1. OBSAH STANDARDU

STANDARDY KONSTRUKCÍ
Obsah standardu je popsán následujícími technickými a kvalitativními parametry.

Protlačení trub v hornině tř. 1 až 4
Protlačováním trub se rozumí protlačení trub v hornině 1 až 4 s výjimkou tekoucích písků a hornin kašovité konzistence v hloubce do 6 m délky do 35 m do vnějšího průměru 500 mm, bez ohledu na jejich druh. Obsahem standardu je spojování protlačovaných trub, protlačení, které je nutno opakovat v případech, že se v zemině vyskytnou překážky, pro které je nutno protlačení uskutečnit v jiném místě, zřízení a odstranění podlahy a podpěrné konstrukce pro protlačovací zařízení, úprava čela potrubí pro protlačení, případné vodorovné přemístění výkopku z protlačovaného potrubí a svislé přemístění výkopku z montážní jámy na přilehlé území a případné přehození napovrch. Popis standardu musí vymezit vnější průměr protlačovaných trub

Řízené protlačení a vtažení plastových trub v hornině tř. 1 až 4
Jedná se o bezvýkopovou technologii horizontálně řízeného vrtání a vtažení potrubí na principu rozplavování a rozrušování zeminy pomocí vysokotlaké směsi vody a bentonitu. Obsahem standardu je provedení pilotního vrtu, potřebné rozšíření vrtu, vtažení potrubí, svařování vtahovaného potrubí.

Ražení štol ruční
Ražením štol ručním se rozumí ražení štol v hornině I. a II. stupně ražnosti suché, mokré a silně zavodněné a v lité skále s použitím nebo bez použití trhavin. Obsahem standardu je ražení trvalého a dočasného nadměrného výrubu s odstřelem nebo bez odstřelu, ražení a čištění odvodňovacího kanálku o průřezu do 0,25 m2, nutná zajišťovací výstroj, naložení rubaniny v hoř strojně nebo ručně, montáž a demontáž vystrojení štol.V ražení štol ruční v horninách II. stupně dočesná nosná konstrukce provizorního zajištění. Popis standardu musí vymezit délku a způsob ražení štol (s nebo bez odstřelu), stupeň ražnosti zeminy, míru zavodnění horniny a průřez TV (teoretického výrubu).

Ražení štol štíty
Ražením štol štíty se rozumí ražení štol štíty nemechanizovanými a mechanizovanými v hornině I. a II. stupně ražnosti suché, mokré a silně zavodněné a v lité skále. Obsahem standardu je pro:
a) nemechanizované štíty příprava k ražení, prohlídka čelby, převzetí stroje a provedení záznamu – svislé (do jámy nebo z jámy do hloubky 25 m) a vodorovné přemístění štítu – běžná denní údržba strojního zařízení s příslušenstvím – doplnění mazacích hmot – údržba kolejí důlní drážky – napojení přívodů energie – řízení a obsluha nemechanizovaného štítu, kladečského vozíku a lanového drapáku s hydraulickým uzávěrem – nastavení hydraulických pístů a zatlačení štítu do horniny – rozpojování horniny ručním a pneumatickým nářadím – naložení rubaniny do vozíků důlní drážky ručně nebo lanovým drapákem – ruční přemisťování vozíků s rubaninou do vzdálenosti 100 m a vracení prázdných zpět – přesazení stroje pojednotlivých záběrech – kontrola a zajišťování směru a nivelety štítu – přísun tvárnic ze vzdálenosti 100 m – vyložení z vozu a uložení do spodní poloviny prstence pomocí kladečského vozíku – přichycení hydraulickými písty štítu a osazení horní poloviny prstence – dotlačení celého prstence hydraulickými písty

b) mechanizované štíty (nebo zařízení s frézou)příprava k ražení, prohlídka čelby, převzetí stroje a provedení záznamu – svislé (do jámy nebo z jámy do hloubky 25 m) a vodorovné přemístění štítu– běžná denní údržba strojního zařízení s příslušenstvím – doplnění mazacích hmot – údržba kolejí důlní drážky – napojení přívodů energie –řízení a obsluha mechanizovaného štítu s příslušenstvím – přesazení stroje po jednotlivých záběrech (krocích) a podložení rozpěr při ražbě v měkkých horninách – kontrola a zajišťování směru a nivelety štítu pomocí laseru – kontrola přítlaku a vlastní ražba s naložením rubaniny do důlních vozů – posun a potřebná manipulace s důlními vozy do vzdálenosti 25 m od čelby – čištění ucpané výsypky od rubaniny – potřebná manipulace s primárním dopravníkem a s lisy; vyložení tvárnic z vozů u štítu – osazení jednotlivých dílců ostění štoly a dotlačení lisem – zapojování osvětlovacích těles a větracího zařízení – vyčištění a úklid po skončení práce. Popis standardu musí vymezit délku a způsob ražení štol, stupeň ražnosti zeminy, míru zavodnění horniny a průřez TV (teoretického výrubu).

Ražení štol s ostěním ze železobetonových trub zatlačovací soupravou a ražení štol se zatlačováním ostění z ocelových trub
Ražením štol s ostěním ze železobetonových trub zatlačovací soupravou a ražením štol se zatlačováním ostění z ocelových trub se rozumí ražení štol s ostěním ze železobetonových trub zatlačovací soupravou a ražení štol se zatlačováním ostění z ocelových trub v hornině I. a II. stupně ražnosti suché, mokré a silně zavodněné a v lité skále. Obsahem standardu je protlačování – spojování protlačovaných trub – zřízení konstrukce pro protlačovací zařízení – demontáž konstrukce pro protlačovací zařízení – zřízení a odstranění podlahy a podpěrné konstrukce pro protlačovací zařízení – přemístění, spuštění a vytažení, montáž a demontáž zatlačovací soupravy, úprava čela potrubí pro protlačení – příprava a donos nářadí – promazání sbíjecích kladiv – sbíjení horniny včetně druhotného rozpojení až do projektovaného průřezu štoly – naložení rubaniny na dopravní prostředek – odvoz rubaniny ke startovací jámě – svislé přemístění rubaniny na povrch – úklid nářadí a pracoviště. Popis standardu musí vymezit délku a způsob ražení štol, stupeň ražnosti zeminy, míru zavodnění horniny a průřez TV (teoretického výrubu).

Ražení šachet
Ražením šachet se rozumí ražení šachet svislých hloubky do 15 m s vytěžením rubaniny na povrch, s naložením na dopravní prostředek nebo přemístěním do 5 m všech tvarů a průřezů šachet. Obsahem standardu je obsluha a potřebná manipulace se strojním zařízením (vrtací souprava, rýpadlo, universální nosič na kolovém podvozku, věž těžní, věž vrtná) – napojení a obsluha vodních čerpadel vodovodního a vzduchového potrubí - odchod do úkrytu a zpět na pracoviště – postavení hlídek při nabíjení a odstřelu nabíjení a ucpání vrtů – výstražný signál – odstřel a odvětrání pracoviště – přípravné práce pro sbíjení – dolamování výrubu sbíječkou – přípravná práce k nakládání rubaniny – rozpojování velkých kusů hornin kropení rubaniny vodou – nakládání rubaniny – přemístění rubaniny na povrch. Popis standardu musí vymezit stupeň ražnosti zeminy, míru zavodnění horniny a průřez TV (teoretického výrubu).

Ražení tunelů metodou s erektorem a bez erektoru (ručně)
Ražením tunelu se rozumí ražení podzemního objektu, jehož výrubní průřez je roven nebo přesahuje 16 m2. Obsahem standardu je příprava k vyvrtání – svislé přemístění nemechanizovaného štítu včetně erektoru a injektážní plošiny do nebo z podzemního prostoru a vodorovné přemístění k těžební věži nebo od ní (případně svislé přemístění do otevřené jámy a vodorovné přemístění k nebo od jeřábu) – montážní úprava erektoru při přechodu na jiný druh ostění nebo jiný profil – zavrtání a vrtání čela tunelu – zavrtání a vrtání přistřelků – vyčištění vrtu a zajištění proti znečištění – výměna korunek a vrtacích tyčí – měřičské práce při čelbě – úklid pracoviště po ukončení vrtání – obsluha a potřebná manipulace se strojním zařízením (erektorem, plošinami, důlními nakladači a nemechanizovaným štítem) – napojení a obsluha vodních čerpadel vodovodního a vzduchového potrubí – současné pozorování stropu a stěn v tunelu

Ražení tunelů – provádění trhacích prací
Odchod do úkrytu a zpět na pracoviště – postavení hlídek při nabíjení a odstřelu nabíjení a ucpání vrtů – výstražný signál – odstřel a odvětrání pracoviště – demontáž výstroje směrové šachty
Ražení tunelů – odtěžení horniny
Přípravné práce pro sbíjení – obtrhání stropu a boků tunelu a dolamování výrubu sbíječkou – přípravná práce k nakládání rubaniny – rozpojování velkých kusů hornin kropení rubaniny vodou – nakládání rubaniny do vozíků důlní dráhy – odvoz od čelby včetně výměny vozů – přibírka spodní části dna a boků tunelu sbíječkou pro osazení panelů (tybinků)včetně očištění boků – položení kolejových nástavců a prodlužování kolejové dráhy- potřebná montáž a demontáž vzduchového a vodovodního potrubí – nezbytné čekání při těžbě ze směrové štoly

Štítování tunelů
Štítováním tunelů se rozumí ražení tunelů nemechanizovanými a štíty v hornině I. a II. stupně ražnosti suché, mokré a silně zavodněné a v lité skále. Obsahem standardu je příprava k vyvrtání – svislé přemístění nemechanizovaného štítu včetně erektoru a injektážní plošiny do nebo z podzemního prostoru a vodorovné přemístění k těžební věži nebo od ní (případně svislé přemístění do otevřené jámy a vodorovné přemístění k nebo od jeřábu) – montážní úprava erektoru při přechodu na jiný druh ostění nebo jiný profil – zavrtání a vrtání čela tunelu – zavrtání a vrtání přistřelků – vyčištění vrtu a zajištění proti znečištění – výměna korunek a vrtacích tyčí – měřičské práce při čelbě – úklid pracoviště po ukončení vrtání – obsluha a potřebná manipulace se strojním zařízením (erektorem, plošinami, důlními nakladači a nemechanizovaným štítem) – napojení a obsluha vodních čerpadel vodovodního a vzduchového potrubí – současné pozorování stropu a stěn v tunelu
Ražení tunelů – provádění trhacích prací
Odchod do úkrytu a zpět na pracoviště – postavení hlídek při nabíjení a odstřelu nabíjení a ucpání vrtů – výstražný signál – odstřel a odvětrání pracoviště – demontáž výstroje směrové šachty
Ražení tunelů – odtěžení horniny
Přípravné práce pro sbíjení – obtrhání stropu a boků tunelu a dolamování výrubu sbíječkou – přípravná práce k nakládání rubaniny – rozpojování velkých kusů hornin kropení rubaniny vodou – nakládání rubaniny do vozíků důlní dráhy – odvoz od čelby včetně výměny vozů – přibírka spodní části dna a boků tunelu sbíječkou pro osazení panelů (tybinků)včetně očištění boků – položení kolejových nástavců a prodlužování kolejové dráhy- potřebná montáž a demontáž vzduchového a vodovodního potrubí – nezbytné čekání při těžbě ze směrové štoly. Popis standardu musí vymezit délku a způsob ražení tunelu, stupeň ražnosti zeminy, míru zavodnění horniny a průřez TV (teoretického výrubu).

Ražení tunelů členěným porubem
Ražení tunelů členěným porubem se rozumí výlom podzemního díla jakéhokoliv tvaru a průřezu s erektorem nebo bez erektoru (ručně), v trati vodorovné nebo ve sklonu do 5 % pomocí trhavin nebo se zákazem použití trhavin v hornině I. , II, stupně ražnosti a v lité skále. Obsahem standardu je vrtání a příprava odstřelu, přerušení práce při odstřelu, práce po odstřelu a bez použití trhavin, naložení rubaniny v hoře ručně nebo strojně, montáž, demontáž a přemístění erektoru včetně injektážní plošiny, montáž a demontáž vystrojení tunelu a čištění odvodňovacích kanálků

__________________________________________________________________

1.2. VNITROSTAVENIŠTNÍ PŘESUN, TECHNOLOGICKÁ MANIPULACE A LEŠENÍ

Vnitrostaveništní přesun
Vnitrostaveništním přesunem se rozumí veškerá manipulace s materiálem nezbytným ke zhotovení požadované konstrukce (práce) v rámci staveniště ze skládky po jeho zabudování.
Popisovník nevymezuje způsob ani rozsah vnitrostaveništního přesunu. Při ocenění podle popisovníku musí být vnitrostaveništní přesun součástí nabídkové ceny.

Technologická manipulace
Technologickou manipulací se rozumí veškerá manipulace s materiálem nezbytným ke zhotovení požadované konstrukce v prostoru montáže.
800-1 Zemní práce:
a) roubení vodorovně do vzdálenosti 3m od okraje výkopu, svisle do hloubky vyplývající z platnosti použité ceny
b) kamenité hráze materiál pro vrty 20m vodorovně a materiál pro utěsnění vrtů 5m vodorovně
825-2 Objekty podzemní – štoly a šachty: 50m od čelby při ražbě, 25m na obě strany od těžiště pracovního prostoru při provádění ostatních prací
Vnitrostaveništní přemístění hmot nad rozsah vzdálenosti technologické manipulace  se oceňují položkami přesunu hmot. Popisovník nevymezuje způsob ani rozsah technologické manipulace. Při ocenění podle popisovníku musí být technologická manipulace součástí nabídkové ceny.

Lešení
Lešením se rozumí konstrukce umožňující provádění prací i nad dosažitelnou výšku. Popisovník nevymezuje druh, způsob použití, rozsah ani dobu použitého lešení. Při ocenění podle popisovníku musí být potřebné lešení součástí nabídkové ceny.

__________________________________________________________________

ZPŮSOB MĚŘENÍ

Ražení štol ruční
Množství měrných jednotek raženého objemu se určuje v m3 součinitelem plochy teoretického výrubního průřezu a délky štoly. Tloušťka pásu trvalého nadměrného výrubu je:
a) v lité skále 100 mm
b) v hornině I. stupně ražnosti 150 mm
c) v hornině II. stupně ražnosti 200 mm

Ražení štol štíty
Ražení štol nemechanizovaným štítem: Množství měrných jednotek raženého objemu se určuje v m3 součinitelem plochy teoretického výrubního průřezu a délky štoly. Do délky štoly se nezapočítává délka startovacího zařízení. Tloušťka pásu trvalého nadměrného výrubu je:
a) v hornině I. stupně ražnosti 100 mm
b) hornině II. stupně ražnosti 50 mm
Ražení štol mechanizovaným štítem: Množství měrných jednotek raženého objemu se určuje v m3 součinitelem plochy teoretického výrubního průřezu a délky štoly. Délka startovacího zařízení mimo štolu se do délky štoly nezapočítává. Plocha pásu trvalého nadměrného výrubu je 3 % z plochy teoretického výrubu pro všechny stupně ražnosti( I.stupeň ražnosti, II.stupeň ražnosti, litá skála).

Ražení štol s ostěním ze železobetonových trub zatlačovací soupravou a ražení štol se zatlačovacím ostěním z ocelových trub
Množství měrných jednotek raženého objemu při ražení štol s ostěním ze železobetonových trub se určuje v m3 výrubu, daného součinitelem průřezové plochy (průřezová plocha je dána vnějším průměrem ostění zvětšeným o 10 cm) a délky štoly. Do délky štoly se nezapočítává délka startovacího zařízení. Množství měrných jednotek ostění při ražení štol s ostěním z ocelových trub se určuje v m ostění, měřených v ose štoly. Do délky štoly se nezapočítává délka startovacího zařízení. Tloušťka pásu trvalého nadměrného výrubu je u ražeb se zatlačováním ostění z ocelových a železobetonových trub v lité skále, v horninách I. a II. stupně ražnosti 50mm.

Ražení štol mechanizovaným zařízením s frézou.
Množství měrných jednotek raženého objemu se určuje v m 3 součinitelem plochy teoretického výrubního průřezu a délky štoly. Tloušťka pásu trvalého nadměrného výrubu je:
a) v hornině I. stupně ražnosti 150 mm
b) v hornině II. stupně ražnosti 200 mm

Objekty podzemní – podzemní stanice a tunely metra
Fyzické objemy konstrukcí a prací u typových tunelů, štol a šachet jsou závazně určeny v příloze č. 5 ceníku 825 – 3
Objem výrubu se určuje v m3 jako součin plochy teoretického výrubního průřezu a délky tunelu nebo štoly, případně hloubky šachty.Délka odbočující štoly nebo tunelů se určuje podle článku č. 5 Hranice úseku štoly s výjimkou prostupů. Délka prostupu ve stanicích se stanoví od proniku dna prostupu s vnitřním lícem ostění tunelů. Při výskytu dvou stupňů ražnosti v témže profilu se objem obtížnějšího stupně ražnosti stanoví:
a) do 50 % plochy profilu se skutečný objem výrubu  obtížnějšího stupně ražnosti násobí 2x; zbývající objem méně obtížného stupně ražnosti se rovná rozdílu objemu celého výrubu a dvojnásobného objemu výrubu v obtížnějším stupni ražnosti,
b) přes 50 % plochy profilu se objem výrubu v obtížnějším stupni ražnosti rovná objemu celého výrubu
Tloušťka pásu trvale nadměrného výrubu obepínajícího teoretickou plochu výrubu je
a) při ražení nemechanizovaným štítem v :
lité skále 100 mm
hornině I. stupně ražnosti 100 mm
hornině II. stupně ražnosti 50 mm
b) při ražení ručním (bez erektoru nebo s erektorem a Alpinou) v
lité skále 100 mm
hornině I. stupně ražnosti 150 mm
hornině II. stupně ražnosti 200mm
Počet a druh čeleb určuje projekt

Objem výrubu i manipulace s rubaninou se určuje v m3 podle článku 1.5.5.1. Je-li mimořádně třeba určit objem horniny k přemístění ze stavu nakypřeného (např. při nahodilém nadměrném výrubu nezviněném), určí se objem pro přemístění z objemu ve stavu nakypřeném vynásobením převodním součinitelem pro příslušný stupeň podle tabulky:

Hornina                                                 Součinitel
Litá skála nebo I.stupeň ražnosti         0,68
II. stupeň ražnosti                                0,73

Přemístění rubaniny
a) vzdálenost vodorovného přemístění v hoře se určuje jako součet délky raženého úseku tunelu nebo štoly a celé délky navazující štoly, popř. části stanice až k dopravnímu prostředku pro svislé přemístění na povrch (zpravidla k ose šachty)
b) hloubka svislého přemístění rubaniny z tunelu nebo štoly se měří v ose od úrovně dna tunelu nebo štoly v ose těžní šachty k úrovni vodorovné roviny proložené středním bodem okraje těžní šachty na straně přístupné obvyklým dopravním prostředkem pro vodorovné přemístění rubaniny na povrchu (tj. k ohlubni těžební šachty)
c) Vzdálenost vodorovného přemístění rubaniny na povrchu se měří po nejhospodárněji volené trase s přihlédnutím k projektem předpokládaným překážkám a k možnosti využívat stávající dopravní cesty.
Nosné konstrukce z ocelových rámů
Do hmotnosti ocelových rámů se započítává hmotnost úplného rámu včetně třmenů (s maticemi), spojek, patek podložných (typizovaných a atypických) a propojení z oceli mezi rámy.

__________________________________________________________________

2. TECHNICKÉ SPECIFIKACE

KONSTRUKCE A PRÁCE
Na provádění, měření a kvalitu prací se vztahují příslušné ČSN, obecně závazné předpisy nebo normy výrobců v plném znění. Jsou to zejména:
ČSN 01 3423 Výkresy pozemních staveb. Kreslení výkopů
ČSN EN 815 Bezpečnost vrtacích strojů tunelových neštítových a šachtových beztyčových
pro vrtání v horninách
ČSN EN 12110 Stroje pro stavbu tunelů - Tlakové vzduchové komory - Bezpečnostní
požadavky
ČSN EN 12111 Stroje pro stavbu tunelů - Razicí stroje, kontinuální důlní dobývací stroje a
rázová rozvolňovací kladiva - Bezpečnostní požadavky
ČSN EN 1552 Důlní stroje - Mobilní porubové dobývací stroje - Bezpečnostní požadavky na
důlní kombajny a pluhovací systémy
ČSN 44 4430 Individuální porubní výztuž. Důlní stojky hydraulické. Technické požadavky
ČSN 44 4440 Individuální porubní výztuž. Důlní stojky hydraulické. Zkoušení
ČSN EN 12321 Důlní stroje - Specifikace požadavků na porubové hřeblové dopravníky
ČSN 72 1001 Pomenovanie a opis hornín v inžinierskej geológii
ČSN 72 1002 Klasifikace zemin pro dopravní stavby
ČSN EN ISO 14688 – 1 Geotechnický průzkum a zkoušení - Pojmenování a zatřiďování
zemin - Část 1: Pojmenování a popis
ČSN 72 1004 Presiometrická skúška
ČSN 72 1006 Kontrola zhutnění zemin a sypanin
ČSN 72 1010 Stanovení objemové hmotnosti zemin. Laboratorní a polní metody
ČSN 72 1011 Laboratorní stanovení zdánlivé hustoty pevných částic zemin
ČSN 72 1012 Laboratorní stanovení vlhkosti zemin
ČSN 72 1013 Laboratorní stanovení meze plasticity zemin
ČSN 72 1014 Laboratorní stanovení meze tekutosti zemin
ČSN 72 1015 Laboratorní stanovení zhutnitelnosti zemin
ČSN 72 1016 Laboratorní stanovení poměru únosnosti zemin (CBR)
ČSN 72 1017 Stanovení zrnitosti zemin pro geotechniku
ČSN 72 1018 Laboratorní stanovení relativní ulehlosti nesoudržných zemin
ČSN 72 1019 Laboratorní stanovení smršťování zemin
ČSN 72 1020 Laboratorní stanovení propustnosti zemin
ČSN 72 1021 Laboratórne stanovenie organických látok v zeminách
ČSN 72 1025 Laboratorní stanovení pevnosti jemnozrnných zemin v prostém tlaku
ČSN 72 1026 Laboratorní stanovení smykové pevnosti zemin vrtulkovou zkouškou
ČSN 72 1027 Laboratorní stanovení stlačitelnosti zemin v edometru
ČSN 72 1029 Stanovení adsorpce vody podle Enslina
ČSN 72 1030 Laboratorní metody stanovení smykové pevnosti zemin krabicovým přístrojem
ČSN 72 1031 Laboratorní metody stanovení smykové pevnosti zemin triaxiálním přístrojem
ČSN 73 0031 Spolehlivost stavebních konstrukcí a základových půd. Základní ustanovení pro
výpočet
ČSN 73 0036 Seismická zatížení staveb
ČSN 73 0037 Zemní tlak na stavební konstrukce
ČSN 73 2005 Injekčné práce v stavebníctve
ČSN 73 3050 Zemné práce. Všeobecné ustanovenia
ČSN EN 13286 – 3 Nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy - Část 3:
Zkušební metody pro stanovení laboratorní srovnávací objemové hmotnosti a vlhkosti -
Vibrační tlak s řízenými parametry
ČSN EN 13286 – 4 Nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy - Část 4:
Zkušební metody pro stanovení laboratorní srovnávací objemové hmotnosti a vlhkosti –
Vibrační pěch
ČSN EN 13286 – 40 Nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy - Část 40:
Zkušební metody pro stanovení pevnosti v prostém tahu směsí stmelených hydraulickými
pojivy
ČSN EN 13286 – 41 Nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy - Část 41:
Zkušební metoda pro stanovení pevnosti v tlaku směsí stmelených hydraulickými pojivy
ČSN EN 13286 – 42 Nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy - Část 42:
Zkušební metoda pro stanovení pevnosti v příčném tahu směsí stmelených hydraulickými
pojivy
ČSN EN 13286 – 43 Nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy - Část 43:
Zkušební metoda pro stanovení modulu pružnosti směsí stmelených hydraulickými pojivy
ČSN 70 7085 Pasivní bezpečnost podpěrných konstrukcí zařízení na pozemní komunikaci –
Požadavky a zkušební metody
ČSN 73 7501 Navrhování konstrukcí ražených podzemních objektů. Společná ustanovení
ČSN 73 7503 Projektování a stavba tunelů městských drah
ČSN 73 7507 Projektování tunelů pozemních komunikací
ČSN 73 7508 Železniční tunely
ČSN 73 7509 Průjezdný průřez metra
ČSN 73 8685 Sypané přehradní hráze
ČSN EN 13331 – 1 Pažicí systémy pro výkopy - Část 1: Požadavky na výrobky
ČSN EN 13331 – 2 Pažicí systémy pro výkopy - Část 2: Posouzení výpočtem nebo zkouškou

MATERIÁLY
Na dodávky materiálů požadovaných k vytvoření kompletních, přípravných a přidružených prací se vztahují příslušné certifikáty jakosti ISO a dále zejména:
ČSN EN 13857 – 1 Výbušniny pro civilní použití - Část 1: Názvosloví
ČSN EN 13857 – 3 Výbušniny pro civilní použití - Část 3: Informace poskytované uživateli
výrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem
ČSN EN 13938 – 3 Výbušniny pro civilní použití - Střeliviny a raketová paliva - Část 3:
Stanovení přechodu od deflagrace k detonaci
ČSN EN 13631 – 13 Výbušniny pro civilní použití - Brizantní trhaviny - Část 13: Stanovení
hustoty
ČSN EN 13631 – 14 Výbušniny pro civilní použití - Brizantní trhaviny - Část 14: Stanovení
detonační rychlosti
ČSN EN 13631 – 2 Výbušniny pro civilní použití - Brizantní trhaviny - Část 2: Stanovení
tepelné stability výbušnin
ČSN EN 13631 – 4 Výbušniny pro civilní použití - Brizantní trhaviny - Část 4: Stanovení
citlivosti výbušnin k nárazu
ČSN EN 13631 – 5 Výbušniny pro civilní použití - Brizantní trhaviny - Část 5: Stanovení
vodovzdornosti
ČSN EN 13631 – 6 Výbušniny pro civilní použití - Brizantní trhaviny - Část 6: Stanovení
odolnosti hydrostatickému tlaku
ČSN EN 13630 – 11 Výbušniny pro civilní použití - Bleskovice a zápalnice - Část 11:
Stanovení rychlosti detonace bleskovic
ČSN EN 13630 – 12 Výbušniny pro civilní použití - Bleskovice a zápalnice - Část 12:
Stanovení doby hoření zápalnic
ČSN EN 13630 – 2 Výbušniny pro civilní použití - Bleskovice a zápalnice - Část 2: Stanovení
tepelné stability bleskovic a zápalnic
ČSN EN 13630 – 3 Výbušniny pro civilní použití - Bleskovice a zápalnice - Část 3: Stanovení
citlivosti jádra bleskovic ke tření
ČSN EN 13630 – 4 Výbušniny pro civilní použití - Bleskovice a zápalnice - Část 4: Stanovení
citlivosti bleskovic k nárazu
ČSN EN 13630 – 6 Výbušniny pro civilní použití - Bleskovice a zápalnice - Část 6: Stanovení
odolnosti bleskovic v tahu
ČSN EN 13630 – 7 Výbušniny pro civilní použití - Bleskovice a zápalnice - Část 7: Stanovení
spolehlivosti iniciace bleskovic
ČSN EN 13630 – 8 Výbušniny pro civilní použití - Bleskovice a zápalnice - Část 8: Stanovení
vodovzdornosti bleskovic a zápalnic
ČSN EN 13763 – 2 Výbušniny pro civilní účely - Rozbušky a zpožďovače - Část 2: Stanovení
tepelné stability
ČSN EN 13763 – 23 Výbušniny pro civilní účely - Rozbušky a zpožďovače - Část 23:
Stanovení rychlosti rázové vlny v detonační trubičce
ČSN EN 13763 – 24 Výbušniny pro civilní účely - Rozbušky a zpožďovače - Část 24:
Stanovení elektrické nevodivosti detonační trubičky
ČSN EN 13763 – 3 Výbušniny pro civilní účely - Rozbušky a zpožďovače - Část 3: Stanovení
citlivosti k nárazu

__________________________________________________________________

3. BEZPEČNOST A HYGIENA PRÁCE

Při provádění prací je nezbytné dodržování všech platných předpisů BOZP zejména vyhlášku č. 324/1990 Sb. Českého úřadu bezpečnosti práce ze dne 31. července 1990 o bezpečnosti práce a technologických zařízení při stavebních pracích a všech Bezpečnostních listů vystavených výrobci materiálů.

4. NÁZVOSLOVÍ A ZKRATKY

NÁZVOSLOVÍ

Běh prací je sled prací jejich rozvinutí po délce liniového nebo jiného podzemního objektu. Délka štoly se určuje v m vzdálenosti čelních ploch (portálů, šachet) měřených v ose objektu. Délka tunelu je průměrná vzdálenost mezi líci čelních portálových zdí (portálových věnců) vjezdového a výjezdového portálu, měřená po obou tunelových opěrách ve výši 1 m nad niveletou koleje. Dočasné vystrojení výrubu zabezpečuje výrub až do fáze trvalého vystrojení (může být použito výdřevy,, ocelových prvků a skruží, svorníkové výztuže, stříkaného betonu apod.), dočasné vystrojení výrubu se při provádění trvalého vystrojení odstraní, nebo se ponechá jako ztracená výstroj. Hloubka založení je svislá vzdálenost od nivelety koleje do úrovně základové spáry základů opěr v určitém místě tunelu. Horninový masiv je horninové prostředí, ve kterém je podzemní objekt. Hranice úseku štoly je průsečík podélné osy svislou rovinou proloženou osou štoly, pokud se osy neprotínají. U štol ražených z portálů je hranicí úseku štoly začátek ražby plným výrubním průřezem. Nepřihlíží se k délce zářezu – vstup.

(Zemní práce)
Místo čerpací je jímka v podzemí s osazeným čerpadlem, popř. více čerpadly s vývodem vody na povrch se samostatným měřením délek popř. výšek, pokud potrubí těchto čerpadel je vedeno samostatně, přičemž vývod z čerpacího místa na povrch může být sdružen pro několik čerpadel, popř. soustav čerpadel na dopravní výšku. Nečleněný porub je výlom podzemního díla najednou v celém jeho průřezu (obvyklý u štol a tunelů v pevných horninách). Oddělení lezení je konstrukce sloužící ke svislému sestupu z povrchu k dílu a k výstupu na povrch. Lezní oddělení musí být odděleno od těžebního oddělení a splňovat další ustanovení výnosu ČBÚ. Oddělení strojní je prostor konstrukce v šachtě sloužící k uložení potrubních vedení a kabelů. Oddělení těžní je prostor v šachtě vyhrazený pro strojní dopravu rubaniny, materiálu, popř. lidí, které musí splňovat podmínky výnosu ČBŮ.  Opěry tunelové jsou části ostění od základového odstupku do patek stropní klenby; u kruhového tunelového průřezu se opěrami nazývá část ostění mezi stropní klenbou a dnem.

Osa tunelu je v půdorysu pomyslná čára sledující osu koleje ( u dvojkolejných tunelů osu dráhy); v přímé je osou koleje (dráhy) totožná v obloucích se odsazuje od osy koleje o hodnotu odsazení ( c ) ke středu oblouku. Ostění tunelu je trvalé vystrojení výrubu zdivem kamenným, cihlovým, betonovým nebo železobetonovou obezdívkou, stříkanými plášti z torkretu nebo stříkaného betonu, montovaným ostěním z velkoplošných prvků; podle umístění v příčném řezu rozlišujeme: stropní klenby, opěry, základy, spodní klenbu, nadezdívku spodní klenby a kryt tunelu. Patní práh je železobetonová konstrukce na rozhraní opěry a klenby tunelu zajišťující stabilitu klenby při podchycovací metodě. Pobírání je pořadí a způsob ražení a trvalého vystrojení v příčném tunelovém průřezu. Portálový pás je vjezdový a výjezdový (značení P1 a P2 ve směru staničení tratě). Je to pokračování tunelové trouby směrem k vyústění tunelu (čelní portálové zdi); ostění portálového pásu bývá mohutnější než ostění sousedních tunelových pásů.  Portálový věnec je vnější ukončující část portálového pásu viditelná z povrchu, nachází se zhruba v rovině líce čelní portálové zdi nebo z něho vystupuje. Protlačování je umístění trub vnějšího průměru do 500 mm (obvykle chránicího potrubí) pod povrchem území nebo do násypů bez vykopávky, v rovině nebo ve sklonu do 1:10, včetně případného odstranění zeminy z vnitřku protlačovaného potrubí. Průřez světlý je rozměr výrubu mezi lícem dočasného nebo trvalého vystrojení (pokud v popisu cen a v poznámkách k nim není stanoveno jinak).

Průřez výrubní je projektem určený teoretický výrubní průřez štoly nebo šachty zvětšený o:
a) průřez nadměrného výrubu
b) průřez odvodňovacího kanály

Průřez výrubní nadměrný je část výrubu o níž je výrub ve svém průřezu větší než teoretický výrubní průřez. Nadměrný výrub je :
a) trvalý
b) dočasný (neplatí pro ražby nemechanizovaným a mechanizovaným štítem)
c) nahodilý (nezaviněný, zaviněný)

Průřez výrubní teoretický (dále jen průřez TV) je světlý průřez štoly nebo šachty zvětšený o :
a) průřez obezdívky, popř. dalších konstrukcí, tvořících souvislý pás podél obezdívky
b) průřez rubové izolace, popř. její ochrany
c) průřez korýtkové výztuže apod.
d) průřez pažení měřený ve střední vzdálenosti dvou sousedních oblouků (kruhů) výztuže

Přerub je plocha výrubu za teoretickým rubem ostění. Ražení je rozpojování horniny, naložení a odvoz rubaniny. Součástí ražení je i vystrojení výrubu. Ražení štol s ostěním ze železobetonových trub zatlačovací soupravou je ražení štol zatlačováním prstencového břitu a železobetonových trub (zatlačovací soupravou) se současným rozpojováním horniny bez použití trhavin. Ražení štol se zatlačováním ostění je provádění ražby mechanizovanou soupravou se současným zatlačováním ostění a vodorovným přemístěním horniny z hory. Ražení ruční je rozpojování horniny ručně, za pomocí sbíjecích kladiv a obdobných ručních nástrojů s pomocí střelné práce nebo bez ní. Pro střelnou práci se otvory pro uložení náloží předvrtávají vrtacími kladivy na stativech nebo vrtnými sloupy, popř. jednoúčelovými vrtnými soupravami. za ražení ruční se nepovažuje ražení pod ochranou nemechanizovaného štítu a ražení štol s ostěním ze železobetonových trub zatlačovací soupravou. Ražení nečleněným porubem je ražení celého výrubního průřezu s přibližně svislým čelem výrubu. Ražení prstencovou metodou je ražení celého výrubního průřezu se svislým čelem výrubu, při kterém se po každém záběru zřizuje trvalé vystrojení. Ražnost horniny je odborně tunelářský hodnocený souhrn vlastností horniny daných přírodou pro stanovení technicky správné a hospodářsky účelné tunelovací metody. Je rozhodující pro stanovení obtížnosti a pracnosti tunelářských prací a nutných opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví pracujících. Rubanina – hornina rozpojená rubáním v pozemí. Rubání je rozpojování horniny, naložení a odvoz rubaniny.

Složky tunelování:
a) rubání (rozpojování horniny, naložení a odvoz rubaniny
b) vystrojení dočasné nebo trvalé

Spodní klenba (protiklenba) je u podkovovitého světlého tunelovaného průřezu konstrukce, rozpírající základy rozpěr; její funkce může být nahrazena rozpěrnými trámy (zejména u dodatečně provedenými při rekonstrukci objektu); u kruhového průřezu tunelu je spodní klenba vymezena spodní kruhovou výsečí, jejíž přímky procházejí středem určující kružnice a svírají pravý úhel, souměrně ke svislici procházející osou koleje.  Stropní klenba je horní část ostění tunelu, u podkovovitého průřezu spočívající patkami na opěrách buď přímo, nebo prostřednictvím patních prahů, u kruhového průřezu tunelu je klenba určena horní kruhovou výsečí s přímkami ve sklonu 1:5 procházejícími středem určující kružnice. Světlost tunelu je největší světlá šířka tunelu lomená největší světlou výškou tunelu (světlá vzdálenost od nivelety koleje do vrcholu klenby). Světlý průřez je rozměr výrubu nebo výlomu mezi lícem dočasného nebo trvalého vystrojení. Světlý tunelový průřez je plocha ohraničená lícem tunelu a povrchem železničního svršku tunelu (tj. povrch pražce, úložné deska apod.).  Šachta je hloubené nebo ražené podzemní dílo, jehož největším rozměrem je hloubka. Může být buď svislá, nebo ukloněná do 30°od svislé. Pro realizaci platí předpisy odborného dozoru Státní báňské správy. Slouží pro podzemní objekty. Je vybavena těžním, lezním a strojním oddělením. Štít razící mechanizovaný je razící zařízení provádějící současně rozpojování horniny, její nakládání na odtěžovací prostředky a případně i zajišťování výrubu. Rozpojovaní horniny je prováděno strojně bez použití trhavin v celé výrubní ploše současně, motorickou silou razícího zařízení.

Štít razící nemechanizovaný je razící zařízení prstencového nebo jiného tvaru, pod jehož ochranou je prováděno rozpojování horniny, její nakládání na odtěžovací prostředky a zařizování ostění. Rozpojování horniny je prováděno bez použití trhavin po částech výrubního průřezu ručně sbíjením nebo jednoúčelovými mechanizačními prostředky.  Štítování je ražení nečleněným porubem, při němž se do horniny tlačí ocelový válec, který složí jako dočasné vystrojení výrubů a případně i jako vnější bednění. Štola je liniový podzemní objekt ražený nebo hloubený z povrchu s výrubním průřezem menším než 16 m2; štola může být samostatným podzemním dílem (pokud je situována mimo výrubní průřez tunelu – např. štola průzkumná, odvodňovací) nebo je dílčím výrubem (štola směrová, nadklenbová) při výstavbě nebo rekonstrukci tunelu. Části štoly tvoří strop, dno(počva), boky, čelo (příď nebo čelba – pracoviště na čele štoly). Štola odvodňovací je štola zřízená za účelem odvodnění horninového masívu v okolí tunelu; vzhledem k ose tunelu může být podélná (zhruba rovnoběžná s osou tunelu) – potom má samostatné portály, popřípadě spojuje dvě příčné štoly, nebo příčná (vyúsťuje do prostoru tunelu); pro účinnější jímání podzemní vody jsou štoly zpravidla vybaveny systémem krátkých (do 5 m) nebo dlouhých odvodňovacích vrtů.  Štola průzkumná je štola sloužící k vypracování podrobnějšího geotechnického průzkumu, pro stavbu nebo rekonstrukci tunelu; průzkumnou štolou může být rovněž směrová štola, která se nachází v průřezu tunelu. Štola směrová je štola ražená jako dílčí výrub tunelu v časovém předstihu a sloužící k usnadnění dopravy v tunelu a k rozvinutí prací na více pracovištích v podélném směru; směrová štola dále slouží k zajištění směrové a výškové polohy osy budovaného nebo rekonstruovaného tunelu.

Technologické řezy jsou příčné a podélné řezy, v nichž jsou graficky naznačeny stavy výrubu a dočasného a trvalého vystrojení v jednotlivých fázích (údobích)pobírání a běhu prací. Teoretický výrubní průřez. Teoretickým výrubním průřezem u kruhových, popřípadě oválných profilů se rozumí plocha světlého profilu zvětšeného o určenou tloušťku ostění, popřípadě včetně tloušťky rubové izolace. Do tohoto teoretického výrubního průřezu se při prstencové metodě zahrnuje též:
a) tloušťka pásu obepínajícího teoretický výrubní průřez předepsaného projektantem k ochraně rubu ostění ze železobetonových i litinových tybinků, sloužícího současně jako manipulační prostor pro jejich osazení
b) tloušťka popř. projektantem předepsaného pažení
c) plocha popř. projektantem předepsaného dalšího zvětšení průřezu při technologii s erektorem, NMŠ,, nebo bez erektoru, např. plocha menisku pro nadzvednutí dvou posledních železobetonových dílců pro možnost čelního zasunutí závěrečných klenáků; tuto plochu určuje projektant.

Trvalé vystrojení tunelu – trvalý výstroj je konečné (definitivní) zajištění výrubu ostěním (obezdívkou), svorníkovou výstrojí apod. (části ostění tunelu). Tunel je ražený nebo hloubený liniový objekt, jehož výrubní průřez je roven nebo přesahuje 16 m2. Tunelová metoda je souhrn pracovních postupů tunelování při stavbě nebo rekonstrukci tunelu. Tunelová svodnice je odvodňovací rýha (drenáž)), vytvořená v líci tunelu za účelem odvedení podzemní vody z ostění nebo horninového masivu do tunelové stoky; podle provedení mohou být hloubené (do zdiva ostění nebo do skalního líce) nebo povrchové (tzv. krabicové), vytvořené na líci ostění pod pláštěm stříkaného betonu. Tunelová trouba je vnitřní část tunelu bez portálu (portálových pásů) může být obezděná nebo neobezděná (nevystrojená nebo opatřená jinou výstrojí než ostěním, případně obezděná jen částečně. Tunelovací metody jsou pracovní postupy při rubání a vystrojování tunelů a jiných podzemních objektů; metoda je vyjádřena pobíráním během prací s technologickými řezy a naznačením stavu dočasného a trvalého vystrojení v grafickém znázornění. Tunelování je souhrn prací při stavbě, rekonstrukci nebo opravě podzemního objektu zahrnující ražení a trvalé vystrojení výrubu. Tunelový objekt je širší označení pro tunel; sestává z vlastního tunelu, tj. tunelové trouby, tunelových portálů a tunelových křídel, z z území nad tunelem a v jeho okolí a z vybavení tunelu (tj. odvodnění, odvětrání, osvětlení průzkumné štoly apod.).

Tunelový pás je evidenční část tunelu, obvykle vymezená dělícími spárami; délky pásů se pohybují obvykle od 3 do 10 m; u neobezděných tunelů je dělení na pásy jenom evidenční, pro umožnění orientace v tunelu. Tunelový portál je vnější část tunelu ukončující tunelovou troubu; svou mohutnější konstrukcí zachycuje podélné síly v horninovém masívu a tlaky z čelního a bočních svahů tunelového předzářezu; portál sestává z portálového pásu, portálového věnce a čelní portálové zdi. Tunelový prstenec je část tunelu kratší něž 3 m, tvořící dílčí pracoviště Tunelový průjezdní průřez je obrys obrazce v rovině k ose koleje, jehož osa je kolmá ke spojnici temen kolejnic a prochází osou koleje; pohybem tunelového průjezdního průřezu ve směru osy koleje je nad kolejí v jdnokolejním tunelu vymezen volný prostor pro bezpečný průjezd vozidel. Tunelový předzářez je zářez, kterým železniční trať přechází z volného terénu do tunelu. Tunelové základy je nejspodnější část ostění ode dna výrubu po základový odstupek.  Výlom jsou výruby velkých prostorů – větších než štoly, dostropní záruby, šikmé zálomy a svislé komíny; jde-li o výlom celého tunelového průřezu, mluvíme o plném výlomu nebo také o porubu.

Výrub je každý prostor (dutina) uvolněný rubáním v hornině. Výrub nadměrný dočasný – meniskus (M) – je ta část nadměrného výrubu, která se (kromě trvalého nadměrného výrubu) vytváří záměrně proto, aby se získal prostor pro předpokládaný pokles stropu výrubu, způsobený tlakem v hoře během provádění konstrukcí a prací, aniž by se zmenšil prostor určený projektem pro správné provedené ostění. Přichází v úvahu převážně v horninách I. II. stupně ražnosti při ražení ručním nebo ražení mechanizovaným zařízením s frézou. Objem dočasného nadměrného výrubu se určuje jako součin plochy dočasného nadměrného výrubního průřezu a délky štoly.

Průřez dočasného nadměrného výrubu je:
a) u výrubního průřezu štoly omezeného nahoře kružnicí je průřez tohoto výrubu(meniskus) omezen dole kružnicí o průměru D + 2t (kružnice omezující plochu trvale nadměrného výrubu) a nahoře kružnicí téhož průměru, jejíž střed je na svislé ose průřezu teoretického výrubu posunut směrem nahoru od středu kružnice omezující trvalý výrub o vzdálenost v (toto v se rovná 5% průměru D) Kružnice omezující meniskus je po stranách omezena tečnami ke kružnici omezující průřez trval nadměrného výrubu;
b) u výrubního průřezu lichoběžníkového nebo obdélníkového je průřez tohoto výrubu obdélník, jehož délka se rovná délce horní vodorovné strany průřezu trvale nadměrného výrubu a výška se rovná, pro světlý průřez kruhový 5 % průměru D (toto D se rovná průměru světlého průřezu zvětšeného o dvojnásobnou tloušťku ostění). U lichoběžníkových a obdélníkových světlých průřezů se rovná 5 % z projektované světlé výšky štoly, zvětšené o tloušťku ostění stropů a dna.

Výrub nadměrný nahodilý – zaviněný a nezaviněný – je veškerý nadměrný výrub přesahující souhrn nadměrného výrubu trvalého i dočasného:
a) nezaviněný nahodilý nadměrný výrub je takový výrub, k němuž při dodržení bezpečnostních a technologických předpisů dojde v důsledku odchylek od geologických a hydrogeologických podmínek(předpokladů), za nichž byla vypracována projektová dokumentace (včetně technologického postupu a organizace práce); například dochází
- k sesutí nesoudržných vrstev (včetně tzv. komínů) při přechodu z horniny do horniny s odlišnou soudržností
- k sesutí podťatých vrstev při průchodu geologickými a tektonickými poruchami, popř. skluznými útvary
b) zaviněný nahodilý nadměrný výrub je zvětšení výrubu nad rámec trvalých a dočasných výrubů ať z nedbalosti nebo neodborným provedením
Výrub nadměrný trvalý je výrub, který vzniká z toho důvodu, že nelze přesně vyrubat v hornině prostor s hladkými plochami pro rub konstrukcí(určený projektem).
Objem trvale nadměrného výrubu se určuje jako součin plochy trvalého nadměrného výrubního průřezu a délky štoly, popř. hloubky šachty.
Výrubní průřez je určen rozměry výlomu celého tunelového průřezu

Výstroj štol nosná atypická z úplných ocelových rámů jsou:
a) rámy obloukového, kruhového, obdélníkového a lichoběžníkového tvaru, vyráběné z válcovaných profilů U, I, trubek nebo ostatních profilů mimo profily „K“;
b) rámy nebo jejich části, které jsou vyráběny z profilové oceli „K“, ale neodpovídají typovým dílům podle katalogu NHKG;
c) příčné podložné prahy obloukových rámů z válcovaných profilů U nebo I nebo patky podložné (i rámů typových);
d) prvky podélného rozepření provedené z válcované oceli průřezu L, pásoviny nebo trubek (i rámů typových);
e) spojovací prvky (třmeny, matice a spojky).

Výstroj minérská je dočasná výstroj tunelu zřizovaná při ražení tunelové trouby. Vystrojení výrubu je dočasné nebo trvalé vystrojení výrubu proti závalu a zabraňující deformacím horninového masívu kolem výrubu.  Výška dopravní při čerpání vody je svislá vzdálenost mezi hladinou vody v jímce sníženou čerpáním a vodorovnou rovinou proloženou osou potrubí v jeho nejvyšším bodě. Zakládka rubaninou je vyplnění volného prostoru (nadměrný výrub) mezi vnější plochou pažení a horou, rubaninou. Základní způsoby tunelování označujeme podle použitého pobírání nebo běhu prací a případně z hlediska pobírání, běhu prací a způsobu dočasného i trvalého vystrojení rozeznáváme základní způsoby tunelování (nečleněným porubem, porub výstrojný apod.). Zálomový pás je tunelový pás, který se v určité partii tunelu vylamuje časově jako první( při stavbě i rekonstrukci), zálomových pásů bývá v tunelu pro větší rozvinutí prací několik; výlom těchto pásů začíná buď za směrové štoly, nebo přímo z prostoru tunelu.

Zařízení mechanizované s frézou je razící zařízení provádějící rozpojování horniny a její nakládku na odtěžovací prostředky. Rozpojování horniny je prováděno strojně bez použití trhavin po částech výrubní průřezové plochy frézou na výložníku. Zařízení startovací je zřízení startovacího prostoru (jámy, šachty, štoly, tunelu, protlaku) se zpevněním dna a opěrných stěn (zatěžovacích) konstrukcí, sloužícího k zahájení a provádění razících prací. Zvětšený porub je výrub mimo teoretický výrub ostění, který je nutný pro provedení projektem předepsané úpravy rubu ostění. Železniční tunel je podzemní liniová stavba, již je vedena celostátní dráha nebo vlečka; z hlediska železničního provozu jsou tunely jednokolejné, dvoukolejné a dvoukolejné s jednokolejním provozem, elektrizované a neelektrizované.

ZKRATKY
TV – teoretický výrub
M – meniskus
Np – niveleta pražce

__________________________________________________________________

5. POPIS TECHNICKÝCH PARAMETRŮ POŽADOVANÉHO MATERIÁLU

Pro určení standardu materiálů používaných k provedení hloubení a ražení tunelářského je
nezbytný minimální popis vyjadřující základní vlastnosti výrobků.

PRO TRHAVINY :
- typ a název
- druh konzistence
- výbuchové teplo
- měrný objem plynů
- hustota masy trhavin
- detonační rychlost
- přenos detonace
- brizance
- Tranzlova zkouška
- pracovní schopnost
- objemová koncentrace energie
- použitelnost ve vodě
- obsah vody v %

__________________________________________________________________

PŘÍLOHY

Změny objemů hornin vlivem nakypření:

                                                                Součinitel pro propočet objemu
Třída ražnosti                        ze stavu rostlého na nakypřený   ze stavu nakypřeného narostlý
litá skála a I. stupěň ražnosti 1,47                                             0,68
II. stupeň ražnosti                  1,37                                             0,73

Součinitel zvětšení teoretického výrubu pro manipulaci s rubaninou v hoře a na povrchu
(na vypočtený rostlý stav)

Ražení s použitím trhavin
stupeň                               do 4 m2       přes 4       přes 6       přes 8       přes 11
ražnosti                                                 do 6 m2    do 8 m2    do 11 m2  do 16 m2
________________________________________________________________
litá skála                            1,24            1,23          1,17          1,14          1,12
I.stupeň ražnosti               1,4              1,32          1,28          1,23          1,20
II. stupeň ražnosti             1,50            1,43          1,37          1,32          1,27

Ražení bez použití trhavin
stupeň                               do 4 m2       do 8m2      do 16 m2     
ražnosti
_________________________________________________                                   
I.stupeň ražnosti               1,4                1,32            1,25       
II. stupeň ražnosti             1,50              1,41            1,28        

Ražení nemechanizovaným štítem
                                                                vnější průměr štítu
stupeň ražnosti                 přes 1800         přes 2300         přes 2800         přes 3300
                                         do 2300 mm      do 2800 mm     do 3300 mm      do 3800 mm
_____________________________________________________________________
I. stupeň ražnosti             1,21                  1,17                  1,13                  1,11
II. stupeň ražnosti            1,10                  1,09                  1,07                  1,06

Ražení mechanizovaným štítem
Stupeň ražnosti průměr hlavy stroje přes 2300 do 4100 mm pro všechny druhy ražnosti 1,03

Ražení mechanizovaným zařízením s frézou
stupeň ražnosti           přes 6 m2 do 16 m2
_____________________________________
I. stupeň ražnosti       1,18 II.
stupeň ražnosti          1,24

Ražení šachet
stupeň ražnosti             do 10 m2     přes 10 m2 do 40 m2
________________________________________________
litá skála                        1,13                     1,06
I. stupeň ražnosti          1,20                     1,09
II. stupeň ražnosti         1,28                     1,13

Třídění hornin podle ČSN 73 3050
Horniny se třídí do 7 tříd podle obtížnosti jejich rozpojování a odebírání. Tyto třídy se podle dohody nazývají "třídy těžitelnosti".

1. třída
Horniny
a) soudržné, měkké konzistence, Ic je rovno 0,05 až 0,75, Ip je menší než 17. Patří sem např. ornice, hlína, písčitá hlína, hlinitý písek,
b) nesoudržné kypré, popř. se štěrkovými zrny do 50 mm, ID je menší než 0,33. Patří sem např. písek, písek se štěrkem, písčitý štěrk a drobný štěrk se zrny do 20 mm bez omezení a se štěrkovými zrny od 20 do 50 mm v množství menším než 10% objemu z celkového objemu rozpojované horniny 1. třídy
c) stavební odpad a navážka obdobného charakteru jako horniny zařazené do 1. třídy

2. třída
Horniny
a) soudržné, tuhé konzistence, Ic je rovno 0,75 až 1,00 Ip je menší než 17. Patří sem např. ornice, hlína, prachovitá hlína, písčitá hlína, hlinitý písek, rašelina, zrašeliněná zemina,
b) nesoudržné, středně ulehlé, ID je rovno 0,33 až 0,67, popř. se štěrkovými zrny do 100 mm. Patří sem např. písčitý štěrk a střední štěrk se zrny do 50 mm bez omezení a se štěrkovými zrny od 50 do 100 mm v množství menším než 10% z celkového objemu rozpojované horniny 2. třídy
c) stavební odpad a navážka obdobného charakteru jako horniny zařazené do 2. třídy

3. třída
Horniny
a) soudržné, pevné a tvrdé konzistence, Ic větší než 1,00, Ip menší než 17 a měkké a tuhé konzistence, Ic je rovno 0,05 až 1,30, Ip větší nebo rovno 17. Patří sem např. hlína, prachová hlína (spraš), jílovitá hlína písčitá, písčitý jíl,
b) nesoudržné, ulehlé, ID větší než 0,67, popř. s kameny největšího rozměru do 250 mm. Patří sem např. hrubý písčitý štěrk a hrubý štěrk se zrny do 100 mm bez omezení a s kameny s větším rozměrem od 100 do 250 mm v množství menším než 10% objemu z celkového objemu rozpojované horniny 3. třídy
c) nesoudržné, zařazené do 2. a 3. třídy se soudržným tmelem hornin podle odst. a) této třídy
d) skalní a poloskalní rozložené, technicky hodnocené jako jílovitopísčité a skeletové zeminy popř. zvětraliny. Patří sem např. eluvia, tektonicky porušené zóny, hydrotermálně rozložené horniny
e) stavební odpad a navážka obdobného charakteru jako horniny zařazené do 3. třídy.

4. třída
Horniny
a) soudržné, pevné a tvrdé konzistence, Ic větší než 1,30, Ip větší nebo rovno 17. Patří sem např. jíl, písčitý jíl, jílová hlína, prachovitá hlína,
b) nesoudržné, popř. s balvany do objemu 0,1 m3 jednotlivě. Patří sem např.hrubý štěrk se zrny do 100 mm bez omezení, s kameny s největším rozměrem od 100 do 250 mm v množství od 10% do 50% objemu z celkového objemu rozpojované horniny 4. třídy a s balvany nad rozměr 250 mm do objemu 0,1 m3 jednotlivě v množství menším než 10% objemu z celkového objemu rozpojované horniny 4. třídy
c) nesoudržné, zařazené do 2. a 3. třídy, se soudržným tmelem pevné a tvrdé konzistence, Ic větší než 1,30, Ip větší nebo rovno 17. Patří sem např. drobný a střední štěrk s jílovitým nebo hlinitým tmelem
d) poloskalní středně zpevněné, navětralé, poloskalní zpevněné, zvětralé. Patří sem např. navětralé jílovice, slínovce, prachovce, vulkanické tufy, tufity, zvětralé pískovce a břidlice, zvětralé měkké vápence, zvětralá opuka
e) skalní rozrušené, zvětralé a značně rozpukané. Hornina rozrušená podél pukliny a při jejím rozpojení se uvolnění šíří do okolí záběru. Jednotlivé kusy zrnitosti odpovídají nesoudržným horninám 4. třídy. Patří sem např. rozrušená žula, rozrušená rula, rozrušený andezit, rozrušený vápenec, rozrušený křemenec
f) kašovité a tekuté konzistence, Ic menší než 0,05. Patří sem např. bahnité náplavy, tekutý písek, silně rozbahněná rašelina
g) stavební odpad a navážka obdobného charakteru jako horniny zařazené do 4. třídy

5. třída
Horniny
a) nesoudržné s balvany do objemu 0,1 m3. Patří sem např. hrubý štěrk s kameny do 250 mm bez omezení a s balvany od 250 do objemu 0,1 m3 jednotlivě v množství od 10% do 50% objemu z celkového objemu rozpojované horniny 5. třídy,
b) nesoudržné, zařazené do 4. třídy se soudržným tmelem pevné a tvrdé konzistence, Ic větší než 1,00, Ip větší nebo rovno 17. Patří sem např. střední a hrubý štěrk s jílovitým nebo hlinitým tmelem
c) poloskalní zpevněné, zdravé, ve vrstvách tloušťky do 150 mm. Patří sem např. slepenec s jílovitým tmelem, jílovec, jílovité břidlice, travertin, pískovec s jílovitým nebo slinitým tmelem, fylit, chloritické břidlice, opuka
d) skalní vyvřelé, přeměněné a usazené, porušené, navětralé, rozpukané s plochami dělitelnosti (vrstevnatost, pukliny) vzdálenými méně než 150 mm. Patří sem např. navětralá žula, navětralá rula, navětralý andezit, navětralý vápenec, navětralý pískovec
e) navážka obdobného charakteru jako horniny zařazené do 5. třídy
f) zmrzlé zeminy

6.třída
Horniny
a) nesoudržné s balvany nad objem 0,1 m3. Patří sem např. balvany do objemu 0,1 m3 bez omezení s balvany objemu nad 0,1 m3 v množství do 50% objemu z celkového objemu rozpojované horniny 6. třídy,
b) skalní vyvřelé a přeměněné, zdravé, s plochami dělitelnosti vzdálenými do 1,0 m v lavicovité, kvádrovité odlučnosti. Vzdálenost ostatních puklin je menší než 250 mm. Patří sem např. žula, rula, andezit, čedič, křemité břidlice, svor, svorová rula, pórovitý čedič, fylitická břidlice
c) skalní usazené, zdravé, s tloušťkou vrstvy do 1,0 m (hrubě lavicovité), se vzdáleností ostatních puklin do 250 mm. Patří sem např. hrubě úlomkovité až balvanité slepence a aglomeráty s vápenitým a slínitým tmelem, vápence, droby pískovce s vápenitým nebo křemičitým tmelem, dolomit.

7. třída
Horniny skalní zdravé, masivní nebo s odlučností polyedrickou, kulovitou, sloupcovou apod. s jednotlivými zaklíněnými hranami, s plochami dělitelnosti sevřenými ve vzdálenosti větší než 250 mm. Patří sem např. křemence, křemité žuly, křemité ruly, diority, diabasy, čediče se silně sloupcovitou odlučností, spility, buližníky, rohovce, gabra, andezity, amfibolity, granulity, granodiority, slepence s křemitým tmelem, rohovcové vápence, žilní křemeny, znělce.

Poznámka:
Třídy dělitelnosti se dají charakterizovat způsoby, jejichž prostřednictvím je možné příslušné horniny rozpojovat.
1. třída - horniny sypké - dají se nabírat lopatou, nakladačem.
2. třída - horniny rypné - rozpojitelné rýčem, nakladačem.
3. třída - horniny kopné - rozpojitelné rýčem, nakladačem.
4. třída - pevné horniny drobivé - rozpojitelné klínem, rypadlem.
5. třída - pevné horniny lehko trhatelné - rozpojitelné rozrývačem nebo těžkých rypadlem (hmotnost nad 40 t), trhavinami.
6. třída - pevné horniny těžko trhatelné - rozpojitelné těžkým rozrývačem, trhavinami.
7. třída - pevné horniny těžko trhatelné - rozpojitelné trhavinami.
Osamělé kameny s objemem do 0,1 m3 jednotlivě se považují za součást té horniny, ve které jsou uložené. Jde o kameny, které se ve výkopišti vyskytují nejvýše po dvou na jednom místě a vcelku představují nejvýše 1% objemu daného výkopu.
Kameny a piloty se zatřiďují podle vrstev, v jakém jsou zachované a podle objemu jednotlivých kusů.
Kameny o objemu přes 0,1 m3 jednotlivě se zatřiďují do 5., 6. nebo 7. třídy podle charakteristik, platných pro tyto třídy.

Třídění hornin podle ražnosti

Ražností horniny se rozumí odborně tunelářsky hodnocený souhrn vlastností hornin daných přírodou, které jsou rozhodující pro míru obtížnosti prací při těžení, pro dočasné a trvalé vystrojení výrubů pro stanovení technicky správné a hospodářsky účelné tunelovací metody při zachování maximální bezpečnosti pracujících i konečného díla.

I. stupeň ražnosti
Ražnost I. stupně mají horniny celkem pevné a soudržné, avšak vrstevnaté, rozpukané a lasovité u nichž je nestejná tvrdost jednotlivých vrstev; horniny jsou netlačivé nebo slabě tlačivé, u nichž lze předpokládat ražení bez výstroje anebo jen se zajišťovací výstrojí, ražení porubem a jako ostění užít obkladných až středně tlakových typů obezdívky. Těžení je obtížné a při vrtání zdlouhavý postup. Jsou to povětšině horniny třetí a lehčí skaliny čtvrté těžné třídy. Je-li hornina silně vodnatá, může toto ztížení způsobit přeřazení do II. stupně ražnosti,

II. stupeň ražnosti
Ražnost II. stupně mají horniny málo soudržné, tlačivé, vyžadující současně s výrubem vestavění dočasného vystrojení a ostění tlakových typů. Zpravidla lze užít jen ražby pilířové, tj. nemůže být otevřen další pás, pokud není v předešlém dokončeno ostění. Rozpojování horniny méně obtížné – většinou jen sbíjecími kladivy. Je-li hornina silně vodnatá, může být posuzována jako hornina III. stupně ražnosti.

III. stupeň ražnosti
Ražnost III. stupně mají horniny nesoudržné a zavodněné až rozbředlé, silně tlačivé, které vyžadují ve štole hnané pažení, v plných výlomech nejsilnější vystrojení a zpravidla zvláštní tunelovací způsoby; pro ostění se užívá nejsilnějších tlakových typů. Vyžaduje se velmi opatrný a odborný pracovní postup

Litá skála
Horniny 4. těžební třídy, velmi nesnadno těžitelné, u nichž je postup vrtání minimální a nadměrná spotřeba trhavin pro rozpojení hornin. Pro výlom není potřeba dočasného vystrojení (jen ochranné opatření proti náhodně uvolněným částem horniny ve stropě) a výruby mohou být ponechány bez ostění (skalní průřezy) anebo jen s obkladní obezdívkou minimální tloušťky (postřiky). Těžitelnost je velmi nesnadná, postup vrtání velmi pomalý s nadměrným tvořením prachu. Stupeň ražnosti hornin se posuzuje podle celkových vlastností horniny a zvlášť podle její těžitelnosti a možnosti vzniku a zvětšování tlaků, nikoliv podle petrografického označení horniny.

Třídění hornin podle míry zavodnění
1. Horniny suché t.j buď úplně suché, nebo takové, u nichž se při výrubu zpravidla
projevuje nepravidelný přítok vody tak, že se u stropu objevují nepatrné přítoky ve tvaru ojedinělých kapek v intervalu několika sekund, které netvoří stejnoměrně rozptýlené výtoky – déšť.

2. Horniny mokré (s rozptýlenými přítoky), u nichž se při výrubu objevují stejnoměrné výtoky ve stropu ve formě deště, takže je nutné, aby osazenstvo pracovalo v nepromokavých oděvech, kloboucích a botách – nebo se objevují ojedinělé soustředěné výrony (prameny) ve stropu výrubu, které je nutno svádět příčnými a postranními žlaby do odpadní stoky.

3. Horniny silně zavodněné u nichž vyvěrá voda jako hustý déšť ze stropů nebo z boků jako soustředěné vývěry pod tlakem (stříkající prameny); přítok vyžaduje kromě ochrany osazenstva nepromokavými obleky, botami a klobouky též zvláštní opatření k ochraně díla, jako stříšky, žlaby, svodnice apod.