliže dokumentace nebyla zpracována oprávněnou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podnikající podle zvláštních předpisů nebo oprávněným občanem, popřípadě stavebník nedoplnil žádost ve lhůtě stanovené podle odstavce 1 nebo neuvedl dokumentaci do souladu s podmínkami územního rozhodnutí.
(3) Stavební úřad zastaví též stavební řízení, nebude-li dokumentace stavby zajišťovat podmínky pro její užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace1a) a nebude-li dokumentace ve lhůtě podle § 60 odst. 1 doplněna.
(4) U liniových staveb nebo v odůvodněných případech též u staveb zvlášť rozsáhlých, s velkým počtem účastníků řízení, stavební úřad uvědomí účastníky o zahájení stavebního řízení veřejnou vyhláškou nejméně 15 dní před konáním místního šetření, popřípadě ústního jednání, a nekoná-li se ústní jednání, před uplynutím lhůty stanovené podle odstavce 3 .
(1) Ve stavebním řízení stavební úřad přezkoumá zejména, zda
a) dokumentace splňuje podmínky územního rozhodnutí,
b) dokumentace splňuje požadavky týkající se veřejných zájmů, především ochrany životního prostředí, ochrany zdraví a života, a odpovídá obecným technickým požadavkům na výstavbu a zvláštnímu předpisu,1a)
d) bude stavba prováděna oprávněnou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podnikající podle zvláštních předpisů nebo zda je u staveb a prací na nich, které budou provádět právnické osoby nebo fyzické osoby podnikající podle zvláštních předpisů samy pro sebe nebo které budou prováděny svépomocí (§ 44 odst. 2 a 3 ), zajištěno odborné vedení a provádění stavby nebo je zajištěn odborný dozor.
(2) Má-li být stavba užívána jako provozovna, zkoumá stavební úřad z hledisek uvedených v odstavci 1 písm. b) i účinky budoucího provozu; technicko-ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení nepřezkoumává.
Zrušen novelou č. 83/1998 Sb. k 1.7.1998.
Se stavebním řízením se spojují, pokud to nevylučuje povaha věci nebo nestanoví-li zvláštní předpisy jinak, i jiná řízení nutná k uskutečnění stavby.
Ve stavebním povolení stanoví stavební úřad závazné podmínky pro provedení a užívání stavby a rozhodne o námitkách účastníků řízení. Stavební úřad zabezpečí stanovenými podmínkami zejména ochranu veřejných zájmů při výstavbě a při užívání stavby, komplexnost stavby, dodržení obecných technických požadavků na výstavbu, popřípadě jiných předpisů a technických norem, a dodržení požadavků stanovených dotčenými orgány státní správy, především vyloučení nebo omezení negativních účinků stavby a jejího užívání na životní prostředí.
Stavební povolení pozbývá platnost, jestliže stavba nebyla zahájena do dvou let ode dne, kdy nabylo právní moci, pokud stavební úřad v odůvodněných případech nestanovil pro zahájení stavby delší lhůtu.
(3) Závaznou podmínkou podle předchozího odstavce je u staveb občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností zajištění přístupu a užívání osobám s omezenou schopností pohybu a orientace.1a)
Stavební povolení a rozhodnutí o prodloužení jeho platnosti jsou závazná i pro právní nástupce účastníků řízení.
ODDÍL 5 TERÉNNÍ ÚPRAVY, PRÁCE A ZAŘÍZENÍ
(1) Povolení stavebního úřadu vyžadují, pokud k tomu nejsou příslušny podle zvláštních předpisů jiné orgány, terénní úpravy, kterými se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry a dále též těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o činnost prováděnou hornickým způsobem.4) Povolení se nevydává, jestliže stavební úřad v územním rozhodnutí od jeho vydání upustil.
(2) Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují informační, reklamní a propagační zařízení (dále jen "zařízení") o ploše větší než 0,6 m2 , která jsou umísťována na pozemku nebo stavbě a jsou viditelná z veřejných prostorů. Zařízení v obvodu dráhy4a) podléhá souhlasu speciálního stavebního úřadu.
K podání žádosti o povolení nebo k ohlášení terénních úprav, prací a zařízení podle § 71 je oprávněn vlastník pozemku nebo stavby anebo ten, kdo prokáže jiné právo k použití pozemku nebo stavby pro požadovaný účel.
Na řízení o povolení terénních úprav, prací a zařízení podle § 71 odst. 1 a 4 se vztahují přiměřeně ustanovení oddílu 4 .
Zrušen novelou č. 83/1998 Sb. k 1.7.1998.
(1) Před zahájením stavby, přístavby, terénních úprav a těžebních prací na povrchu musí stavebník zajistit vytyčení prostorové polohy odborně způsobilými osobami. Výsledky vytyčení musí být ověřeny úředně oprávněnými zeměměřickými inženýry.8)
Zrušen novelou č. 83/1998 Sb. k 1.7.1998.
Zrušen novelou č. 151/2000 Sb. k 1.7.2000.
Kolaudační řízení provádí stavební úřad, který vydal stavební povolení nebo povolil terénní úpravy, těžební a jim podobné nebo s nimi související práce, jakož i informační, reklamní a propagační zařízení.
(1) Účastníky kolaudačního řízení jsou
c) uživatel (provozovatel), je-li v době zahájení řízení znám,
(3) Zjistí-li stavební úřad při kolaudačním řízení na stavbě závady bránící jejímu užívání, zejména nejsou-li splněny podmínky územního rozhodnutí a stavebního povolení k zabezpečení užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace,1a) stanoví lhůtu pro jejich odstranění a přeruší řízení.
(4) S kolaudačním řízením může být spojeno řízení o změně stavby (§ 68 ), pokud se skutečné provedení podstatně neodchyluje od dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení.
Stavební úřad může na žádost stavebníka vydat časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby i před jejím úplným dokončením, pokud to nemá podstatný vliv na uživatelnost stavby a předčasné užívání neohrožuje bezpečnost a zdraví osob. Stavebník musí k žádosti připojit dohodu se zhotovitelem stavby obsahující sjednané podmínky předčasného užívání. Nejpozději do 15 dnů po dokončení stavby je stavebník nebo budoucí uživatel povinen podat stavebnímu úřadu návrh na kolaudaci stavby.
U staveb právnických osob nebo fyzických osob podnikajících podle zvláštních předpisů, kde komplexní vyzkoušení přechází plynule do zkušebního provozu, může být zkušební provoz zahájen se souhlasem stavebního úřadu před vydáním kolaudačního rozhodnutí. Je-li pro posouzení způsobilosti stavby k užívání třeba zhodnotit průběh zkušebního provozu nebo jeho časového úseku, rozhodne stavební úřad v dohodě s dotčenými orgány státní správy o prozatímním užívání stavby ke zkušebnímu provozu a stanoví pro něj podmínky. Po ukončení a vyhodnocení zkušebního provozu nebo jeho časového úseku vydá stavební úřad na návrh stavebníka nebo uživatele stavby kolaudační rozhodnutí.
(1) Stavbu lze užívat jen k účelu určenému v kolaudačním rozhodnutí, popřípadě ve stavebním povolení. Změny ve způsobu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu nebo podstatném rozšíření výroby, popřípadě činnosti, která by mohla ohrozit zdraví a život nebo životní prostředí, jsou přípustné jen na základě rozhodnutí stavebního úřadu o změně v užívání stavby; na řízení se vztahují přiměřeně ustanovení § 76 až 84 .
ODDÍL 8 ÚDRŽBA STAVEB A JEJICH ODSTRAŇOVÁNÍ
(3) Ustanovení odstavce 1 a 2 platí přiměřeně i pro terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně i pro terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona.
(1) Stavební úřad nařídí vlastníku stavby nebo zařízení odstranění
a) závadné stavby ohrožující život nebo zdraví osob, pokud ji nelze hospodárně opravit,
c) stavby, k níž bylo stavební povolení zrušeno (§ 102 odst. 4 ),
(2) Zjistí-li stavební úřad v průběhu stavebního řízení, že stavba již byla zahájena bez stavebního povolení, řízení zastaví a bude postupovat podle odstavce 1 písm. b) .
(3) Podá-li stavebník proti rozhodnutí o odstranění zařízení vydanému podle § 88 odst. 1 písm. b) odvolání, předmětné zařízení nemůže být provozováno a reklamy budou odstraněny nebo zcela zakryty tak, aby nebyly viditelné. Nesplní-li majitel zařízení tuto povinnost, vykoná ji stavební úřad na náklady vlastníka sám.
(5) Povolení stavebního úřadu se nevyžaduje k odstranění zařízení staveniště, jehož dočasnost byla omezena ve stavebním povolení na dobu trvání výstavby, a k odstranění staveb a zařízení, jež nepodléhají stavebnímu povolení. U drobných staveb [§ 55 odst. 2 písm. a) ], informačních, reklamních a propagačních zařízení postačí ohlášení lhůty, do kdy budou odstraněny.
(3) Jestliže o odstranění stavby rozhodl soud, stavební úřad stanoví pouze podmínky podle odstavce 2 .
Jsou-li závadným stavem stavby bezprostředně ohroženy životy osob a není-li možno stavbu zachovat, může stavební úřad výjimečně vydat ústní příkaz k odstranění stavby a zabezpečit odstranění stavby bez projednání s vlastníky stavby. Stavební úřad nejpozději do 3 dnů oznámí písemně rozhodnutí vlastníku stavby a důvody, pro které byl příkaz vydán, a rozhodne o úhradě nákladů na odstranění stavby.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na vydání příkazu k odstranění stavby podle § 91 ; stavební úřad však oznámí orgánům uvedeným v odstavci 1 důvody, které vedly k vydání příkazu k odstranění stavby, pokud možno ještě před započetím odstraňovacích prací.
(1) Stavební úřad zjednoduší postup podle § 88 až 92 při odstraňování provedených změn staveb, terénních úprav, těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací, jakož i informačních, reklamních a propagačních zařízení.
§ 94 Nařízení zabezpečovacích prací
(3) Neodkladné zabezpečovací práce a odstranění stavby se provádějí na náklad vlastníka stavby. Zajistí-li stavební úřad provedení prací podle odstavce 2 , uhradí náklady s tím spojené a vymáhá jejich zaplacení na vlastníku stavby obec.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí přiměřeně, nařizují-li se zabezpečovací práce pro terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona.
Zrušen novelou č. 83/1998 Sb. k 1.7.1998.
§ 95 Státní stavební příspěvek
(3) Státní stavební příspěvek podle odstavce 1 nelze poskytnout, je-li možno zajistit úhradu nákladů na provedení nařízených nezbytných úprav podle jiných právních předpisů.
(2) Rozhodnutí o vyklizení stavby podle odstavce 1 lze oznámit ústně; písemné vyhotovení tohoto rozhodnutí musí být doručeno neprodleně.
(4) Jde-li o stavbu obsahující byty, vyrozumí stavební úřad obec. Při zajištění bytové náhrady se postupuje přiměřeně podle zvláštního předpisu.8a)
Rozhodnutí stavebního úřadu vydaná podle § 85 , 86 , 87 , 88 , 94 a 96 jsou závazná i pro právní nástupce účastníků řízení.
(1) Účastníky řízení podle § 85 až 96 jsou osoby, které mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a stavbám na nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, a jejichž práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být rozhodnutím přímo dotčeny, a dále osoby, které na návrh stavebníka budou odborně vést realizaci stavby nebo vykonávat odborný dozor (§ 44 odst. 2 a 3 ).
(2) Uživatelé jednotlivých bytů a nebytových prostor jsou účastníky řízení jen tehdy, jestliže jejich užívací práva k pozemkům nebo stavbě mohou být přímo dotčena opatřeními, která mají být v řízení podle odstavce 1 stavebním úřadem nařízena.
ODDÍL 9 STÁTNÍ STAVEBNÍ DOHLED
Státní stavební dohled zajišťuje ochranu veřejných zájmů, jakož i práv a právem chráněných zájmů právnických a fyzických osob, vyplývajících z tohoto zákona, z předpisů vydaných k jeho provedení, ze zvláštních předpisů, z územně plánovací dokumentace, z územních rozhodnutí, z provádění stavby nebo její změny, z vlastností stavby při jejím užívání, z odstranění stavby a z provádění terénních úprav, prací a zařízení podle tohoto zákona.
Orgány státního stavebního dohledu jsou pověření pracovníci
b) obcí, které nejsou stavebními úřady, při výkonu působnosti podle § 122 a 124 , a jiných orgánů státní správy oprávněných zvláštními předpisy dozírat na provádění, užívání a odstraňování staveb v mezích těchto předpisů.
(4) Vedle osob uvedených v odstavci 3 mají oprávnění činit záznamy do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě též orgány státního stavebního dohledu (§ 99 ), osoba určená k odbornému vedení realizace stavby nebo k výkonu odborného dozoru nad prováděním stavby (§ 44 odst. 2 a 3) , popřípadě osoby, které na základě smlouvy se stavebníkem vykonávají autorský a technický dozor.
Je-li důvodná obava z ohrožení veřejných zájmů, je orgán státního stavebního dohledu oprávněn nařídit na náklad stavebníka nebo vlastníka stavby sejmutí a přezkoušení vzorků, zkoušky stavby a přizvat znalce pro posouzení technicky obtížných nebo neobvyklých staveb.
(3) V rozhodnutí podle odstavce 2 může stavební úřad uložit fyzické nebo právnické osobě podle povahy věci též povinnost zdržet se takové činnosti, která nad přípustnou míru stanovenou zvláštními předpisy poškozuje životní prostředí, nebo povinnost provést taková opatření, která sníží nepříznivé účinky jejich činnosti na životní prostředí na přípustnou míru. Působnost jiných orgánů podle zvláštních předpisů není dotčena.
(5) Orgán státního stavebního dohledu
c) u fyzických osob oprávněných k vybraným činnostem ve výstavbě (§ 46a ), které tyto činnosti řádně nevykonávají, dá příslušnému orgánu podnět k přezkoumání jejich způsobilosti.
§ 105 Přestupky občanů proti stavebnímu řádu
(1) Přestupku se dopustí a pokutou až do výše 10 000 Kč bude potrestán ten, kdo
e) odstraní drobnou stavbu [§ 55 odst. 2 písm. a) ], reklamní, informační a propagační zařízení bez ohlášení,
f) znemožňuje pověřeným osobám vstup na svůj pozemek, stavbu nebo do ní (§ 134 ),
(2) Přestupku se dopustí a pokutou od 10 000 Kč do 25 000 Kč bude potrestán ten, kdo
b) jako stavebník provádí změnu stavby bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním,
c) užívá stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, popřípadě stavebním povolením nebo v rozporu s účelem drobné stavby provedené na základě ohlášení (§ 57 ) anebo umožní jiné osobě užívat stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,
d) odstraňuje nebo odstraní stavbu bez povolení příslušného orgánu,
f) nepředloží ve stanovené lhůtě či rozsahu dokumentaci nebo jiné podklady pro nařízení nezbytné úpravy anebo neprovede nařízené nezbytné úpravy (§ 87 ) nebo neprovede ve stanovené lhůtě neodkladné zabezpečovací práce (§ 94 odst. 1 ).
(3) Přestupku se dopustí a pokutou od 25 000 Kč do 50 000 Kč bude potrestán ten, kdo
a) jako stavebník provádí novou stavbu bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním,
e) nesplní povinnost podle § 88 odst. 3 a nadále provozuje zařízení.
(5) O řízení ve věcech přestupků, o podmínkách odpovědnosti za přestupky, jakož i o příslušnosti k projednávání přestupků platí obecné předpisy.10)
§ 106 Pokuty právnickým osobám nebo fyzickým osobám podnikajícím podle zvláštních předpisů
c) nezajišťuje podmínky pro výkon státního stavebního dohledu, brání jeho výkonu, nesplní výzvu orgánu státního stavebního dohledu (§ 102 odst. 2 ) nebo neprovede opatření nařízené orgánem státního stavebního dohledu,
e) užívá drobnou stavbu nebo informační, reklamní a propagační zařízení provedené bez ohlášení nebo v rozporu s ním (§ 57 , § 71 odst. 2 ),
b) provádí změnu stavby bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním,
c) odstraní stavbu bez povolení příslušného orgánu,
d) neodstraní dočasné zařízení staveniště po ukončení výstavby,
e) provádí projektovou činnost bez oprávnění,
f) provádí pro jiného stavbu mimo rozsah předmětu své činnosti,
g) nepředloží ve stanovené lhůtě či rozsahu dokumentaci nebo jiné podklady pro nařízení nezbytné úpravy anebo neprovede nařízené nezbytné úpravy (§ 87 ) nebo neprovede ve stanovené lhůtě neodkladné zabezpečovací práce (§ 94 odst. 1 ),
h) zhoršuje životní prostředí tím, že prodlužuje dobu výstavby v rozporu se stavebním povolením.
Zrušeno novelou č. 83/1998 k 1 .7.1998.
Zrušeno novelou č. 83/1998 k 1 .7.1998.
Zrušen novelou č. 405/2002 Sb. k 6.9.2002.
(4) Pokutu v odstavci 1 písm. a) až c) , v odstavci 2 písm. b) a v odstavci 3 písm. a) může stavební úřad uložit i právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající podle zvláštních předpisů, která provádí stavbu jako dodavatel. Stejně postupuje stavební úřad vůči právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající podle zvláštních předpisů, provádějící práce pro stavebníka, který se dopustil přestupku podle § 105 odst. 1 písm. a) a b) , odst. 2 písm. a) , b) a d) , odst. 3 písm. a) a odst. 4 .
(1) Horní hranice výše pokut se zvyšuje o polovinu,
a) byla-li za přestupek (§ 105 ) nebo jiný správní delikt (§ 106 ) téže skutkové podstaty uložena stejné osobě v posledních dvou letech pokuta,
b) týká-li se protiprávní jednání stavby nebo prostoru, které jsou předmětem státní ochrany památek, nebo jde o I. zónu národního parku či chráněné krajinné oblasti nebo o národní přírodní rezervaci či národní přírodní památku.1b)
(2) Horní hranice výše pokut se zvyšuje na dvojnásobek v případech, kdy protiprávní jednání podle § 105 a 106 trvá i po výzvě orgánu státního stavebního dohledu nebo po rozhodnutí stavebního úřadu, jímž bylo takové jednání zakázáno.
(3) Horní hranice výše pokut za přestupky se zvyšuje na desetinásobek, provádí-li fyzická osoba stavbu nebo její změnu bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním pro účely podnikání anebo umožní-li fyzická osoba právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající podle zvláštních předpisů užívat stavbu pro účely podnikání bez kolaudačního rozhodnutí nebo v rozporu s ním [§ 105 odst. 2 písm. b) a c) a odst. 3 písm. a) a b) ].
§ 107a Vybírání, vymáhání a výnos pokut
a) podle § 105 je upraven zvláštním předpisem,8b)
b) podle § 106 obecním úřadem je příjmem obce, jejíž orgán ve věci rozhodoval v prvním stupni; pokuta uložená jiným správním orgánem je příjmem státního rozpočtu.
(2) Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštních předpisů.8c)
(1) Pozemky, stavby a práva k nim, potřebné pro uskutečnění staveb nebo opatření ve veřejném zájmu, uvedených v odstavci 2 , lze vyvlastnit nebo vlastnická práva k pozemkům a stavbám lze omezit10a) rozhodnutím stavebního úřadu (dále jen "vyvlastnit").
(2) Vyvlastnit podle tohoto zákona je možné jen ve veřejném zájmu pro
a) veřejně prospěšné stavby podle schválené územně plánovací dokumentace,
d) vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku a stavbě,
f) účely vymezené zvláštními zákony.10b)
(3) Veřejný zájem na vyvlastnění pro účely uvedené v odstavci 2 musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení. Za stavby podle odstavce 2 písm. a) se považují stavby určené pro veřejně prospěšné služby a pro veřejné technické vybavení území podporující jeho rozvoj a ochranu životního prostředí, které vymezí schvalující orgán v závazné části územně plánovací dokumentace.
Zrušen novelou č. 262/1992 Sb. k 1.7.1992.
(1) Vyvlastnit lze jen tehdy, není-li možno cíle vyvlastnění dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem.
(1) Za vyvlastnění náleží vyvlastňovanému náhrada
a) ve výši obvyklé ceny20) pozemku nebo stavby, včetně všech jejich součástí a příslušenství, došlo-li k odnětí vlastnického práva k nim, nebo
b) ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu21) , došlo-li k omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě zřízením věcného břemene nebo došlo-li k odnětí nebo omezení práva odpovídajícího věcnému břemenu.
(2) Kromě náhrad uvedených v odstavci 1 náleží vyvlastňovanému též náhrada stěhovacích nákladů, nákladů spojených se změnou místa podnikání a dalších obdobných nákladů, které vyvlastňovaný účelně vynaloží v důsledku a v souvislosti s vyvlastněním.
(3) Náhrady podle odstavců 1 a 2 se stanoví takovým způsobem a v takové výši, aby odpovídaly majetkové újmě, která se u vyvlastňovaného projeví v důsledku vyvlastnění. V případě, že obvyklá cena podle odstavce 1 písm. a) by byla nižší než cena zjištěná podle cenového předpisu, náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny zjištěné.
Místo náhrady uvedené v § 111 odst. 1 písm. a) se vyvlastňovanému poskytne jiný pozemek nebo stavba, dohodne-li se na tom s vyvlastnitelem; právo na vyrovnání rozdílu v obvyklé ceně vyvlastněného pozemku nebo stavby a náhradního pozemku nebo stavby není dotčeno.
Nedojde-li v průběhu vyvlastňovacího řízení mezi dosavadním vlastníkem a těmi, kterým na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou práva zanikající vyvlastněním, k dohodě o rozdělení náhrady, složí navrhovatel náhradu u soudu, v jehož obvodu pozemek nebo stavba leží. Soud rozhodne o uspokojení těchto nároků, zejména s přihlédnutím k tomu, aby nebylo ohroženo zajištění nároků zástavních věřitelů.
(2) V případě, že osoba oprávněná k náhradě není známa, že není znám její pobyt nebo že je v prodlení22) , složí vyvlastnitel náhradu ve lhůtě podle odstavce 1 do úschovy u soudu23) .
(1) Vyvlastňovací řízení provádí stavební úřad.
(1) K projednání návrhu na vyvlastnění nařídí stavební úřad ústní jednání.
(2) Stavební úřad oznámí účastníkům řízení konání ústního jednání písemně nejméně 15 dnů předem.
Zrušen novelou č. 262/1992 Sb. k 1.7.1992.
(1) Na základě výsledků vyvlastňovacího řízení vydá stavební úřad rozhodnutí o vyvlastnění.
(2) Odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí o vyvlastnění nelze vyloučit.
Užívání vyvlastněného pozemku a stavby
(1) Vyvlastněný pozemek a stavbu lze užívat jen k účelům, pro které byly vyvlastněny.
Zrušen novelou č. 262/1992 Sb. k 1.7.1992.
(1) Na žádost účastníka, jemuž byly pozemek nebo stavba vyvlastněny, zruší stavební úřad zcela nebo zčásti rozhodnutí o vyvlastnění práv k pozemkům nebo stavbám, jestliže nebylo ve stanovené lhůtě započato s jejich užíváním k účelu, pro který bylo vyvlastněno. Žádost o zrušení rozhodnutí o vyvlastnění lze podat kdykoli po uplynutí lhůty podle § 115 odst. 2 , pokud pozemek nebo stavba neslouží k účelu, pro který byly vyvlastněny. Před uplynutím této lhůty lze žádost podat jen tehdy, jestliže územní rozhodnutí určující využití pozemku nebo stavby pro daný účel pozbylo platnosti nebo bylo zrušeno. O těchto právech musí stavební úřad poučit účastníka řízení v rozhodnutí o vyvlastnění.
a) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
c) Magistrát hlavního města Prahy a úřady městských částí určené statutem,
(3) Krajský úřad je nadřízeným správním orgánem stavebních úřadů měst a obcí.
(2) Jestliže obec, která je stavebním úřadem, přestane vykonávat působnost stavebního úřadu pro jinou obec, vykonává pro ni působnost stavebního úřadu obecní úřad obce s rozšířenou působností, pokud nedojde podle odstavce 1 k uzavření dohody o výkonu působnosti stavebního úřadu s jinou obcí, která je stavebním úřadem.
Jde-li o stavbu nebo opatření, jež se má uskutečnit v územním obvodu dvou nebo více stavebních úřadů, provede řízení a vydá rozhodnutí nejbližší společně nadřízený správní orgán. Tento orgán může stanovit, že řízení provede a rozhodnutí vydá některý ze stavebních úřadů, v jehož územním obvodu se má stavba nebo opatření uskutečnit.
Zrušen novelou č. 320/2002 Sb. k 1.1.2003.
ODDÍL 2 SPECIÁLNÍ, VOJENSKÉ A JINÉ STAVEBNÍ ÚŘADY
§ 120 Speciální stavební úřady
(2) Speciální stavební úřady postupují podle tohoto zákona, pokud zvláštní předpisy podle odstavce 1 nestanoví jinak; povolení pro stavby mohou vydat jen se souhlasem stavebního úřadu příslušného k vydání územního rozhodnutí, který ověřuje dodržení jeho podmínek. Jestliže se územní rozhodnutí nevydává, postačí vyjádření o souladu navrhované stavby se záměry územního plánování.
§ 121 Vojenské a jiné stavební úřady
a) Ministerstvo obrany u staveb vojenské správy mimo území vojenských újezdů,
b) Ministerstvo vnitra u staveb pro bezpečnost státu,
c) Ministerstvo spravedlnosti u staveb Vězeňské služby,
d) Ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb uranového průmyslu na území vyhrazeném pro tyto účely.
Zrušen novelou č. 83/1998 Sb. k 1.7.1998.
(1) Obce, které nejsou stavebními úřady, vykonávají tuto působnost:
ODDÍL 4 VYHRAZENÍ A PŘENESENÍ PRAVOMOCI STAVEBNÍHO ÚŘADU
Správní orgán nadřízený stavebnímu úřadu si může vyhradit pravomoc stavebního úřadu u jednotlivých technicky zvlášť obtížných nebo neobvyklých staveb nebo u opatření s většími nebo rozsáhlejšími účinky na životní prostředí v jejich okolí.
a) vydávat stavební povolení na stavební úpravy jednoduchých staveb, pokud nejde o kulturní památky,
b) určovat, zda jí ohlášené drobné stavby, stavební úpravy a udržovací práce (§ 55 odst. 2 a 3) , s výjimkou stavebních úprav a udržovacích prací na kulturních památkách, vyžadují stavební povolení, a v těchto případech stavební povolení vydávat,
d) přijímat ohlášení lhůty, do kdy bude odstraněna drobná stavba a informační, reklamní a propagační zařízení (§ 88 odst. 3 ),
e) kolaudovat stavby a jejich změny, ke kterým vydala stavební povolení,
f) zabezpečovat výkon státního stavebního dohledu (§ 98 až 104) .
(2) V hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech vykonává pravomoc podle odstavce 1 úřad městské části hlavního města Prahy a úřad městského obvodu nebo úřad městské části územně členěného statutárního města, stanoví-li tak statut.
(3) Pokud obec nemá podmínky pro odborné rozhodování o stavebně technických záležitostech, krajský úřad obci odejme pravomoc přenesenou na ni podle odstavce 1 ; výkon této pravomoci bude pro obec zajišťovat příslušný stavební úřad (§ 117 a 118 ).
ČÁST ŠESTÁ OCHRANA ZVLÁŠTNÍCH ZÁJMŮ
§ 125 Zajištění zájmů obrany státu
(1) Při plnění úkolů územního plánování je nutno dbát zájmů obrany a bezpečnosti státu.
(2) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra mohou určit a oznámit stavebním úřadům území, v nichž lze v zájmu zajištění obrany a bezpečnosti státu vydat územní rozhodnutí a stavební povolení jen se souhlasem Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra; tyto orgány mohou svůj souhlas vázat na splnění zvláštních podmínek pro umístění, provedení a užívání těchto staveb. Pro postup při udělování souhlasu platí § 126 odst. 2 .
(3) Vojenská správa nebo orgány ministerstva vnitra mohou v územích určených podle odstavce 1 uplatňovat u staveb již zřízených požadavky na nezbytné úpravy nebo si u nich vyhradit předchozí souhlas ke změnám stavby; náklady na nezbytné úpravy provedené na zvláštní požadavek vojenské správy nebo orgánu ministerstva vnitra hradí tyto orgány.
(4) Ministerstvo obrany stanoví postup při pořizování, projednávání a schvalování územně plánovací dokumentace území určených vojenských újezdů.12)
Ochrana složek životního prostředí a jiných zvláštních zájmů
(1) Dotýká-li se řízení podle tohoto zákona zájmů chráněných zvláštními předpisy,11b) rozhodne stavební úřad jen v dohodě, popřípadě se souhlasem orgánu státní správy, který chráněné zájmy hájí (dotčený orgán státní správy). Dotčený orgán státní správy může svůj souhlas vázat na splnění podmínek stanovených ve svém rozhodnutí (stanovisku, vyjádření, souhlasu, posudku apod.) v souladu se zvláštním zákonem, na jehož podkladě je oprávněn zájem chránit.
(2) Je-li tímto zákonem stanoven postup při přezkoumávání zájmů chráněných zvláštními předpisy a při uplatňování stanovisek nebo obdobných opatření dotčených orgánů státní správy, postupují podle něho dotčené orgány státní správy uvedené v odstavci 1 . Právo těchto správních orgánů vydat samostatné rozhodnutí zůstává nedotčeno, jestliže to předpisy na ochranu jimi sledovaných zájmů stanoví.
(3) Před vydáním rozhodnutí o umístění stavby, stavebního povolení, jakož i dodatečného povolení týkajícího se stavby, jejíž součástí je jaderné zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření, a kolaudačního rozhodnutí stavby, jejíž součástí je jaderné zařízení nebo pracoviště s významným nebo velmi významným zdrojem ionizujícího záření, je stavební úřad povinen si vyžádat u navrhovatele nebo stavebníka povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost vydané podle zvláštního předpisu.12a)
(4) K návrhům na vydání územního rozhodnutí podle tohoto zákona se nemusí předkládat vyjádření, souhlasy a stanoviska předepsaná zvláštními předpisy,12b) jestliže zájmy sledované těmito předpisy byly již předmětem hodnocení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 17/1992 Sb. , o životním prostředí, a zákona České národní rady č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a příslušný správní orgán od jejich vydání upustil ve svém vyjádření podle § 7 odst. 4 zákona České národní rady č. 244/1992 Sb.
ČÁST SEDMÁ EVIDENCE A UKLÁDÁNÍ DOKUMENTACE
Zrušen novelou č. 83/1998 Sb. k 1.7.1998.
Zrušen novelou č. 83/1998 Sb. k 1.7.1998.
Zrušen novelou č. 83/1998 Sb. k 1.7.1998.
(2) Rozhodnutí a opatření uvedená v odstavci 1 , vydaná v rámci přenesené pravomoci obcí, spolu s příslušnými spisy včetně dokladů o případných změnách a doplňcích, eviduje a jejich ukládání zabezpečuje obec.
Orgány územního plánování a stavební úřady, které evidují, ukládají územně plánovací dokumentaci a dokumentaci staveb, jsou povinny umožnit právnickým osobám nebo fyzickým osobám podnikajícím podle zvláštních předpisů a osobám, které prokáží odůvodněnost svého požadavku, nahlížet do této dokumentace a pořizovat z ní výpisy; přitom jsou povinny učinit opatření, aby nahlédnutím do dokumentace nebylo porušeno státní, hospodářské či služební tajemství, jakož i zákonem uložená či uznaná povinnost mlčenlivosti.
§ 134 Vstup na cizí pozemky a stavby
(2) Je-li to nezbytné, mohou s osobou oprávněnou ke vstupu na cizí pozemky, na stavby a do nich podle odstavce 1 vstupovat též znalci a účastníci řízení touto osobou přizvaní.
(3) V případě úkonů podle § 91 , 94 a 96 tohoto zákona k odvrácení nebezpečí způsobeného závadami na stavbě, které ohrožují bezpečnost, životy či zdraví osob, nebo mohou způsobit značné škody, mohou osoby oprávněné ke vstupu na cizí pozemky, na stavby a do nich podle odstavce 1 na ně vstupovat bez vědomí vlastníka. Jsou však povinny jej neprodleně o provedených úkonech vyrozumět.
(4) Při pochybnostech o rozsahu oprávnění rozhodne v jednotlivých případech stavební úřad.
(5) Doba a rozsah výkonu oprávnění na cizím pozemku a stavbě musí být omezeny na nezbytně nutnou míru. Došlo-li při činnosti vstupujícího k poškození pozemku nebo stavby, musí být uvedeny, je-li to možné, do původního stavu; jinak platí o náhradě škody obecné předpisy.12c)
§ 135 Opatření na sousedním pozemku nebo stavbě
(2) Ten, v jehož prospěch uložil stavební úřad opatření podle odstavce 1 , je povinen dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit; po skončení je povinen uvést sousední pozemek nebo stavbu do původního stavu a není-li to možné nebo hospodářsky účelné, poskytnout jejímu vlastníku náhradu podle obecných předpisů o náhradě škody.
(2) Nepodaří-li se vzniklý rozpor s výjimkou případů uvedených v odstavci 4 odstranit do 60 dnů dohodou nadřízených orgánů podle odstavce 1 , rozhodne Ministerstvo pro místní rozvoj po projednání s příslušnými správními úřady do 60 dnů od postoupení rozporu k rozhodnutí. Jde-li o stavby, kde řízení provádějí orgány podle zvláštních právních předpisů, rozhodne o rozporu ústřední správní úřad nadřízený těmto orgánům obdobným způsobem.
(3) Týká-li se rozpor území Natura 2000 podle zvláštního právního předpisu,12d) rozhodne o rozporu Ministerstvo pro místní rozvoj v dohodě s Ministerstvem životního prostředí; nedojde-li k dohodě, rozhodne o rozporu vláda.
§ 137 Občanskoprávní a jiné námitky
(2) Nedojde-li mezi účastníky řízení k dohodě o námitce podle odstavce 1 , která, kdyby se zjistilo její oprávnění, by znemožnila uskutečnit požadované opatření nebo by umožnila jeho uskutečnění jen v podstatně jiné míře či formě, odkáže stavební úřad navrhovatele nebo jiného účastníka podle povahy námitky na soud a řízení přeruší.
§ 137a Výjimky ze stavebního řádu
(2) Jestliže se stavby nebo terénní úpravy zničené nebo poškozené živelní pohromou nebo náhlou havárií mají obnovit ve shodě s původními povoleními stavebního úřadu, postačí, že takové opatření bylo předem stavebnímu úřadu ohlášeno; pro tento postup platí ustanovení § 57 odst. 2 obdobně s tím, že lhůta pro písemné sdělení stavebního úřadu, že proti obnovení stavby nemá námitek, činí 7 dnů. V ohlášení se uvedou údaje o stavbě, která má být obnovena, jednoduchý technický popis prací a dále právnická nebo fyzická osoba, která bude činnost provádět.
(4) Odvolání proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle odstavce 3 nemají odkladný účinek.
Zrušen novelou č. 83/1998 Sb. k 1.7.1998.
§ 138a Obecné technické požadavky na výstavbu
Pokud se v tomto zákoně používá pojmu
a) "stavba", rozumí se tím i její část,
zrušeno novelou č. 96/2000 Sb. k 21.4.200.
d) "stavebník", rozumí se tím též investor a objednatel stavby,
f) "jiná práva k pozemkům nebo stavbám", rozumí se tím zejména právo hospodaření s majetkem státu17c) a právo odpovídající věcnému břemeni.17d)
§ 139a Pojmy územního plánování
b) parcel zemědělských pozemků a vodních ploch obklopených parcelami uvedenými pod písmenem a) ; parcely jiných zemědělských pozemků stejně jako lesních pozemků se do zastavěného území obce nezahrnují,
c) parcel ostatních ploch; z nich dráhy, dálnice, silnice a ostatní komunikace pouze v případě, že jsou obklopeny parcelami uvedenými pod písmeny a) a b) .
b) dočasné, u nichž se předem omezí doba jejich trvání.
(3) Změnami dokončených staveb jsou
a) nástavby, jimiž se stavby zvyšují,
c) stavební úpravy, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby.
(5) Jednoduchými stavbami jsou
b) stavby pro individuální rekreaci,
d) přípojky na veřejné rozvodné sítě a kanalizaci,
f) podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2 a hloubka 3 m.
(6) Za jednoduché stavby se nepovažují stavby skladů hořlavin a výbušnin, stavby pro civilní obranu, požární ochranu, stavby uranového průmyslu a jaderných zařízení, sklady a skládky nebezpečných odpadů19) a stavby vodohospodářských děl.
(7) Drobnými stavbami jsou stavby, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, a to
b) podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a hloubka 3 m.
(8) Za drobné stavby se považují též
c) připojení drobných staveb na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní,
d) nástupní ostrůvky hromadné veřejné dopravy, přejezdy přes chodníky, propustky apod.
(9) Za drobné stavby se nepovažují stavby garáží, skladů hořlavin a výbušnin, stavby pro civilní obranu, požární ochranu, stavby uranového průmyslu a jaderných zařízení, sklady a skládky nebezpečných odpadů19) a stavby vodohospodářských děl.
(10) Za stavby vojenské správy mimo území vojenských újezdů12) se považují stavby sloužící k obraně státu zřizované v působnosti Ministerstva obrany.
(14) Za stavby jaderných zařízení se považují stavby vymezené zvláštními předpisy.12a) V pochybnostech, zda jde o jaderné zařízení, je určující vyjádření Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Není-li výslovně stanoveno jinak, vztahují se na řízení podle tohoto zákona obecné předpisy o správním řízení.
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, Magistrátu hlavního města Prahy, úřadu městské části hlavního města Prahy, magistrátu nebo úřadu městské části nebo úřadu městského obvodu územně členěného statutárního města, městskému nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
ČÁST DEVÁTÁ USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
(5) Do nabytí účinnosti obecně závazného právního předpisu podle § 111 odst. 2 tohoto zákona se postupuje podle dosavadních předpisů.
Zrušen novelou č. 83/1998 Sb. k 1.7.1998.
(1) Ministerstvo pro místní rozvoj vydá obecně závazné právní předpisy k provedení § 46 odst. 1 , § 55 odst. 3 , § 75 odst. 2 a § 121 odst. 3 tohoto zákona a obecně závazné právní předpisy, které podrobněji upraví
b) obsah a způsob zpracování registračních listů územně plánovací dokumentace,
c) výčet dalších orgánů, které mohou pořizovat územně technické podklady,
e) podrobnosti státního stavebního dohledu a podmínky pro jeho výkon,
f) podrobnosti povolování staveb jaderných zařízení,
k) obecné technické požadavky na výstavbu a obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace,1a)
Zrušen novelou č. 262/1992 Sb. k 1.7.1992.
(2) Ministerstvo financí vydá právní předpis k provedení § 111 odst. 2 tohoto zákona.
(4) K provedení § 138a odst. 1 a 2 vydá
b) Ministerstvo zemědělství právní předpisy, kterými stanoví technické požadavky pro vodní díla,
Zrušují se:
3. zákon č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu;
4. § 9 zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku;
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1976.
1) Např. zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 334/1992 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb. , zákon ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), a zákon ČNR č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
1b) Např. zákon ČNR č. 114/1992 Sb.
2) § 30
odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník , ve znění pozdějších
předpisů.
§ 4 písm. d) a § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 174/1968 Sb., o státním
odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.
§ 7 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 5 odst. 2 zákona ČNR č. 61/1988 Sb. , o hornické činnosti, výbušninách a o
státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
2a) Např. zákon ČNR č. 360/1992 Sb. , o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 61/1988 Sb. , zákon č. 200/1994 Sb. , o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
3) Např. zákon č. 22/1997 Sb. , o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, zákon ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.
3a) Zákon ČNR č. 20/1987 Sb. , o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon ČNR č. 61/1988 Sb.
4a) § 4 zákona č. 266/1994 Sb. , o dráhách.
7) Zákon č. 36/1967 Sb. , o znalcích a tlumočnících.
8) Zákon č. 200/1994 Sb.
8a) Zákon ČNR č. 102/1992 Sb. , kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník , ve znění zákona č. 227/1997 Sb.
8b) § 13 odst. 3 zákona ČNR č. 200/1990 Sb.
8c) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
9) § 288 hospodářského zákoníku.
10)
Zákon ČNR č. 200/1990 Sb. , o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
10a) § 128 odst. 2 občanského zákoníku .
10b) Např. zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., zákon ČNR č. 20/1987 Sb.
11b) Např. zákon ČNR č. 114/1992 Sb. , zákon č. 138/1973 Sb., zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 334/1992 Sb. , zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, zákon ČNR č. 20/1987 Sb. a zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích.
12) Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
12a) Zákon č. 18/1997 Sb. , o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.
12b) Např. zákon ČNR č. 114/1992 Sb. , zákon č. 309/1992 Sb., zákon č. 125/1997 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., zákon č. 20/1966 Sb. , o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
12c) § 420 a násl. občanského zákoníku.
Zákon č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
14) § 70, 71 hospodářského zákoníku, § 198 a 397 občanského zákoníku a zákony uvedené ad 13.
15) § 3 zákona č. 71/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku.
16) § 506 a 495 občanského zákoníku .
17a)
Zákon č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník.
Zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
17c) Např. § 761 zákona č. 513/1991 Sb.
17d) Např. § 151n a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů, § 12 odst. 1 a 3 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů, § 17 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb.
Zrušena novelou č. 83/1998 Sb. k 1.7.1998.
19) § 2 zákona č. 125/1997 Sb.
20) § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb. , o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
21) § 18 zákona č. 151/1997 Sb.
22) § 522 občanského zákoníku .